Jak vypadaly svatby v pravěku

Jaroslav Petr  |  Historie

Američtí antropologové rekonstruovali základní charakteristiky svateb, jak je praktikovali naši pravěcí předkové.

Jak vypadá dnešní svatba se vším všudy, o tom se přesvědčily miliony televizních diváků v přímém přenosu sňatku britského prince Williama. Chlapec indiánského kmene Chívarů z Amazonie nebo dívka australského kmene Gabi Gabi ale vstoupí do stavu manželského za poněkud jiných okolností než adept britské koruny.

Kde to všechno začalo?

Svatby se konají po celém světě – mezi eskymáky stejně jako mezi khungskými lovci v poušti Kalahari. Jde o fenomén natolik rozšířený, že jeho počátky musí sahat hluboko do minulosti. Tým vedený antropologem Robertem Walkerem z University of Missouri se pokusil o rekonstrukci „prasvatby“. Tedy obřadu ze samého počátku všech dnešních veselek, sňatků a ženiteb.

Vědci se zaměřili na poslední současné populace lovců a sběračů, protože ti mají svým životním stylem i kulturou k našim dávným předkům nejblíže. Nejprve provedli genetické srovnání lovců a sběračů z Afriky, např. Pygmejů kmenů Mbuti nebo tanzanijských Hadzů, kteří jsou považováni za jedny z posledních lidí, kteří se přísně drží pravěkého životního stylu.

Z jižní Asie zvolili například nomádský kmen Mokenů migrující po území Barmy nebo malajských Semangů. V Austrálii hodnotili jak pouštní tak i pobřežní kmeny původních obyvatel; ze severní Asie si vybrali například sibiřské Evenky nebo eskymáky z Kamčatky a Aleut. Zároveň velmi bedlivě sledovali typy sňatků a svatební zvyklosti těchto etnik. Tak mohli vysledovat, které rysy svateb jsou starší a původnější.

Dlouhá historie věna

Závěry svého výzkumu zformuloval Walkerův tým ve studii zveřejněné ve vědeckém časopise PLoS ONE. Z analýz vyplývá, že historie svateb sahá do dob, kdy ještě lidé druhu Homo sapiens neopustili svou africkou evoluční kolébku. Svatby jsou tedy rozhodně starší než čtyřicet tisíc roků. Není jasné, jestli svatby provázené složitými obřady byly všeobecným jevem, protože některé africké lovecko-sběračské kmeny redukovaly obřady na minimum. Formují se u nich manželství, kde spolu muž a žena žijí „na psí knížku“ především na základě předchozí „vážné známosti“.

Vše nasvědčuje tomu, že původní manželství byla párová a tendence k tvorbě harémů byly jen velmi slabé. Z analýz také vyplývá, že už první pravěké sňatky lidí Homo sapiens zahrnovaly vzájemnou výměnu předmětů nebo služeb mezi rodinami snoubenců. Dnes mívá taková směna například podobu věna, které dává rodina nevěsty. Stejně dlouhou historii mají zřejmě i opačné zvyky, kdy ženich musí zaplatit rodině nevěsty jakési „odstupné“.

Nejčtenější