Genetické manipulace: Svítící pes je teprve začátek

Helena Vrecková  |  Věda
Fena Tegon vypadá jako obyčejný bígl, avšak jen do chvíle než si na ní posvítíte ultrafialovým světlem. Ilustrační foto.

Fena bígla Tegon se narodila jako „svítící pes“. Nesvítí však pořád, a to je kupodivu právě pro vědce tím největším úspěchem.

Přijde vám účet za elektřinu moc vysoký? Pořiďte si do domácnosti svítícího psa a ušetříte za nákladný provoz domácího osvětlení. Samozřejmě je to jen vtip, avšak svítící pes se již doopravdy narodil. Pod vedením vědců z Jižní Koreje se narodila fluoreskující fenka Tegon. A nebyla první.

Před dvěma lety se svět dozvěděl o narození štěněte Rubyho, které pod ultrafialovým světlem svítilo červeně. Tegon se však od svého fluoreskujícího předchůdce liší v několika zásadních věcech. Svítí zářivě zeleným světlem a nesvítí stále.

Drogy fungují stejně dobře jako vypínač

Tegon je unikát. Vědcům z Národní univerzity v Soulu se totiž povedlo, aby se fluoreskující proteiny zapínaly a vypínaly při podání určitých drog (antibiotika doxycyklin), které se fence nasypou například do potravy. Pouhým okem jsou účinky aktivace proteinů vidět jen jako mírné zežloutnutí kůže psa, ale pod UV zářením celé tělo zvířete svítí jasně zelenou barvou.

K vytvoření transgenního zvířete (Tegon) použili vědci klonování. Nejdříve vložili do jádra psích kožních buněk gen fluorescenčního proteinu. Tento fragment DNA řídil expresi genu, což znamená, že řídil proces převedení uložené informace v genu do reálné buněčné funkce – v tomto případě do schopnosti svítit.

Takto upravené jádro tělní buňky se zaneslo do vajíčka, které již bylo zbaveno vlastní dědičné informace. Vzniklý zárodek se vložil do náhradní psí matky. Po 60 dnech březosti se narodila Tegon. Ta je již dva roky podrobována testům, ze kterých mohli vědci nyní vyvodit jasné závěry.

Tlapa fenky Tegon. Foto: Wired.co.uk
Tlapa fenky Tegon. Foto: Wired.co.uk

Kromě skutečnosti, že díky záření mohou vědci odhalit mnoho chorob nebo sledovat jejich průběh, je tu ještě jeden úspěch. Vědci si totiž ověřili, že lze takto aktivovat různé vlastnosti buněk. Místo genu způsobujícího fluorescenci by se zvířeti vložil gen způsobující u člověka závažné onemocnění, jako jsou Parkinsonova choroba či Alzheimerova choroba. Vědci by tak mohli sledovat přesný průběh onemocnění.

Nejlepší pokusné zvíře je člověk

Organizace na ochranu zvířat pravděpodobně budou brojit proti těmto zásahům vůči přírodě. Avšak právě psi mají dostatečný genecký potenciál, aby na nich vědci mohli testovat průběh lidských chorob. Mají totiž přibližně 268 typů genetických onemocnění podobných lidským nemocem. Také jejich fyziologické a anatomické podobnosti činí psy vhodnými modely při testech. Vědci si ale psy oblíbili také pro jejich snadnější zvladatelnost a vysokou míru komunikativnosti, kdy díky svému kontaktu s člověkem poskytují mnohem více vzorků než myši či jiná drobná zvířata.

Ačkoliv jsou však geny psů sebevíce podobnější lidským genům, lidské geny to nejsou. Proto vědci zastávají názor, že nejlepším „pokusným zvířetem“ by byl sám člověk.

Pokusy na lidských embriích jsou zatím stále ještě zakázané, ale kdo ví, co se děje za zavřenými dveřmi laboratoří. A byl by to opravdu takový prohřešek proti lidskosti, když z použitých vajíček a embrií by se stejně nový člověk nenarodil? Dokáže si vůbec člověk připustit, že tyto „lidské oběti“ mohou sloužit k obrovským lékařským účelům?

Souhlasili byste s povolením takovýchto testů? Nebo vám to přijde příliš nehumánní?

Tip: O svítící feně Tegon informoval i web Singularity Hub.

Nejčtenější