Jak hřmí na planetě Saturn?

Jaroslav Petr  |  Vesmír

Sonda Cassini zachytila bouřku na Saturnu nejen objektivem kamery, ale pořídila i její zvukový záznam.

Pokud vám zrovna nad hlavou zuří letní bouřka, vězte, že na Saturnu by bylo mnohem hůř. Sonda Cassini tam zachytila bouři řádící na ploše čtyř miliard kilometrů čtverečních. Celý povrch naší planety by se na tuto bouřkovou frontu vešel osmkrát.

Klid před bouří

Sonda Cassini pozoruje povrch Saturnu od roku 2004 a za tu dobu už její aparatury zaznamenaly desítku velkých bouří s blesky. Ta nejnovější se ukázala na záběrech sondy nasnímaných mezi prosincem roku 2010 a únorem 2011. Jde o výjimečně silnou bouřku. Nejen že zasáhla velmi rozsáhlé území, ale blesky při ní bijí s desetkrát vyšší frekvencí, než bývá obvyklé.

Tým amerických vědců vedený Andrewem Ingersollem z pasadenského California Institute of Technology, publikoval údaje o bouři na Saturnu v prestižním vědeckém týdeníku Nature a vyvozuje z nich, že Saturn má zcela jiný chod počasí než Země. Počasí na Saturnu se dokonce liší i od dějů v atmosféře Saturnova blízkého souseda Jupitera.

Na Zemi i na Jupiteru jsou bouřky poměrně četné. Na Saturnu je celkem dlouho klid, nebo dochází jen k malým bouřkám. Pak se ale „protrhnou nebesa“ a objeví se bouře do té doby nevídaných rozměrů i síly. Bouře vznikají především na polokouli Saturnu, která je právě přikloněna ke Slunci a nestíní ji prstence.

Snímek bouře pořízený sondou Cassini. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/SSI
Snímek bouře pořízený sondou Cassini. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/SSI

Vydatná pomoc amatérů

Když bouře vrcholila, práskaly blesky v průměru desetkrát za sekundu. Aparatury sondy Cassini dokážou rozlišit blesky, které po sobě následují s prodlevou tisíciny sekundy, přesto nastávaly chvíle, kdy vědcům jednotlivé blesky navzájem splývaly. Proto vědci zveřejnili zvukový záznam saturnské bouřky pořízený až koncem ledna 2011, kdy už četnost blesků výrazně klesla.

Cassini se na pozorování bouřek v současné době soustředí. V přestávkách mezi jinými úkoly soustavně pase po jakékoli známce rodící se bouřky. Jakmile zachytí antény odezvy prvního blesku, nasměrují se kamery do dané lokality a začnou ji snímat.

Zároveň dávají vědci z řídícího střediska sondy Cassini „echo“ i amatérským astronomům, aby pomohli s pozorováním ze Země. Tento systém se osvědčil i při sběru dat o obří bouři z přelomu roku 2010 a 2011. Snímky amatérů doplnily sérii pozorování z paluby sondy a vědci tak získali podstatně úplnější obrázek vývoje celé bouřky.

Další informace:

Nejčtenější