Faraón byl usvědčen z klamavé propagandy

Jaroslav Petr  |  Historie

Sídelní město faraóna Achnatóna mělo být rájem na zemi. Život v něm však byl peklo.

Vládcové si často vylepšovali image klamem a lži. Ruská carevna Kateřina Veliká se nechávala balamutit kamuflovanými vesnicemi, které pro ni stavěl kníže Potěmkin. Dnešní Severní Korea se snaží vytvořit iluzi o tom, jak skvěle se jejím obyvatelům vede. Také faraón Achnatón se ukázal jako zdatný manipulátor veřejným míněním.

Místo blahobytu – bída

Rytiny na stěnách staveb Achnatónem založeného města Achetatonu – dnes známého jako El Amarna – zpodobňují život tamějších obyvatel jako procházku růžovým sadem. Všeho bylo dost, lidé byli zdraví a spokojení. Na dvorech se tísnili tuční voli. Sýpky přetékaly obilím a skladiště byla plná ryb. Lidé tu hodovali za doprovodu líbezné hudby.

Jenže jak dokládá publikace z vědeckého časopisu Antiquity, život v Achetatonu měl k idylce daleko. Lidé museli nosit vodu na velké vzdálenosti, dřeli při vykládce lodí připlouvajících po Nilu a do úmoru otročili na stavbách velkolepých chrámů budovaných v horečném chvatu na Achantónův příkaz. Egyptského vládce označovaného také jako „kacířského faraóna“ jasně usvědčují výsledky průzkumu těl obyvatel Achetatonu.

Patnáct let hlavního města

Achnatón zavedl v Egyptě náboženskou reformu. Zástup bohů a bohyň nahradil jediným slunečním bohem Atónem. Kolem roku 1350 př.n.l. nařídil vybudovat asi 320 kilometrů na jih od dnešní Káhiry nové hlavní město – Achetaton.

Z města Achetatonu (dnes El Amarna) se zachovalo velmi málo
Z města Achetatonu (dnes El Amarna) se zachovalo velmi málo

Historie města je krátká. Žilo naplno pouhých patnáct let. Po smrti svého zakladatele v roce 1336 př.n.l. bylo rychle opuštěno a zaniklo. Ani v době své největší slávy to však nebyla „země zaslíbená“. Asi desetina obyvatel patřila k elitě faraónského dvora. Těm se vedlo celkem dobře. Zbytek třicetitisícové populace však tvrdě strádal. Jasně je to patrné na tělech z pohřebiště v jižní části města, kde prováděl průzkum tým vedený Jeromem Rosem z University of Arkansas.

Podvýživa, dřina a choroby

Většina lidí z achetatonského pohřebiště byla pochována bez rakve v hrobech označených jen hromádkou kamení. Už to dokazuje extrémní chudobu obyvatel Achetatonu. I těch pár rakví svědčí spíše o zmaru než o prosperitě. Na rakvích jsou nápisy, které nelze přečíst, protože řemeslník použil neexistující „hieroglyfy“. Je jisté, že ten, kdo na rakev „psal“, byl negramotný a znalost písma jen předstíral.

Těla nebožtíků vydávají ještě strašlivější svědectví o „životě v blahobytu“. „V celém Egyptě se dosud nenašla těla se stopami po tak děsivé zátěži organismu a promoření chorobami. Achetaton byl hlavní město říše. Lidem se tu mělo žít dobře. Jenže tady bylo všechno špatně,“ říká Rose.

Kostry dětí nesou jasné stopy po silně zpomaleném růstu, kurdějích a křivici, což dokládá těžkou podvýživu. Vývoj šlach a svalů svědčí o tom, že tyto děti těžce fyzicky pracovaly. Ani dospělí na tom nebyli lépe. Tři čtvrtiny koster mají těžké poškození obratlů a kloubů končetin v důsledku těžké práce. Dvě třetiny lidí utrpělo aspoň jednou za život zlomeninu.

Achetaton byl stavěn novou technologií založenou na využití kamenných kvádrů těžkých zhruba 70 kg. Velikost byla volena tak, aby kámen unesl jeden člověk. Právě nošení kvádrů označovaných jako talataty bylo zřejmě příčinou mnoha zdravotních obtíží obyvatel Achetatonu.

Nejčtenější