Hluk má vliv i na vývoj rostlin

Jaroslav Petr  |  Příroda

Někteří živočichové před hlukem prchají, jiní ho naopak vyhledávají. A právě tato skutečnost má vliv i na rostliny – od bylin až po stromy.

Zdaleka ne všichni tvorové prchají před hlukem do hájemství ticha. Některým hluk zjevně vyhovuje. Tým amerických vědců vedený Clintonem Francisem z National Evolutionary Synthesis Center to potvrdil výzkumem v novomexickém Chřestýším kaňonu, kde se na mnoha místech těží zemní plyn. Kompresory tu ženou pod zem stlačený vzduch a hlučí nepřetržitě čtyřiadvacet hodin denně. Jiná zákoutí Chřestýšího kaňonu jsou však tiché oázy.

Kolibřík černobradý

A právě tato hlučná místa vyhledávají například kolibříci černobradí. Podobně je tomu i u drobných hlodavců, jako jsou myši. Naopak, místním sojkám západním leze rámus na nervy a utíkají do ticha. To je zřejmě důvod, proč si kolibříci a myši v hluku tak libují – jsou tu v bezpečí před sojkami, které si rády zpestří jídelníček vejci a mláďaty kolibříků nebo drobným hlodavcem.

Bylinám hluk svědčí, borovice mají radši ticho

Různý, často až protichůdný vztah živočichů k hluku, se promítá i do života rostlin. Květiny opylované kolibříky prosperují v hlučných lokalitách, protože právě tam se kolibříci stahují a při shánění potravy přenášejí pyl z květu na květ. Rostliny mají na hlučných místech více semen, snáze se rozmnožují a jejich porosty jsou rozsáhlejší a hustší.

Sojka západní

Zcela opačně je tomu u borovic. Jejich semeny se živí jak myši, tak i sojky. Na hlučných místech zkonzumují většinu semen myši. Semena sežraná myšmi jsou nenávratně zničena. Na tichých místech sbírají semena hlavně sojky. Tito ptáci si semena schovávají do skrýší. Pokud si zásoby nevyzvednou, semena vyklíčí a vyrostou z nich nové borovice. Jak vyplývá ze závěrů studie zveřejněné ve vědeckém časopise Proceedings of the Royal Society B, na tichých místech roste podstatně více borovic než na místech, kde hřmí kompresory.

Další informace:

Nejčtenější