HAARP byl zrozen ke konspiraci

Martin Tůma  |  Technika

Zemětřesení u břehů Japonska, hurikán Katrina nebo fantómový čas. Za tím vším je údajně nová geofyzikální zbraň, kterou si chce zločinná vláda USA zajistit světovládu. Jen oficiálně se prý jedná o geofyzikální průzkum ionosféry.

Vyvolat zemětřesení, probudit vulkán, rozpoutat hurikán nebo ovládat lidské myšlení na dálku. To všechno prý dokáže HAARP, tedy High Frequency Active Auroral Research Program, volně přeloženo Vysokofrekvenční aktivní aurorální výzkum.

HAARP měl způsobit zkázu Haiti, japonské zemětřesení nebo vyvolat ničivý hurikán Katrina. Sice netuším, v čem tyto katastrofy prospěly moci USA, ale zřejmě za to může další zákeřná schopnost HAARPu – prostřednictvím elektromagnetických vln na dálku ovlivňovat myšlení lidí. Možná nám i vsugerovali i kus naší středověké historie, jak tvrdí jedna z teorií o fantómóvém čase.

Pohrobek programu SDI

Jenom málokterý projekt byl už od svého vzniku přímo předurčen k mnoha konspiračním teoriím, jako je právě HAARP. Všechno začalo 23. března 1983, kdy americký prezident Ronald Reagan vyhlásil program strategické obranné iniciativy (SDI). Dostal okamžitě přezdívku „Hvězdné války“. Cílem bylo ochránit USA před balistickými raketami Sovětského svazu.

O deset let později se z toho programu stala Organizace na ochranu před balistickými raketami, která se v roce 2002 přejmenovala na současnou Missile Defense Agency. Součástí měl být i kontroverzní radar v Brdech.

Logo SDI

V rámci SDI vznikla celá řada seriózních i naprosto šílených projektů. HAARP je někde na pomezí. U jeho kolébky stály dvě sudičky: první byl Bernard Eastlund z firmy ARCO. V té době narazili těžaři na ohromná ložiska zemního plynu, ale těžba by se nevyplatila kvůli vysoké ceně dopravy plynu k zákazníkovi. Bernard tedy hledal uplatnění podzemních zásob přes vládu USA. Vzhledem ke své minulosti ve výzkumu plazmatu dostal skvělý nápad. Plyn bude vyrábět elektřinu v nové elektrárně, ta bude napájet silný vysokofrekvenční vysílač, ten „zapálí“ ionosféru a v ní „upeče“ útočící balistické rakety Sovětského svazu.

Druhou sudičkou byl Dennis Papadopoulos, vědec tak tajný, že ani nemá stránku na Wikipedii. V době, kdy vznikal HAARP, měl za sebou taktéž dlouhou kariéru ve výzkumu plazmatu. V letech 1969–1979 pracoval na modelování jevů, které vznikají v ionosféře při pokusném atomovém výbuchu ve vysokých vrstvách atmosféry. Také další jeho aktivity a objevy byly úzce svázány s výzkumem ionosféry. Když dostal nabídku podílet se na vývoji zařízení pro HAARP, neváhal.

Měníme plány, hlavně když se staví

Většině zúčastněných bylo už v době, kdy projekt vznikal, jasné, že nedokážou ani vzdáleně naplnit původní určení zařízení. Nicméně první fáze projektu, tedy základní výzkum ve formě aktivního zkoumání ionosféry, byl zajímavý nejen pro ničení balistických střel. K tomu vstoupila do hry i politika, protože výstavba vládního zařízení v aljašském kraji sice oplývajícím přírodními krásami, ale jinak velmi chudém na pracovní příležitosti, je velký trumf pro senátora, který takový projekt dokáže zařídit. Tím senátorem byl Ted Stevens, a tak se stavělo.

Mezitím se rozpadl Sovětských svaz a s ním zanikla i hrozba masivního atomového útoku. To byl od Sovětů pěkný podraz, takže se hledalo jiné uplatnění pro rozestavěné zařízení, aby nevyschly zdroje financí. Tím nejslibnějším se stal knock-out produktů atomového výbuchu vysoko v atmosféře. V podstatě jde o usměrnění směru šíření nabitých částic z výbuchů zpět k zemi, aby nepronikly do vesmíru, kde by mohly usmažit drahé špionážní družice na nízkých oběžných dráhách.

Tou dobou sice už platilo moratorium na pokusné atomové výbuchy, ale na světě bylo pár darebáckých států, které by se o něco podobného mohly pokusit. Třeba Severní Korea je z Aljašky co by kamenem dohodil. A protože vojáci nemají problém financovat základní výzkum, pokud hned na začátku vědí, co jim přinese, stavělo se dále. V roce 1999 bylo zařízení uvedeno do plného provozu.

Podívejte se na HAARP na mapě, bohužel jen jižní část je ve vyšším rozlišení. Ostřejší snímek je na mapách Ovi, musíte se ale přepnout do zobrazení Satelitní.

Andělé nehrají na tuto HAARPu

HAARP je přímo předurčen k tomu, aby se stal zdrojem konspiračních teorií. Je to velké pole podivně vyhlížejících antén mířících do vesmíru a nikdo normální nerozumí tomu, co přesně má dělat. Provozují ho vojáci, stavěla ho pro ně ropná firma a projekt prosadil republikánský senátor. Navíc původní záměr projektu, tedy ničení raket ohřevem ionosféry, záměrně unikl do médií jako součást nátlaku na Sovětský svaz, který musel HAARP zahrnout do svých plánů pro útok na USA. Je to zkrátka ideální živná půda fám a dohadů.

Proč by někdo jen kvůli neuchopitelné fyzice stavěl na Aljašce takové pole antén? Foto:HAARP
Proč by někdo jen kvůli neuchopitelné fyzice stavěl na Aljašce takové pole antén?

Na scénu nastupuje Nick Begich junior. Jeho otec, demokratický kongresman, zmizel za dodnes nevyjasněných okolností v roce 1972 při havárii letadla na cestě z Anchorage do Juneau. Možná právě tato tragická událost postrčila Nicka juniora na dráhu konspiračního teoretika, který tím nejvíce proslavil jak svoji rodinu, tak projekt HAARP. Knihu Andělé nehrají na tuto HAARPu vydal v roce 1995 na vlastní náklady a stala se bestsellerem.

Odborným vzděláním doktor alternativní medicíny prodal přes sto tisíc výtisků této knihy a dodnes jezdí přednášet o hrůzách, které může způsobit HAARP celému světu. Byl i v Evropském parlamentu. Nedostatek formálního vzdělání ve fyzice nahrazuje nadšením a zápalem pro věc.

Tip: Přednášky a názory Nicka Begicha juniora na téma HAARP najdete na YouTube

Ostatně i Bernard Eastlund, jeden z otců zakladatelů, svými aktivitami přiživuje pověsti, které kolem HAARPu kolují. Pokud navštívíte jeho stránky, objevíte poněkud cimrmanovské nápady, jak pomocí HAARPu vyřešit různé problémy. A to včetně celosvětové zimy, kdy po dopadu asteroidu prach ve vysokých vrstvách atmosféry nadlouho zastíní Slunce. Kromě toho vlastní patenty na celou řadu dalších věcí, které – kdyby fungovaly – by z něj udělaly nejbohatšího muže planety. Není divu, že oficiální zástupci projektu HAARP se od Eastlunda rázně distancují.

Jedna z mnoha antén v oblasti projektu HAARP, přijímá signály v pásmu 2–30 MHz. Foto: HAARP
Jedna z mnoha antén v oblasti projektu HAARP, přijímá signály v pásmu 2–30 MHz. Foto: HAARP

Podezřelé náhody

Mark Begich, bratr Nicka Begicha, je v současnosti senátorem za stát Aljaška. Slíbil, že se postará o důkladné vyšetření všech podezření, které HAARP opřádají. Ve funkci nahradil muže, který se zasadil o umístění HAARPu na Aljašce, Teda Stevense, nejdéle sloužícího republikánského senátora. V roce 2010 zahynul při letecké nehodě, když letěl na svoji usedlost. Náhoda?

Další shodou okolností je, že krátce po ničivém zemětřesení v Japonsku přestal fungovat web projektu HAARP. Na síť ještě unikl záznam prudkých změn magnetického pole Země způsobených zemětřesením, které jsou ale podle příznivců konspirací jasným důkazem úderů HAARPu, jenž zemětřesení způsobil. Neboli záměna příčiny a následku.

HAARP dnes

V současnosti se o provoz a další rozvoj stará zbrojařský gigant BAE. Výzkum ionosféry je důležitý kvůli celé řadě oborů lidské činnosti, jak bylo uvedeno v předminulém článku.

Kromě toho HAARP není jediné podobné zařízení na světě. Na aktivním výzkumu ionosféry spolupracuje i velký radioteleskop v Arecibu, monitorování dějů v ionosféře se věnuje celá síť radarů superDran, které jsou rozmístěny za severním i jižním polárním kruhem a provozuje je celá řada států. Sovětský svaz měl podobné zařízení poblíž ukrajinského Charkova, ale po rozpadu SSSR bylo opuštěno a v současnosti chátrá.

HAARP poblíž města Gakona pořádá pravidelné letní tábory pro vědce z celého světa (letní proto, že v zimě by asi nikdo nepřijel) a dokonce má i pravidelné dny otevřených dveří. Přes to všechno se ihned po každém větším neštěstí vyrojí spousta zpráv, podle kterých za ním stojí právě HAARP. Tou největší záhadou pro nás zůstává, jak tomu může vůbec někdo věřit.


Tip: Přečtěte si i další články, které jsme na téma HAARP připravili

Nejčtenější