Květy nabízí včelám bezpečnou přistávací plochu

Jaroslav Petr  |  Příroda

Včely, čmeláci a další hmyzí opylovači mají na květech připravené speciální „stupačky“, aby při sběru nektaru a pylu nepadali jako zralé hrušky.

Některé plodiny nebo květiny se nemusejí dočkat životně důležité návštěvy včel, protože jsme při jejich šlechtění v honbě za nápadnými znaky přehlédli jednu drobnou maličkost. Na zcela hladkém povrchu květů mívají včely problémy se „smykem“ při přistání. Příroda proto vybavila květy speciálními výběžky, o které mohou rostliny při šlechtění přijít.

Květy s hrbolky

Zdánlivě neohrabaný čmelák dosedl na květ a ten se pod tíhou jeho těla zhoupl. Čmelák teď visí na květu hlavou dolů. Přesto nespadne. Jak je to možné? To se ukáže teprve pod mikroskopem. Květní lístky 80 % všech rostlinných druhů mají na povrchu buňky, které tvoří zvláštní výstupky. K čemu tyto tzv. kónické buňky slouží, o to se vědci dlouhou dobu dohadovali.

Záhadu rozlouskl až tým Beverley Gloverové z University of Cambridge. Vědcům významně pomohli mutanti květin, kteří mají květní lístky hladké. Povedlo se je nechtěně vyšlechtit například u hledíků nebo petúnií. Květy s hladkými lístky mají poněkud jiný odstín barvy a také jsou jinak smáčivé vodou. Hlavní rozdíl mezi „hrbolatým“ a „hladkým“ povrchem květů ale pocítí na vlastní kůži včely a čmeláci.

Na šikmé ploše i ve vichru

Pokud je „přistávací plocha“ na květu vodorovná a je v klidu, pak je včelám i čmelákům celkem jedno, jestli přistanou na hladkém nebo hrbolatém květu. Pokud ale přistává hmyz na „šikmé ploše“ nebo má dokonce přistát „na stropě“, pak dává jasně přednost hrbolatým květům, kde se má čeho přidržet. Podobně je tomu u květů, které se kymácejí ve větru. Také tam si včely a čmeláci vybírají přednostně hrbolaté květy, protože se jich mohou pevněji přidržet.

Květiny by mohly hmyzu ulehčit přistání tím, že by měly tužší stonky, které se ve větru tolik nekomíhají. Bylo by to ale náročné a navíc je komíhající se květ mnohem nápadnější. A tak příroda nabídla hmyzu na vratkých přistávacích plochách rozhoupaných květů „stupačky“, kde včely i čmeláci najdou pevnou oporu pro tři páry svých nohou. Pokud by lidé začali pěstovat mutované rostliny s hladkými květy, ohrozili by nejen včely, ale i pěstované rostliny. Úspěšnost opylení a také sběru pylu a nektaru by výrazně poklesla.

Výsledky výzkumu profesorky Gloverové a jejího týmu přinesl vědecký časopis Functional Ecology.

Další informace:

Nejčtenější