Konverze letounů: místo pasažérů náklad

Michal Polák  |  Technika
Boeing 747-481 BCF přestavený pro nákladní dopravu. Foto: Andy_Mitchell_UK, www.flickr.com/photos/monstermunch

Jedním ze způsobů, jak využít starší letouny určené původně pro přepravu cestující, je jejich přestavba pro přepravu nákladu. Jedná se o ideální způsob, jak zvyšovat komfort dopravy a zároveň ušetřit.

Konverze neboli přestavby letounů nejsou v letectví ničím výjimečným. Myšlenka je přitom velmi jednoduchá – využít starší letouny jiným způsobem. Je přece zbytečné posílat „do šrotu“ stále provozuschopné letouny, když je můžeme vzít a upravit je k účelu, pro který budou dostačovat.

Konverze často využívá řada vojenských letectev, které potřebují speciálně upravené vojenské letouny. Chtějí například specificky upravit přístrojové vybavení letounu nebo provést změny v konstrukci, což je u nových a často velmi drahých letounů na škodu. Příkladem může být izraelským letectvem nedávno koupený Boeing 707, který létal pod společností Omega Air a byl vyroben již v roce 1974.

Letouny určené původně pro přepravu cestujících jsou přitom pro přestavbu ideální. Po mnoha odlétaných letech již nejsou nejnovější, ale jejich konstrukce snese úpravy a ještě řadu dalších let vydrží v provozu.

Dvojice konvertovaných letounů A320 a A321. Všimnout si můžete rozměrných zadních dveří pro nakládání a hladké konstrukce bez okének pro cestující. Zdroj: Airbus Freighter Conversion
Dvojice konvertovaných letounů A320 a A321. Můžete si všimnout rozměrných zadních dveří pro nakládání a hladké konstrukce bez okének pro cestující. Zdroj: Airbus Freighter Conversion

O jaké jde letouny

Přestavbami letounů se zabývá řada společností po celém světě. Například německá firma EFW patřící pod evropský koncern EADS. Věnuje se přestavbám letounů Airbus, konkrétně typům A300 a A310 vyráběných od roku 1974, respektive od roku 1983. V krajních případech se tak jedná maximálně o třicet pět nebo dvacet pět let staré letouny.

Airbus A300 je 46 metrů dlouhé a 15,8 metru vysoké letadlo s rozpětím 43,9 metru. Vyráběno bylo hned v několika provedeních pro 240 cestujících nebo 33 tun nákladu. Jednotlivé verze se lišily doletem. Zatímco první verze A300–200 byla určená pro kontinentální přepravu a dokázala urazit 6 800 kilometrů, A300–300 s doletem 7 330 kilometrů se mohla vydávat i na delší trasy.

EFW spolupracuje s firmou Airbus Freighter Conversion, která nabízí přestavbu novějších Airbusů A320 a A321. Jejich výroba započala na konci osmdesátých let minulého století. Jedná se o menší letouny původně pro 180, respektive 220 pasažérů. Maximální dolet původních variant činí pouze 5 900 kilometrů, proto jsou vhodné pro přepravu nákladů na menší vzdálenosti.

V prosklené části modelu letounu je vidět, jak se v trupu za sebe skládá náklad. Zdroj: Airbus Freighter Conversion
V prosklené části modelu letounu je vidět, jak se v trupu za sebe skládá náklad. Zdroj: Airbus Freighter Conversion
Trup bývá pro lepší využití prostoru vertikálně rozdělen na dvě části. Pro náklad se používají typizované kontejnery a palety. Zdroj: Airbus Freighter Conversion
Trup bývá pro lepší využití prostoru vertikálně rozdělen na dvě části. Pro náklad se používají typizované kontejnery a palety. Zdroj: Airbus Freighter Conversion

Všechno pryč a všechno znovu

Přehled hlavních úprav, které z letounu pro přepravu lidí udělají náklaďák. Zdroj: Airbus Freighter Conversion

Přestavba letadla určeného původně pro cestující nespočívá pouze ve vytrhání sedaček; i když to bývá vůbec první krok. Celý interiér je odstraněn tak, aby se technici dostali až na samotnou konstrukci. Hned poté přijdou na řadu palubní přístroje v prostoru pro cestující a avionika. Zpět se vrátí jen to nezbytné.

V tuto chvíli máme úplně „očesané“ letadlo, kde nic nezůstalo na svém místě. Přikročí se k vyříznutí části trupu, aby bylo možné vytvořit dveře na nakládání palet. Protože se jedná o velký zásah do pevnosti konstrukce, je nutné kompenzovat jej dvojicí zesílených plátů. Vnitřní část letounu se musí zesílit příčkami, na které se připevní nová podlaha. Je třeba také zaslepit okénka, neboť by vytvářela zbytečný odpor a navíc už ani nemají žádný účel.

Letadlo po všech těchto úpravách dostane nový nátěr a následuje kontrola. Zásahů nejen do konstrukce bylo pochopitelně mnoho. Proces přestavby přitom trvá pouhé čtyři měsíce a odhaduje se, že přijde zhruba na třicet procent ceny nového letounu.

Poté již může letoun sloužit k přepravě nákladů v podobě standardizovaných palet. Například Airbus je nabízí v celkem osmi různých velikostech a provedeních pro rozličné náklady. Lze tak efektivně využít každé volné místo, které se v přepravním prostoru nachází.

Postup přestavby letounu pro osobní dopravu na nákladní si můžete prohlédnout na videu firmy EFW.

Tip: Stáhněte si brožuru firmy Airbus Freighter Conversion, která představuje různé možnosti úprav starších letounů Airbus pro nákladní dopravu (PDF 29 MB)

Letadlo zůstává letadlem

Letoun po přestavbě má odlišné parametry od původního provedení pro přepravu pasažérů. Například Airbus A300 dokáže přepravit téměř 48 tun nákladu a novější A310 až 40 tun nákladu. Dolet se liší podle zatížení letounu a podle toho, zda je v letounu přídavná palivová nádrž. Maximální vzletová hmotnost se přitom pohybuje kolem 170 tun.

Důležité je říci, že hmotností parametry vyjma těch týkajících se přepravy nákladu se nijak extrémně neliší. Konstrukce letounu s výjimkou trupu a především pohon zůstávají naprosto stejné.

Přestavovaný Airbus A320 bez křídel a směrovky se dokonce vejde do nákladního prostoru obřího nákladního letounu Airbus Beluga. Zdroj: Airbus Freighter Conversion
Přestavovaný Airbus A320 bez křídel a směrovky se dokonce vejde do nákladního prostoru obřího nákladního letounu Airbus Beluga. Zdroj: Airbus Freighter Conversion

Konverze letounů je vhodný způsob, jak využít starší leteckou techniku k novému účelu. Příznivé jsou i náklady, protože původní cena letadla již byla dávno navrácena při přepravě platících pasažérů.

Nejčtenější