Vesmír, celý svět i váš život je tvořen a obklopen informacemi. Přijmout je, nepřijmout? Věřit jim či nevěřit? Není to tak jednoduché.

Základním jazykem vesmíru je matematika. Již od počátku vesmíru před 13,7 miliardami let se v rámci hmoty a energie šířila také informace. To, že určitý atom reaguje s dalším, je vlastně rovnice, kterou můžeme zapsat pomocí matematiky.

Spojením několika informací dojdeme k výsledku, k nové informaci, kterou posléze můžeme použít pro další logické vazby. A stále dokola.

Informace způsobuje změny hmoty a tím pádem i energie; v nejzazších hlubinách vesmíru, v mikrosvětě, makrosvětě, i na naší planetě a v nás samotných.

Různorodost je důležitá

V článku Mimozemský život je naděje, která nikdy neumírá jsme řešili, že různorodost je důležitá pro přežití. Vysvětlovali jsme to na změně podmínek, kdy se nejdříve výjimečná a odsuzovaná nevýhoda může časem stát výhodou, která umožní jedinci přežít.

Vizualizace internetové sítě. Zdroj: The Opte Project, Wikipedia

Půjdeme trochu hlouběji, až do DNA, která obsahuje informaci o naší struktuře. A také o všech živých organismech na této planetě. V DNA je ukryta spousta dobrých, ale i špatných vlastností. Pokud se v jednotlivých segmentech jedná o podobné či stejné informace, může být výsledkem zesílení. Toho se využívá u šlechtění, kdy se spojí druhy s určitými vlastnostmi, které můžou s každou generací zesílit.

S tím ale souvisí i problém se zesílením špatných informací. Každý jedinec má ve svém kódu chyby, které mohou vést k blízké smrti, ať už se jedná o náchylnost na určitou nemoc nebo přímo fyzické vady. Pokud dojde ke spojení dvou velmi příbuzných jedinců a jejich DNA, s velkou pravděpodobností se tak tyto chyby mohou vyskytovat na stejných místech, zesílit a nakonec znemožnit narození či přežití druhu z důvodu chyby.

Není se tedy čemu divit, že incest – pohlavní styk mezi příbuznými – je ve většině kultur zakázán. Nedostatečná různorodost DNA vede k postupnému genetickému zatížení a zesilování chyb. Čím je DNA vzdálenější a rozdílnější, tím je pravděpodobnost, že se setkají dvě stejné chyby a dojde k jejich zesílení menší.

Rychle skočíme k internetu, podívejte se na přednášku Ted. Filtrace dat z internetových služeb může znamenat rychlejší přístup k cíleným informacím, skýtá ale i nebezpečí omezeného pohledu.

Stokrát opakovaná lež se stane pravdou

V dnešní době jsme informacemi obklopeni již od narození a přijímáme jich tolik, že je mnohem těžší uvěřit pouze jediné, tak jako tomu bylo v dřívějších dobách. Skvělý příklad je vidět na náboženství. V minulosti byl jedinec již od malička konfrontován s náboženskými informacemi jako jedinými pravdivými. Lidé jim věřili a spousta jich kvůli odmítání či opovrhování musela zemřít.

Škálovatelná forma základních pravidel předcházející obsáhlým zákonům se však kvůli samotným lidem a jejich vlastnostem časem zvrtla i do stejně velkých válek a smrti milionů lidí.

„Ve jménu Boha!“ lze jistě označit jako nejnebezpečnější zvolání v dějinách lidstva a ukázku možnosti manipulace s nepodloženými informacemi. Na snímku je ztvárněna jedna z křížových výprav, kterými papež (křesťanství) nechal útočit na konkurenční muslimy (islám), pohany a kacíře.

Země je placatá a středem vesmíru i Sluneční soustavy, v mracích sedí spokojený Bůh, v srdci člověka je duše… podobné perly považovali lidé za informace, kterým je nutné věřit, protože jsou všude napsané, tvrzené a je nezpochybnitelné. Až časem se naštěstí našli jedinci, kteří i obecně přijímanou informaci podrobili vědeckým testům. Takové testy je možné replikovat bez omezení místa, času a dalších vlastností a vždy dojdeme ke stejnému výsledku. Ne, srdceryvné příběhy sem nepatří.

Postupem času se tak obecně přijímaná informace a pravda stala lží. Mezi poslední případy by se jistě dal zařadit chlapec s umělou pumpou místo srdce, který díky ní žije dál svůj život relativně bez starostí. Ano, nejnovějším úhybným manévrem je duše v mozku, jak dlouho ale vydrží tato další nepodložená informace, můžete zkusit hádat.

Zpochybňujte, analyzujte a zkoumejte

Jakákoli informace, kterou přijímáte, má nějaký původ, má nějaký zdroj a také prodělala spoustu deformací, než k vám dorazila. I když se jedná o obecně přijímanou a „správnou“ informaci, vždy pochybujte a mějte ke srovnání i další pohledy, včetně těch od odpůrců. Teprve potom si můžete utvořit relativně objektivní pohled na danou informaci.

Pokud nechcete skončit v omezeném pohledu, přemýšlejte a analyzujte i cizí, jiné a obecně nepřijímané informace. Pro objektivní vyhodnocení o nich musíte alespoň vědět.

Posouzení informací se také mění dle úrovně nadhledu. Příklad: zabití jiného člověka je špatné. Jeden z pohledů je samozřejmě ten, že druh by pro své přežití neměl být ohrožován z vlastních řad. Trochu vyšší nadhled ale ukazuje na to, že právě díky smrti jiných jedinců i stejného druhu vůbec čtete tento článek. Jste totiž důsledkem smrti mnoha milionů lidí, kteří zemřeli, protože váš předchůdce byl silnější, chytřejší a přežil na úkor jejich života.

Pokud chceme být objektivní, tak i my jako nejpokročilejší organismy ve velkém neustále usmrcujeme všechny ostatní organismy na této planetě, ve většině případů bez jakýchkoli okolků.

Tak to funguje již od počátku života na Zemi a rozhodně se to jen tak nezmění. Nebýt tohoto principu, nebyli bychom tam, kde jsme. Na stupni vývoje civilizace, která je schopna odvrátit nebezpečí z vesmíru na svou mateřskou planetu. Přitom cesta vývoje je ještě dlouhá.

Pravda s omezenou trvanlivostí

Standardně platí, že pokud není informace ověřitelná různými způsoby, nelze ji věřit. Samozřejmě se to ani tak netýká běžných informací, jako že se někde stala dopravní nehoda a podobně. Takovou informaci si může osobně ověřit každý.

Čím těžší je ale ověření, tím pochybnější by informace měla být. U vědců je standardní, že pokud se něco nového zjistí či objeví, daný problém zkoumají i úplně jiné týmy v jiných podmínkách, s trochu jiným měřením či přístroji.

Tím narážíme na populární novinku v podobě neutrin, které se dle měření pohybují prostorem rychleji než světlo (zajímavostí je článek fyzika Jayant Narlikara, který již v roce 1963 publikoval studii o neutrinech a jejich možném cestování do minulosti). Tato informace sice vyvrací některá tvrzení, nemůže však znamenat zborcení všech starých a ověřených teorií. Stejně jako Einstein nevyvrátil Newtona, ale pouze ho rozšířil a upřesnil.

Obecnou teorii relativity publikoval Einstein už v roce 1916. Na snímku je sonda Cassini, díky které byl v roce 2003 otestován zakřivený časoprostor Sluncem. Zdroj: NASA

Pokud jde tedy o informaci na začátku tohoto článku, která zmiňuje stáří vesmíru, musíme ji brát jako ověřenou a vyvozenou z poznatků, které jsme do této doby měli jako lidstvo k dispozici.

Stejně jako mohou vědci neustále ověřovat své zákony, snažte se ověřovat i své informace, které jsou pro vás třeba již dlouhou dobu samozřejmé. Možná nakonec zjistíte, že informace či názor, který máte, není konečným, jediným a neměnným správným výsledkem. Všechno totiž může být zcela jinak.