Kepler objevil čtyři nové obyvatelné exoplanety

Petr Kubala  |  Vesmír

Kosmický dalekohled Kepler si na své konto připsal další potencionálně obyvatelné exoplanety.

Astronomové v průběhu posledních týdnů představili hned čtyři planety, na jejichž povrchu se mohou nacházet podmínky k životu. Dalekohled Kepler ovšem dokáže určit pouze parametry oběžné dráhy a odhadnout poloměr nových světů. Údaj o hmotnosti chybí, neboť pozemské spektrografy zatím na podobně velké planety nestačí.

Také o podmínkách na povrchu nebo o složení atmosféry nevíme zhola nic. Můžeme pouze odhadnout rovnovážnou teplotu, tedy kolik stupňů Celsia by bylo na povrchu daného světa, kdyby neměl atmosféru. I tato teplota je ovšem pouze odhadem, neboť závisí na albedu (kolik světla planeta odráží), které pouze odhadujeme na základě možného složení a trochu také díky inspiraci ve Sluneční soustavě. Nově objevené planety ovšem v našem planetárním systému žádnou analogii nemají.

Kepler-62

Kepler-62 je hvězdou o velikosti a hmotnosti asi 0,6 Slunce. Kepler v jejím okolí našel hned pětici oběžnic. Čtyři z nich obíhají hvězdu blíže, než Merkur kolem Slunce, pátá pak ve vzdálenosti 0,7 AU. Na dvou nejvzdálenějších planetách s označením „e“ a „f“ by se mohly nacházet podmínky k životu.

Srovnání systému Kepler-62 a Sluneční soustavy. Credit: NASA, JPL, Caltech
Srovnání systému Kepler-62 a Sluneční soustavy. Credit: NASA, JPL, Caltech

Kepler-62 e má poloměr 0,7 Země a od své mateřské hvězdy dostává o 20% více záření, než dostává Země od Slunce. Rovnovážná teplota na povrchu může být někde kolem bodu mrazu. Samozřejmě nevíme, jak s teplotou zamává atmosféra. Podle simulací, by planeta mohla být vodním světem – to buď s celoplanetárním hlubokým oceánem, nebo doslovně, kdy voda hraje klíčovou roli ve složení celé planety.

Kepler-62 f je sice o něco menší (1,4 Země) a přestože obíhá kolem hvězdy v 70% vzdálenost Země od Slunce, bude na jejím povrchu asi pořádná zima. Zářivost mateřské hvězdy je podstatně menší než u Slunce, takže planeta dostává jen 40% záření co Země. Rovnovážná teplota by mohla být kolem –70°C a je otázkou, zda se s ní dokáže poprat atmosféra skrze skleníkový jev.

Dominantní složkou atmosfér těchto planet může být voda s příměsí oxidu uhličitého a dusíku, který vznikl rozkladem původního amoniaku díky působení záření mateřské hvězdy.

Kepler-69

Kepler-69 je pouze o něco menší než Slunce. Kolem hvězdy obíhají dvě planety. První s dobou oběhu jen 13 dní bude pekelným světem o teplotě několika stovek stupňů Celsia. Lépe je na tom Kepler-69 c o poloměru 1,7 Země a rovnovážné teplotě 30 stupňů Celsia. Oběžná dráha planety je podobná Venuši.

Kepler-61

Planeta Kepler-61 b obíhá poblíž vnitřního okraje obyvatelné oblasti. Poloměr planety je 2,15 Země a oběžná doba 60 dní. Na povrchu by měla být rovnovážná teplota kolem 0°C.

Další obyvatelné planety

Kolik dnes vlastně známe planet, na nichž může být život? To je docela těžká otázka, neboť ani obyvatelnou oblast nelze definovat přesně. Kepler kromě výše zmíněných objevil ještě planetu Kepler-22 o poloměru 2,4 Země. Pozemské spektrografy pak přidaly Gliese 581 d (6 hmotností Země), HD 85512 b (3,5 hmotnosti Země), Gliese 667 C c (3,8 hmotnosti Země) a Gliese 163 c (6,9 hmotnosti Země). Z hlediska oslunění vychází nejlépe Gliese 667 C c, která dostává 90% záření co Země. Ostatní planety jsou spíše u vnitřního okraje obyvatelné oblasti, vyjímaje Gliese 581 d, pohybující se navíc po protáhlé dráze, jejíž část leží uvnitř obyvatelné oblasti jen částečně.

Umělecká představa exoplanety Kepler-69 c. Credit: NASA, JPL, Caltech
Umělecká představa exoplanety Kepler-69 c. Credit: NASA, JPL, Caltech

Kepler v problémech

Kepler sice má peníze v kasičce v současně nelehké době až do roku 2016, trápí ho ovšem technické problémy. Jeden ze setrvačníků, zajišťující stabilizaci dalekohledu v prostoru, se odporoučel před rokem a další setrvačník vykazuje od ledna vysoké tření. Podle původních předpokladů musí být pro bezproblémový chod teleskopu v provozu alespoň trojce ze čtyř setrvačníků, což je momentální stav.

NASA schválila nástupce

Kepler už ovšem má nástupce. NASA schválila realizaci družice TESS. Ta bude od roku 2017 stejně jako Kepler sledovat vybrané hvězdy s cílem nalézt nepatrné poklesy v jejich jasnostech, značící přítomnost exoplanety.

Zatímco Kepler sleduje pouze jedno zorné pole a jeho cílem je především statistický výzkum a hledání odpovědí na otázky typu: kolik planet se ve vesmíru nachází, jaké typy, u kterých hvězd apod. TESS bude pozorovat blízké hvězdy v rámci celé oblohy a hledat potencionální cíle pro další výzkum.

Ve stejném roce jako TESS pošle do vesmíru své želízko v ohni také Evropa, rovněž tranzitní metodou bude planety hledat družice s pěkným názvem Cheops.

Nejčtenější