Kvalitní potraviny, zn. pěstováno roboty

Karel Javůrek  |  Technika

Japonsko se po loňském zemětřesení, záplavách a problémy s únikem radiace snaží vylepšovat, co se dá. Mezi plány je i stavba obří robotické farmy.

Lidé se od pradávna starali o úrodu, sami si pěstovali potřebné potraviny a sami je také sklízeli. Se stále větší spotřebou, která pramení z většího počtu obyvatel či potřebných zásob pro tvorbu pokročilejších forem potravin, však vzrostla i potřeba pěstování ve větším množství, rychleji a efektivněji.

Po prvních nástrojích se objevily také první mechanické stroje. Plní jednoduché úkoly, ale jsou mnohem efektivnější než člověk. V Japonsku, které je z hlediska využití moderních technologií stále o krok dál, se však chystá projekt, který se zatím ještě nikde neuskutečnil.

Kam člověk nemůže, pošle robota

V prefektuře Mijagi, která byla spolu s dalšími oblastmi v březnu roku 2011 zasažena tsunami a zemětřesením o síle devíti stupňů Richterovy škály, byla poškozena i značná oblast pro pěstování potravin. Vše dovršila havárie jaderné elektrárny Fukušima, která i přes značné bezpečnostní prvky podlehla neočekávaně silným vlnám a nakonec v této oblasti došlo k jistému úniku radiace.

Japonské ministerstvo zemědělství chystá experimentální projekt, který by měl v této oblasti pomoci opět využít potřebnou půdu pro pěstování potravin. Nebudou se o to však starat lidé, jako tomu bylo doposud, ale inteligentní stroje různého zaměření. Oficiální název Dream Project hovoří sám za sebe.

Poškozená země se musí nejdříve dostat na úroveň přijatelnou k pěstování, tedy zbavit soli z mořské vody. Posléze vše začne od začátku. Cílem bude vytvořit plně robotickou farmu, zatím pouze o rozloze přibližně 60 000 akrů. Robotické stroje bez lidské posádky by se měly starat nejen o orání, ale i další činnosti v rámci pěstování, včetně konečné sklizně. Například místo chemických postřiků se plánuje proti škůdcům použít světlo LED.

Slibný projekt podpořily i velké společnosti jako Sharp, NEC, Fujitsu, Hitachi nebo Panasonic. V průběhu příštích šesti let bude na tento projekt investováno přibližně 130 milionů dolarů, to se však s případným úspěchem může ještě změnit.

Dream Project má nyní pomoci především farmářům v zasažených oblastech. Do budoucna má ale posunout pěstování potravy na další úroveň, která bude mnohem méně závislá na lidech.

Pěstováno roboty

Trend zvyšování efektivity a maximálního využití zdrojů je ale s rostoucím počtem obyvatel Země nutný všude. Na naší planetě je již sedm miliard lidí, přičemž poslední miliarda „naskočila“ jen za posledních dvanáct let. I když se v moderních civilizacích tempo růstu zpomaluje – kvůli sociálním, ekonomickým a dalším důvodům – počet obyvatel na Zemi se bude určitou rychlostí stále zvyšovat.

Na videu se podívejte na další možnou budoucnost zemědělství: malé robotky Prospero Robot Farmer.

Technologie jsou stále pokročilejší a především levnější. GPS čipy, senzory s vysokým rozlišením a další čidla jsou díky miniaturizaci dostupná v obrovském množství. Budoucí stroje, které tak budou mít dostatečný výkon pro běh umělé inteligence, se stanou cenově přijatelnější pro stále větší okruh obyvatel, skupin či společností, které se pěstováním zabývají.

Kdo se nepřizpůsobí, nebude moci konkurovat cenou a postupně skončí. Vždyť roboti dokážou pracovat 24 hodin denně, přesně měřit umístění každého semínka a jeho potřeb, nic neošidí a nepřehlédnou jako lidé. I levná pracovní síla bude ve srovnání s roboty a stroji postupně předražená a neefektivní.

Než přijdou amarouny

Opět jsme narazili na již několikrát probírané téma nahrazení základních prací roboty. Každý člověk by se měl snažit posouvat na vyšší příčky, kde hrozí nahrazení stroji až později.

Samozřejmě i pěstování potravy sice vylepšeným, ale z obecného pohledu zastaralým způsobem, by teoreticky mělo jednou dospět do dalšího stádia. V něm bude efektivnější vyrábět vše kompletně uměle, bez nutnosti půdy, slunečních paprsků a dalších dnes nezbytných součástí.

Nelze říci, že představy amarounů ze známého sci-fi seriálu jsou tím pravým výsledkem, nesmíme ale zapomínat, že lidé si postupně zvyknou na všechno. Chce to pouze čas. I dnešní potraviny nejsou takové, jaké byly před desítkami, stovkami či tisíci lety. Většina potravin je dnes geneticky či jiným způsobem upravená a už si těžko dokážeme představit, že bychom jedli něco „skutečně přírodního“.

Na původní „přírodní“ verzi banánu bez jakýchkoli mutací a úprav byste si moc nepochutnali. Současný banán už nemá možnost rozmnožit se (bez semen). Foto: Warut Roonguthai, Wikipedia
Na původní „přírodní“ verzi banánu bez jakýchkoli mutací a úprav byste si moc nepochutnali. Současný banán už nemá možnost rozmnožit se (bez semen). Vegetativní pěstování a kopírování jedné rostliny s sebou ale nese náchylnosti na nemoci a hromadné problémy se škůdci. Foto: Warut Roonguthai, Wikipedia

Pokročilejší a „dokonalejší“ potraviny si ale žádají stejně pokročilejší pěstování, které již nemůže samotný člověk zvládnout. Alespoň v takovém globálním měřítku, aby pokryl potřebnou a zvyšující se poptávku. Jednou se tak možná dočkáme nejen nového označení kvality „pěstováno roboty“, ale kdo ví, třeba budeme chodit nakupovat i na novodobé robotické trhy. Tedy my už ne, ale naši domácí univerzální roboti.

Nejčtenější