Jurský park se už nebude opakovat

Radomír Dohnal  |  Historie

Americký spisovatel Michael Crichton inspiroval svým fantastickým nápadem celou generaci vědců. Poslední výsledky moderního výzkumu ale napovídají, že scénář filmu Jurský park se nejspíš v reálném životě opakovat nebude.

Crichton přichází ve své knize, poprvé vydané v roce 1989, s geniální myšlenkou. Ta přitom vychází z celkem uvěřitelného základu. Vzorky jantaru, zkamenělé pryskyřice stromů, v sobě totiž skutečně mohou konzervovat nejrůznější živočichy, nejčastěji odpočívající hmyz. Je tedy vyloučené, že by snad tento hmyz, například moskyt, mohl před tím, než byl pohřben do pryskyřice, sát krev nějakého dinosaura? A je možné, že by se spolu se zakonzervovanou krví dochovala i DNA velkého praještěra? V knižní i filmové verzi jeho díla to možné bylo a biotechnologická společnost InGen z izolované DNA nakonec naklonuje, či spíše rekonstruuje, druhohorní dinosaury pro zábavní přírodovědecký park.

Výsledky z devadesátých let byly chybné

Vědci z Muzea přírodní historie v Londýně také rádi koukají na vědecko-fantastické filmy a v depozitářích tohoto ústavu je skutečně nemalé množství exponátů jantaru s uvězněným hmyzem. Navázat na Crichtonovou předlohu tedy bylo věcí, která logicky vyplývala ze situace. Sen by se mohl stát skutečností. Jenže na bázi dvou desetiletí přidružených experimentů nyní zmínění vědci tvrdí, že Jurský park skutečně zůstane jen literární fikcí. Neexistuje prý reálná šance, že by se podařilo získat fragment nebo komplexní vzorek DNA z krve dinosaurů staré 130 milionů let.

Myšlenkou na oživení pradávné historie se dlouhodobě zabýval i profesor Terry Brown z univerzity v Manchasteru, který potvrdil, že ani s využitím těch nejmodernějších dostupných metod se filmová senzace opakovat nemůže. „Naše původní studie na téma DNA amplifikace z roku 1990 vycházely z procesu polymerázové řetězcové reakce (PCR). Kontaminace vzorků „moderní“ DNA však dodávala jen zdání pozitivních výsledků.“

Scénář Jurského parku zůstane s největší pravděpodobností i nadále jen fikcí
Scénář Jurského parku zůstane s největší pravděpodobností i nadále jen fikcí

Pryskyřice DNA dinosaurů nespasí

Ještě jednou se s využitím přístupů „nové generace“ vědci z Manchasteru pokusili o nemožné. Pracovali pro jistotu se vzorky nižšího stáří, ale ani při užití metod s velkou rozlišovací schopností se nepodařilo identifikovat jakýkoliv využitelný genetický materiál. „Prakticky by se dalo říci, že šance na zachování použitelné DNA uvnitř jantaru či jiných fosilizovaných pryskyřic je přibližně stejně malá, jako při odběru z „mumifikovaných“ biologických vzorků v prostředí pouští. Scénář Jurského parku skutečně zůstane s největší pravděpodobností i nadále jen fikcí,“ potvrzuje Brown.

Použité zdroje:

Nejčtenější