Hercules tropí hlouposti

Martin Tůma  |  Technika

Letoun C-130 Hercules je pravým tažným koněm vojenského dopravního letectva celé řady států. Podívejte se na zajímavé kousky, které dokázal.

Hercules C-130 vstoupil do činné služby v roce 1957. Prošel celou řadou modernizací a také celou řadou různě šílených operací a pokusů, ať už to je přistání na letadlové lodi, fotbalovém stadiónu nebo sáňkování s tankem na padáku. Pojďme se na to nejzajímavější podívat zblízka.

Přistání na letadlové lodi

Letadlové lodi dlouhodobě tvoří páteř americké námořní síly. Již od druhé světové války je jakýkoli střet na světě nemyslitelný bez jejich účasti. Lodě poháněné atomovými reaktory mohou zůstat na moři velmi dlouho, proto se už od začátku šedesátých let řešil dopravní prostředek pro drobné zásilky, jako jsou pošta pro námořníky, náhradní díly pro letadla nebo humrový salát pro admirála.

V rámci tohoto snažení přistál v listopadu roku 1953 poručík James H. Flatley s Herkulem na palubě letadlové lodi USS Forrestal. Na přiloženém videu je to velmi pěkně vidět:

Nejdříve to byla jenom letmá přistání s okamžitým odletem, ale potom s Herkulem absolvovali 21 plných přistání a startů z paluby letadlové lodi. Námořnictvo předpokládalo, že by jim C-130 mohl vozit jedenáct tun nákladu na vzdálenost čtyř tisíc kilometrů. Jenomže čtyřmotorový letoun s pevnými křídly je velmi neskladná věc, která na letové palubě překáží a do letadlového výtahu ji nedostanete. Proto zůstalo jenom u těchto pokusů a občasných přistání, které si vyžádaly nečekané okolnosti. Službu palubního poslíčka na sebe vzal nově vyvinutý letoun C-2 Greyhound.

James H. Flatley zkoušel stejné číslo i s jinými letouny. Tady je v roce 1943 v F6F-3 Hellcat na palubě letadlové lodi USS Yorktown. Zdroj: U. S. Navy
James H. Flatley zkoušel stejné číslo i s jinými letouny. Tady je v roce 1943 v F6F-3 Hellcat na palubě letadlové lodi USS Yorktown. Zdroj: U. S. Navy

Sluší se ještě říci, že poručík Flatley za svoje úsilí obdržel Letecký kříž a že letoun číslo 149798, který přistával na palubě Forrestalu, šel do výslužby v roce 2003 a nyní si jej můžete prohlédnout v Národním leteckém muzeu v Pensacole (fotografie na Airliners.net).

JATO nebo RATO

JATO je zkratka z anglického Jet Assisted Take Off, což je volně přeloženo vzlet s pomocí tryskových motorů, viz Wikipedia. Někdy se používá i zkratka RATO – Rocket Assisted Take Off. Prostředky na zkrácení vzletu má ve své výzbroji celá řada armád a je logické, že podobným zařízením je vybavena i celá řada letadel C-130. Na obrázku je pěkně vidět raketa, která dokáže zdvihnout plně naložený Hercules na pár metrech:

Startovní raketa systému JATO. Zdroj CC BY-SA 2.5 L. Chang, Wikimedia Commons
Startovní raketa systému JATO. Zdroj CC BY-SA 2.5 L. Chang, Wikimedia Commons

Letouny mají při startu s JATO po čtyřech těchto přídavných motorech na každé straně. Co to dokáže, posuďte sami například na těchto dvou videích. První ukazuje start s JATO v Arktidě, druhé použití na leteckém dni. V obou případech jde samozřejmě o letoun Hercules C-130.

LAPES aneb jak naučit tank sáňkovat

LAPES je zkratka pro Low Altitude Parachute Extraction System, tedy padákový výsadkový systém pro malé výšky. Tato metoda se zrodila v roce 1965, kdy Spojené státy válčily ve Vietnamu. Tehdy se základna Khe-Sanh blízko severovietnamských hranic ocitla v dlouhodobém obležení. Jediné spojení bylo možné letecky, ale každé letadlo, které přistálo na ranveji této základny, se záhy octlo pod silnou dělostřeleckou palbou Vietkongu. Shoz na padácích byl zase velmi nepřesný a spousta zásilek padla do rukou nepřítele.

LAPES je tedy kompromis: shoz na padáku, kdy letadlo nezastavuje, jenom přibrzdí. Náklad je ale potřeba mít opravdu pevně připevněný na odolné paletě, protože se jedná o velmi drsný způsob doručení zásilky. Hercules otevře svoji nákladovou rampu a proud vzduchu nafoukne padáky, které potom v rychlosti okolo 180 km/h vytáhnou ve výšce 1,5–3 m paletu s nákladem.

Takhle to vypadá, když C-130 vykládá lehký tank M551 Sheridan:

Vražedný Hercules AC-130

Tento stroj se zrodil v roce 1967 opět ve Vietnamu, kde tehdejší útočné letouny nedokázaly poskytovat dostatečnou palebnou podporu. Jedná se o klasický Hercules, který má ale na levém boku místo okýnek pro cestující slušný arzenál. Základ tvoří rotační kanóny Gatling M61 Vulcan a dále různé varianty děl a houfnic. Ve své podstatě je to zbraň plošného ničení.

Jestli jste viděli film Transformers, kdy si pěchota povolá Spectru na zničení Deceptikona, potom víte, o čem mluvím. Pro všechny ostatní je tu malé video:

A ještě jedno z reálného života:

Zajímavé je, že první verze AC-130 měly na své palubě detektor magnetických anomálií místo sofistikovaných radarů. Byl sice původně určen pro hledání ponorek, ale ukázalo se, že dokáže velmi dobře detekovat neodstíněné startovací cívky nákladních aut Vietkongu, převážejících zásoby po Ho-Či-Minově stezce. Letadla nesla výstižné označení Surprise Package.

Operace Credible Sports

Asi nejšílenější věc, kterou kdy někdo s Herkulem zkoušel, jsem si nechal na závěr. Cílem technických modifikací, provedených na letounu pro operaci Credible Sports, bylo udělat z něj letoun, který dokáže přistát a odstartovat z plochy atletického stadiónu. Psal se rok 1980 a vrcholila krize kolem rukojmí, které již přes 400 dní věznili islámští studenti na americké ambasádě v Teheránu. USA už za sebou měly jeden neúspěšný pokus o jejich vysvobození, operaci Eagle Claw (Wikipedia).

V rámci operace Credible Sport (Wikipedia) hodlali přistát s upravenou C-130 na stadionu pouze přes ulici od americké ambasády. Poté by komanda Delta Force využila momentu překvapení a vysvobodila by rukojmí, načež by všichni během pár minut od začátku akce opět odletěli.

Vzhledem k tomu, že Hercules má přistávací rychlost okolo 180 km/h, bylo potřeba použít rakety nejen ke startu, ale i pro brzdění. Na trup letadla byla tedy přidána sada raketových motorů, které měly na pár metrech zastavit dopředný pohyb. Další dva motory pod křídly měli vytvořit při tomto manévru dostatečný vztlak, aby se letadlo nepropadlo po ocase k zemi. Kromě toho byla na palubě C-130 druhá sada motorů pro (v podstatě kolmý) start, které dokázaly Hercules zvednout do potřebné výšky na pouhých několika metrech. Více je vidět na tomto videu ze zkoušek zařízení:

Jak jste ale na konci videa viděli, celé to skončilo nepěknou havárií. Na tehdejší dobu to bylo moc složité.

Nezmizí ani po půl století

Hercules se od svého prvního vzletu v roce 1954 stal opravdovým tažným koněm letecké armádní dopravy do nepohody. Počet jeho misí snad ani nejde spočítat; létal v rovníkových tropických končinách i na polární základny na Jižním pólu.

V současnosti se Hercules vyrábí už jen ve verzi J, označované jako Super Hercules, ale pořád má ten samý osvědčený vzhled čtyřmotorového hornoplošníku. Pokud byste si chtěli pořídit toto dopravní letadlo a nejste zrovna generál, je k mání i civilní verze označovaná jako L-100 Hercules (Wikipedia). Podobně jako stařičké B-52 tak budou charakteristické siluety Herculesů brázdit oblohu světa zřejmě ještě po velmi dlouhý čas.

Tip: Lockheed C-130 Hercules na Wikipedii – česky a anglicky

Nejčtenější