Kofein dělá ze včel lepší opylovače

Radomír Dohnal  |  Příroda

Včely nadopované kofeinem jsou mnohem výkonnější a zlepšuje se jim také dlouhodobá paměť. Proto podobně jako lidé rády překonávají hořkou chuť, protože se s každým douškem kofeinového nektaru přibližují sladké odměně.

Včelí život je pořádná dřina, hraničící ve své monotónnosti s ubíjejícím stereotypem. Ještěže je tu pauza na kávičku, ta každého probere. V hmyzím podání se pochopitelně jedná o vydatný doušek v podobě nektaru, obohaceného o stopová množství kofeinových alkaloidů. Ty se překvapivě objevují nejen u květů kávovníku, ale také v nektaru řady citrusových rostlin. Kofeinový doping má pro včely přímo zásadní význam: dělá z nich výkonnější opylovače.

„Při rychlém přelétávání z květu na květ je pro včely náročné zapamatovat si rysy konkrétního květu, jeho chuť a vůni, pokud se k němu chtějí znovu vrátit,“ poznamenává pro článek Science Daily neuroetoložka Geraldine Wrightová, vedoucí výzkumu z univerzity v Newcastlu.

V pokusu, při kterém byly včely napájeny dvěma druhy roztoků – cukrovým a kofeinovým – se ukázalo, že povzbuzené včely si až trojnásobně zlepší svou krátkodobou „čichovou“ paměť. Ta je pak vede za nektarem nejvydatnějšími květy.

Na některé květy si včely zalétnou jako do kavárny
Na některé květy si včely zalétnou jako do kavárny

Nechutně užitečná obrana

„Kofein je součástí chemické obrany rostlin, který je má činit hořkými a obtížně poživatelnými,“ shrnuje Phil Stevenson z Královské botanické zahrady v Kew, který se na výzkumu včelích choutek podílel. „Byli jsme proto překvapeni, že jsme stopové množství našli i v medu. Začali jsme se pídit po jeho původu, a za chvilku bylo jasno. I když se jedná o skutečně nepatrné množství, už to stačí na ovlivnění chování včel.

Při sérii terénních experimentů vědci prokázali, že občasné požití kávového nektaru zkvalitňuje práci včel. Po jeho konzumaci si totiž s až trojnásobnou pravděpodobností dokážou úspěšně zapamatovat rysy jednotlivých květů. Výsledný efekt se u některých exemplářů projevoval i po dobu tří dnů. Lepší paměť se projevila i ve větší výkonnosti opylovačů, což by mohlo pomoci řešit tristní situaci s klesajícími počty včelstev.

Podle Wrightové nám sledování „kávových“ včel může hodně prozradit i o mechanismech, jakými působí kofein na člověka. „Pochopitelně, že včelí mozek je strukturován zcela jinak, než lidský. Jenže z hlediska toho, jak na kofein reagují jednotlivé buňky, nacházíme stále více spojitostí. Možná nám tento včelí výzkum napoví, proč častěji konzumujeme kávu, když se pokoušíme něco naučit.“

Nejčtenější