Falešné vzpomínky: Práce sociální paměti

Helena Vrecková  |  Věda

Ovlivnění paměti je zdánlivě nelehký úkol. Přitom stačí jen mírný sociální vliv a váš mozek si okamžitě vytvoří falešné vzpomínky.

Je těžké ovlivnit vzpomínky? Řeknete si, že si vše pamatujete přesně tak, jak jste to viděli nebo slyšeli. Ne však vždy. Občas se setkáme s falešnými vzpomínkami, které náš mozek přijal za vlastní a potlačil jimi původní paměťovou stopu.

Jasně zřetelné jsou tyto falešné vzpomínky například u aktérů nějaké nebezpečné situace. Všichni vám jsou schopni popsat danou situaci do podrobností, ale poté zjistíte, že někteří z nich nemohli nic vidět. Proč to jejich paměť prezentuje jako pravou vzpomínku?

Tímto problémem se zabývali vědci z Weizmannova ústavu. Při experimentu zjistili, že k vytvoření falešné vzpomínky stačí jen slabý sociální vliv.

Sociálnímu tlaku nelze odolat

Výzkum, vedený profesorem Yadinem Dudaim a skupinou studentů z oddělení neurobiologie Weizmannova ústavu, měl několik částí. V první části sledovali dobrovolníci v malých skupinách film. Druhá část měla prověřit jejich vzpomínky. Byli proto po třech dnech od promítání pozváni zpět do laboratoře, kde jim kladli otázky týkající se filmu. Na závěr byli požádáni, aby zhodnotili, jak si věří ve správnosti svých odpovědí.

V další fázi byli dobrovolníci opět pozváni do laboratoře. Měli zopakovat test během kontroly na funkční magnetické rezonanci (fMRI), aby mohli vědci sledovat jejich mozkovou aktivitu. Tentokrát však měli účastníci experimentu dovolenou nápovědu ve formě odpovědí členů jejich skupiny. Dobrovolníci však nevěděli, že mezi pravými odpověďmi jsou také odpovědi falešné. Po kontrole testů vědci zjistili, že účastníci testu změnili své odpovědi podle nápovědy (z velké části podle té chybné).

Z výsledků funkční magnetické rezonance vědci přišli na důvod vzniku falešných vzpomínek.
Z výsledků funkční magnetické rezonance vědci přišli na důvod vzniku falešných vzpomínek.

Výzkumní pracovníci však potřebovali zjistit s jistotou, zda dobrovolníci jen „šli s davem“ a podle toho také přizpůsobili své odpovědi, nebo již přijali chybnou vzpomínku za svou. Účastníci pokusu tak museli do laboratoře přijít ještě naposledy, aby jim vědci prozradili, že musí test absolvovat znovu. Prozradili také dobrovolníkům, že nápověda nebyla od jejich kolegů, ale náhodně vygenerovaná počítačem. Následné porovnání odpovědí ukázalo, že polovina účastníků své chybné odpovědi již nezměnila, a podle vědců tak v mozku vznikly falešné vzpomínky implantované při předchozím testu.

Vliv na vznik vlastních vzpomínek

Aby vědci zjistili, jak došlo k implantování vzpomínek do mozku, provedli i tento poslední test s funkční magnetickou rezonancí. Analýza dat z fMRI označila místo a dobu vzniku falešných vzpomínek. Nejvýraznějším rysem těchto vzpomínek byla aktivní spolupráce mezi dvěma mozkovými centry: Hipokampus, který je důležitý při uchovávání informací, a amygdala, která je spojená s emočními prožitky a emočním zabarvením.

Podle vědců působí amygdala jako brána mezi sociálními reakcemi a pamětí při zpracování informace mozkem. Sociální stránka informace je tak silná, že přesvědčí mozek, aby původní paměťovou stopu nahradil falešnou informací. Avšak o vlivu sociálního působení na vnímání skutečnosti se všeobecně ví již dávno.

Do jaké míry je tedy mozek schopen přepisovat původní informace? A můžeme vznik těchto falešných vzpomínek ovlivnit? Přece jen se říká, že čemu člověk rozumí, to může i změnit. Pokud tedy víme, jak vzpomínky vznikají, nenecháme se příště sociální a emoční stránkou situace již tolik ovládnout.

Tip: O výzkumu informoval také web Science Daily, můžete si přečíst také abstrakt k experimentu.

Nejčtenější