|
|

Manipulace s kmenovými buňkami naskýtá netušené možnosti. Jednou z nich je naděje na záchranu vymírajících druhů.
Mnoho druhů již doplatilo na svou výjimečnost nebo důvěřivost svým vyhynutím. Ačkoliv u některých z nich probíhaly snahy o záchranu jejich druhu, málokdy se projevily jako úspěšné. Vědci se nyní snaží alespoň rozšířit počty druhů, kterým vyhynutí právě hrozí. Jejich úsilí se projevuje neustálým počítáním jedinců v zajetí a ve volné přírodě a zároveň snahou přivést na svět co nejvíce mláďat tohoto druhu.
Není však žádnou novinkou, že zvířata v zajetí mají často problém s donošením mláďat nebo netuší, jak se o potomky starat. Proto i přes veškeré snahy se počet jedinců neustále snižuje. Pro vědce tedy nastal čas uchýlit se k možnostem moderních poznatků a najít způsob efektivní záchrany druhů.
Doktor Paul Verma z Monash University zahájil studii, která vzbudila díky využití kmenových buněk naději na přežití ohrožených druhů. Se svým týmem se nejdříve zaměřil na záchranu irbise horského (levharta sněžného) . Tato kočkovitá šelma byla téměř vyhlazena kvůli své nádherné kožešině. V přírodě jich tak žije již jen pár tisíc.
Vědci odebrali vzorek tkáně z ucha dospělého irbise žijícího v Mogo Zoo v Novém jižním Walesu v Austrálii. Z tohoto vzorku vytvořili buňky IPS. Nejdříve klasické tělní buňky kultivovali a poté je pomocí retrovirů a virovou terapií upravili na IPS buňky.
Buňky IPS vědcům umožňují vytvořit jakoukoli buňku v těle. Toho využili, aby získali potřebné pohlavní buňky, jejichž odběr je u živých zvířat velice obtížný. Vědci budou kmenové buňky směřovat k tvorbě gamet. Již z jiných studií vědí, že buňky IPS mají potenciál umožnit vznik nových jedinců, ačkoli všechny testy zatím probíhaly jen na myších.
Kmenové buňky byly poprvé vytvořeny z tkáně dospělého irbise. Tento průlom umožní kryokonzervaci genetického materiálu pro budoucí klonování či jiný druh asistované reprodukce.
Tip: Přečtěte si abstrakt ke studii.