Jak vyrobit mozek z kožních buněk

Helena Vrecková  |  Věda

Nová technika manipulace umožňuje vědcům vytvořit ze zralých kožních buněk mozkové buňky. A to i bez jinak nutné mezifáze kmenových buněk.

Transformace jednoho druhu buněk v jiný je živým tématem. Možnost vytvářet buňky, kterých má tělo nedostatek nebo jsou poškozené, by byla pro mnoho onemocnění tou nejvhodnější léčebnou cestou.

Ačkoli se v tomto oboru stále dělají obrovské kroky vpřed, do nynějška byla pro jakoukoliv transformaci buněk nutná mezifáze kmenových buněk. Tuto mezifázi však vědci z Lund University ve Švédsku dokázali odbourat.

Jak to mohlo být tak jednoduché?

Jako už mnohokrát, k objevení průlomové techniky napomohlo naprosto jednoduché řešení. Samozřejmě jednoduché pro vědce, kteří se problematikou přeprogramování buněk zabývají. Zpočátku to měl být jen zajímavý experiment, od kterého nikdo neočekával valné výsledky. Na konci však čekalo překvapení.

Vědci k výzkumu využili kožních buněk, jako již mnoho vědeckých týmů před nimi. Švédský výzkumný tým se ale na rozdíl od nich nezačal přeprogramováním na kmenové buňky, které jsou nediferencované a tudíž nejvhodnější k transformaci.

K výzkumu byly použity tzv. fibroblasty – základní buňky vazivové tkáně, jež jsou pravděpodobně jednou z nejméně specializovaných pojivových buněk. Vědci u těchto kožních buněk aktivovali tři geny, u kterých se již dříve vědělo, že se u plodu podílejí na tvorbě mozkových buněk. Tyto buňky se pak dokázaly přeměnit na funkční neurony, které mohou být přímo směřovány k určitým typům nervových buněk.

Při experimentech vědci aktivovali ještě další geny, které pomohly vytvořit nervové buňky produkující dopamin. Nedostatek těchto buněk způsobuje, že pacient není schopen ovládat svůj pohyb. Takto se třeba projevuje Parkinsonova choroba. Buňky by se při správné úpravě daly použít ve výzkumu léčby různých neurogenerativních onemocnění.

Vědci využili při experimentu fibroblasty. Foto: SubtleGuest, Wikipedia
Vědci využili při experimentu fibroblasty. Foto: SubtleGuest, Wikipedia

Podle Malina Parmara, vedoucího projektu, byla překvapující hlavně vnímavost fibroblastů k novým pokynům vedoucím k přeprogramování. Než se však technika začne užívat v praxi, je nutné řádně otestovat životnost buněk a jejich správné fungování v mozku.

V zájmu lidské etiky

Objev je důležitý i kvůli změně pohledu na funkce a schopnosti zralých buněk. Přeskočení fáze kmenových buněk by navíc mohlo s určitou pravděpodobností snížit riziko nádorů, které jinak transplantací buněk hrozí. Některé kmenové buňky mají totiž tendence se i po transplantaci nadále dělit a vytvářet tak nádory.

A ještě jedna výhoda. Tím, jak tato technika vypouští fázi kmenových buněk, vyhýbá se dlouhodobému etickému dilematu: výzkumu probíhajícím na embryonálních kmenových buňkách.

V abstraktu k výzkumu a v PDF s podpůrnými informacemi se dozvíte podrobnosti k průběhu experimentu.

Nejčtenější