Lidé si dochucovali jídlo už před 6000 lety

Jaroslav Petr  |  Historie

Pokrmy z rybího masa a mušlí si lidé kořenili už v mladší době kamenné.

Vůně kořeněných jídel ze střepů pravěké keramiky dávno vyvanula. Vědecké analýzy ale nyní odhalily, že už před 6000 lety si lidé ochucovali pokrmy z ryb a mušlí planě rostoucími bylinami.

Překonaný rekord

Vědci předpokládali, že pravěkým lidem neunikly kořeněné chuti planě rostoucích rostlin. Hmatatelné důkazy o jejich používání při přípravě pokrmů ale donedávna chyběly. Teď se o ně postarala bioarcheoložka Hayley Saulová z University of York. Ve studii publikované ve vědeckém časopise PLoS ONE prokázala, že byliny používali při vaření dávní obyvatelé Dánska a Německa už před 6000 lety.

Dosavadní nejstarší stopy po používání koření na evropském kontinentu jsou o tisíc let mladší. Před 5000 lety používali první evropští pravěcí zemědělci k ochucování jídel mák a kopr.

Ryby a mušle

Hayley Saulová pátrala v pravěké keramice po tzv. fytolitech. Jde o mikroskopické částice křemene, který některé rostliny přijímají z půdy a ukládají uvnitř buněk i mezi buňkami. Na rozdíl od rostlinných buněk mají fytolity dramaticky delší životnost. I když uplynula tisíciletí a ze samotné rostliny nezůstalo vůbec nic, fytolity její přítomnost spolehlivě prozradí. Podle tvaru a velikosti fytolitů tak mohou vědci určit, o jakou rostlinu šlo.

Česnáček lékařský (Alliaria petiolata)
Česnáček lékařský (Alliaria petiolata)

Hluboko v pórech střepů keramických hrnců, které používali k vaření obyvatelé dnešního Německa a Dánska před 6000 lety, našli vědci fytolity pocházející z česnáčku lékařského (Alliaria petiolata), jehož chuť připomíná trochu česnek a trochu hořčici. Není pochyb o tom, že pravěcí lidé přidávali česnáček do pokrmů. A co si v hrncích vařili? Chemické analýzy odhalily zbytky tuků pocházejících z mořských živočichů. V blízkosti střepů byly objeveny v odpadcích lastury ústřic a kosti tresek. Pravěcí lidé kořenili česnáčkem pokrmy z mušlí a ryb.

Nejčtenější