Hovnivál se řídí Mléčnou dráhou

Jaroslav Petr  |  Příroda
Zdroj: Universita v Lundu

Na útěku před konkurencí se brouk orientuje podle nejjasnějších zdrojů světla na noční obloze. Když nemá k dispozici Měsíc, vezme za vděk Mléčnou dráhou.

Zvířata se dokážou orientovat podle nejrůznějších přírodních ukazatelů. Ryby se řídí „vůní“ vody, želvy si hledají cestu podle magnetického pole Země. Vrubouni putují podle paprsků měsíčního světla a orientaci překvapivě neztrácejí, ani když Měsíc nesvítí.

Na útěku před lupiči trusu

Vruboun druhu Scarabaeus satyrus si podobně jako jeho blízcí příbuzní vyrábí z trusu velkou pravidelnou kuličku a s tou pak prchá do ústraní. Má k tomu dobrý důvod. Kuličku nutně potřebuje jako zásobu potravy pro svou larvu. Ostatní příslušníci jeho druhu mají podobné plány na vyvedení potomka, ale rádi by přišli k hotovému a ušetřili si námahu s lepením kuličky. Koukají, jestli by nemohli ukrást hotovou kuličku cizímu vrubounovi.

Vrubouni si dělají z trusu kuličku. Ta slouží jako zásoba potravy pro jejich larvu. Zdroj: Universita v Lundu
Vrubouni si dělají z trusu kuličku. Ta slouží jako zásoba potravy pro jejich larvu. Zdroj: Universita v Lundu

I tady platí, že kdo uteče, ten vyhraje. A tak vruboun prchá i s kuličkou. Nevidí přitom na cestu, protože kuličku tlačí zadními končetinami a sám je obrácen hlavou dolů. Přesto putuje po zcela rovné dráze a z přímého směru neuhne ani o chlup. Jak to dělá?

Hmyz hledí ke hvězdám

Tým švédských biologů pod vedením Marie Dackeové z university v Lundu studoval orientaci vrubounů druhu Scarabaeus satyrus. Při svém zkoumání zjistili, že vrubouni jsou velmi citliví na polarizované světlo Měsíce a používají jej k orientaci.

Vědci testovali, jak dlouhou dobu potřebují vrubouni ke zdolání určité dráhy za různých podmínek. Pokud se mohli řídit měsíčním světlem, stačilo jim pouhých dvacet sekund. Pokud viděli na noční hvězdnaté nebe, zvládli dráhu za čtyřicet sekund. Pokud ale na nebe neviděli, bloudili po dráze plné dvě minuty.

Švédští vědci studují pohyb vrubounů uprostřed noci v jihoafrické rezervaci. Zdroj: Universita v Lundu
Švédští vědci studují pohyb vrubounů uprostřed noci v jihoafrické rezervaci. Zdroj: Universita v Lundu

K dalším testům vzali vědci vrubouny do planetária a tam jim zapínali různé části umělé noční oblohy. Jak ukázaly výsledky publikované ve vědeckém časopise Current Biology, brouci ztrácejí kurz, pokud nemají k dispozici světlo z Mléčné dráhy.

Až doposud se vědci domnívali, že se hmyz nemůže orientovat podle hvězd, protože je nedokáže svým zrakem rozlišit. Vrubouni Scarabaeus satyrus nás ale vyvedli z omylu.

Nejčtenější