Jak najde upír na těle žílu?

Jaroslav Petr  |  Příroda
Desmodus rotundus (Foto: Wikipedia)

Jak najde upír obecný na těle své oběti místo, kde se pod kůží nachází žíla a kde se po zakousnutí může nasát krve?

Jihoamerický upír obecný (Desmodus rotundus) se živí krví velkých zvířat. Připlíží se k nim uprostřed noci a neomylně najde místo, kam se vyplatí zabořit svůj ostrý chrup. Nehluboko pod kůží tam proudí žilou teplá krev. Vědci odhalili u těchto netopýrů orgán citlivý na teplo, kterým se upír navádí na cíl.

Hadi a wasabi

Donedávna byli hadi jedinými známými obratlovci se smyslem pro vnímání záření v infračervené oblasti spektra. Plazi k tomu využívají jednu z větví trojklanného nervu, která odvádí do mozku signály vzniklé podrážděním zvláštních receptorů kódovaných genem TRPA1. Zajímavé je, že u ostatních obratlovců slouží tento gen úplně jiným účelům. Vytváří se podle něj chuťový receptor reagující na molekuly alyl isothiokyanátu. Tato látka je obsažena v mnoha křížatých rostlinách a dodává jim štiplavou chuť.

Alyl isothiokyanát je zodpovědný za pálení hořčice nebo za ohnivou chuť „japonského křene“ zvaného wasabi, jenž se vyrábí z kořene rostliny Wasabia japonica. Hadi si tento gen během evoluce přetvořili tak, aby podle něj vznikal receptor schopný detekovat infračervené záření. Had díky tomu najde teplokrevného živočicha i v úplné tmě, např. myš schovanou hluboko v temné noře. Orgán citlivý na infračervené záření mají mnozí hadi v malé jamce mezi okem a nozdrou.

Upírova specialita

Jihoameričtí upíři obecní dokážou najít žílu své oběti díky tomu, že vycítí kde v daném místě je kůže o něco málo teplejší. Podobně dokáže vycítit nepatrně teplejší místo nad povrchovou cévou třeba i obyčejný komár. Tým amerických vědců vedený Davidem Juliusem z University of California v San Francisku se pokusil odhalit, zda upíři používají k vyhledání vhodného místa na těle oběti podobný receptor jako hadi. Jak prokázala studie zveřejněná v předním vědeckém týdeníku Nature, u upírů se ubírala evoluce jinými cestičkami než u hadů.

Upíři využívají k detekci infračerveného záření receptor kódovaný genem TRPV1. Tím jsou vybaveni všichni obratlovci. Slouží jim k odhalení vysokých teplot. Tento receptor je obvykle uváděn do činnosti při teplotě nad 43°C a varuje živočicha před rizikem popálení.

Video: Upír obecný při nočním odchytu

Upír obecný si podle genu TRPV1 vyrábí oba typy receptoru. Na většině těla disponuje standardní verzí, jež ho varuje před horkými předměty a chrání ho před popálením. Na tváři, v místě, kde končí jedna z větví trojklaného nervu, ale produkuje receptor pro zachycení infračerveného záření. Tento receptor vyvolá podráždění příslušných nervů už při teplotě 30°C.

V přírodě je často využíván jeden gen k více účelům. Příkladem je dvojí různé využití genu TRPV1 upírem obecným. Na druhé straně se některé dovednosti vyvinuly u živočichů opakovaně, nezávisle na sobě a jsou zajišťovány odlišnými mechanismy. Příkladem je detekce infračerveného záření hady pomocí genu TRPA1 i netopýry, kteří k tomu využili gen TRPV1.

Další informace:

Nejčtenější