Jedna sobota a hned dva české lety do stratosféry

Marek Lutonský  |  Vesmír

V sobotu 3. září 2011 se do stratosféry, třicet kilometrů nad zemský povrch, vydaly dvě české amatérské sondy: projekty Fénix a czANSO.

Nevíme, jestli to byla náhoda nebo vzájemné soupeření, ale v sobotu 3. září 2011 vylétly do stratosféry hned dvě české amatérské sondy. Dobře medializovaný projekt Fénix startoval z geometrického středu České republiky. Potichu, ba téměř tajně se pak z okolí středočeských Úval vydala do výšky sonda projektu czANSO.

Cílem obou projektů bylo dostat sondu do oblasti stratosféry a vyfotit Zemi s černým vesmírem v pozadí.

Dokud nepraskne

Strafosféra je druhá hlavní vrstva zemské atmosféry. Začíná nad troposférou, v našich podmínkách ve výšce kolem deseti kilometrů. Na rovníku výš, na pólech už třeba kolem osmi kilometrů. Nad stratosférou, od výšky přibližně padesáti kilometrů, pak Zemi obaluje mezosféra.

Do spodních vrstev stratosféry se dostávají běžné komerční lety, v případě obou projektů byl ale cíl vyšší, ve třiceti kilometrech. Výš se už s meteorologickými balony plněnými heliem nedá dostat, svůj objem kvůli nízkému tlaku okolí zvětší natolik, že prasknou. Balon, který má při vypuštění průměr kolem metru a půl, se v této výšce roztáhne až k devíti metrům.

Po prasknutí se sonda začne snášet k Zemi, kde její pád zpomalí padák. Potom ji stačí dle vysílaného signálu GPS najít a stáhnout fotky s videem.

Karty zmrzly, je třeba je oživit

O Fénixu se díky dobře zvládnuté medializaci hodně mluvilo a psalo. Projekt je mladší než czANSO, který se v říjnu 2010 rozhodl start odložit až na letošní rok. Na webu sdružení No:mad, které Fénix připravilo, ani na facebookových stránkách projektu ale není mnoho technických informací.

Jen z animovaného videa lze zjistit, že uvnitř polystyrenové krabice byl GPS lokátor LMX 102 – po vložení karty SIM posílá svoji aktuální polohu textovými zprávami nebo v reálném čase prostřednictvím mobilních dat. Obraz zachytávají kamery/fotoaparáty Toshiba Camileo BW10 a GoPro HD Hero. Protože ve stratosfée je docela zima, teplotu pomáhá udržovat ohřívací sáček.

Podívejte se na zrychlené video ukazující stavbu polystyrenového pláště sondy:

Fénix dopadl téměř šedesát kilometrů od místa startu, u Netína na Vysočině. Při stahování dat v terénu se ale objevily problémy a ani v neděli večer, kdy připravuji tento článek, ještě nebyly publikovány fotografie a videa. Snad se je z kamer podaří dostat.

Byla tam, a tady je důkaz

O startu druhého projektu czANSO se předem moc nevědělo. Provozovatelé o sobě nedali vědět tak dobře jako Fénix. Na druhou stranu ale na webu a na Facebooku publikovali během roku a půl příprav hodně informací. A hlavně už vydali první video, jak vypadá Česká republika ze stratosféry, z výšky 31 km.

Myšlenka czANSO vznikla už v prosinci roku 2009. Na blogu se dočtete, jak provozovatelé vybírali balon, padák, GPS přijímač a další technické prostředky. Na rozdíl od Fénixe nevsadili na hotová zařízení zavřená v krabici, ale sami vyvinuli komunikační elektroniku (viz blokové schema) a jiné systémy.

Je to skvělé čtení. Běžte na poslední stránku blogu a začněte od nejstaršího článku. Přestanete u pátečního oznámení termínu startu. Podívejte se také na fotografie a na další videa.

Sonda czANSO se dostala do výšky 31 084 m. Takhle potom vypadaly první sekundy pádu směrem k Zemi.

Další video ukazuje let vzhůru, ve výšce kolem 5 700 m. A takhle to vypadá v osmnácti kilometrech.

Tip: Prohlédněte si fotoreportáž z vypuštění sondy czANSO a na fotografie z letu.

Nejčtenější

Další weby Mladé fronty