Až andělé v Íránu zahrají na HAARP

Martin Tůma  |  Technika

Úniky diplomatických depeší na serveru Wikileaks ukázaly, že skoro celý svět s obavami pozoruje íránský atomový program. O jeho mírovém účelu lze mít velmi oprávněné pochybnosti, ale přesto se nic podstatného neděje. Spoléhají USA na použití HAARPu?

Současný Írán je známý svým nenávistným postojem vůči Izraeli, o kterém tvrdí, že musí být zničen. Nedávno vyslal na oběžnou dráhu svoji vlastní družici. Když k tomu přidáme rychle postupující jaderný program, nelze se divit obavám, které to vyvolává nejenom v židovském státě, ale v celém Perském zálivu.

Přesto se kromě sankcí a útoku počítačového červa Stuxnet nic neděje. Je za tím nerozhodnost současného prezidenta USA Barracka Obamy, nebo třeba spoléhání na tajnou zbraň?

Tip: O tom, co je to HAARP, se dozvíte z předchozího článku

Zahrajte na HAARP

Íránské hlavní město leží na tektonickém zlomu, který se podobá známému zlomu San Andreas v Kalifornii. Dříve nebo později zde dojde k ničivému zemětřesení, které může prakticky celý Teherán vymazat z mapy. Stejně tak může být zničeno i San Francisko.

Pokud je HAARP opravdu zbraň způsobující zemětřesení, je hrozba jasná: Ruce pryč od atomu, nebo se můžete rozloučit s Teheránem. Tak to alespoň tvrdí ti, kteří vědí, že „pravda je tam venku“. HAARP ani žádné jiné technické zařízení současnosti ale zemětřesení nedokáže spustit. Výjimku by mohl tvořit snad jen velmi silný atomový výbuch přímo ve zlomu, což asi jen těžko utajíte.

Přesto USA mohou zahrát v Íránu na HAARP, ale kvůli jinému účelu. HAARP je totiž schopný hledat objekty hluboko pod zemí, například tunely nebo bunkry. A Írán v obavě před nálety většinu svého cenného vybavení pro obohacování uranu skrývá právě velmi hluboko pod povrchem. Není divu, vždyť současný prezident Mahmúd Ahmadínedžád je jedním ze zakladatelů Íránské tunelové asociace IRTA.

Anténní systém projektu HAARP. Foto: Geophysical Institute SuperDARN
Anténní systém projektu HAARP. Foto: Geophysical Institute SuperDARN

Tip: Tektonický zlom San Andreas je dobře vidět na leteckých mapách. V Íránu není tak patrný, neboť oblast na úpatí pohoří Alborz je zastavěná, zasahuje do ní sever Teheránu. O poloze teheránského tektonického zlomu si můžete přečíst v tomto článku.

Hledá se podzemní továrna

Když máte na účtu přebývající miliardy petrodolarů, není pro vás nic nemožné. Ani skrýt velmi hluboko do podzemí vše důležité ze svého nukleárního programu. Jenom to musíte udělat opravdu důkladně a pečlivě, neboť existují radary, které jsou schopné najít podzemní prostory i z oběžné dráhy Země.

Už na konci osmdesátých let dokázalo zařízení Shuttle Imaging Radar najít z paluby raketoplánu podzemní přítoky Nilu. Jaké jsou současné schopnosti radarů typu Ground Penetrating (zemí pronikajících), o tom se dá pouze spekulovat. Především v oblasti dálkového snímání se všechno podstatné tají. Není divu, schopnost najít pod zemí nejen bunkry protivníka, ale třeba i ropná ložiska nebo podpovrchový výskyt jiných surovin, je k nezaplacení.

Za všechny projekty zmíním ATAEM, neboli Airborne Tomography using Active Electromagnetics. V případě Íránu má ale jednu zásadní nevýhodu – vyžaduje let nad cílovou oblastí, která je hustě poseta protiletadlovými zbraněmi. I kdyby to byl dron typu Global Hawk, je pravděpodobnost úspěchu jenom velmi malá.

Možná existuje jiné řešení – HAARP. Zemí nejlépe pronikají radiové vlny o velmi nízkých frekvencích. Ale protože velikost antény musí odpovídat vlnové délce, na kterou je anténa naladěna, měří podobné anténní systémy desítky kilometrů. Například systém používaný americkým námořnictvem pro komunikaci s ponořenými ponorkami pracuje na frekvenci 80 Hz a anténa by potom měla měřit minimálně dvojnásobek vlnové délky, tj. 7 500 km. Fakticky je systém pro komunikaci s ponorkami (PDF) rozeset na ploše skoro pěti tisíc čtverečných kilometrů ve státě Wisconsin.

HAARP dokáže tuto nevýhodu obejít, protože jako anténu používá ionosféru. Vhodnou modulací energie vyzařované do prostoru dokáže vybudit druhotné vlny s požadovaným kmitočtem pod 100 Hz. Takže dokážou pronikat vodou i horninou. HAARP poté přijímá a vyhodnocuje jejich odrazy od ionosféry zpět. Tak může hledat podzemní prostory.

Nevýhodou je dosah, kam se může signál od pozemního vysílače odrazit, omezený prostou geometrií. V ideálních podmínkách je to kolem tisíce kilometrů a to je z Aljašky pro Írán málo. Nabízí se možnost přesunout HAARP na plovoucí plošinu či loď, případně jej zbudovat někde poblíž cíle. Anebo využít ruskou verzi.

Ta se nachází poblíž ukrajinského města Charkov, ale po rozpadu SSSR se rozpadlo i toto zařízení. Fotoreportáž z kdysi přísně střeženého komplexu, dnes oblasti plné ruin a rezavých antén, si můžete prohlédnou na webu Nature Spot.

Ničíme podzemní továrnu

Ať už najdeme podzemní továrnu díky špionáži, satelitnímu průzkumu nebo přes HAARP, zůstává otevřená otázka, co s ní. Jak ji zničíme. HAARP přes všechna tvrzení „zasvěcených“ to určitě nedokáže. Zbývá klasická hrubá síla, tedy letadla a bomby. Původně se předpokládalo, že bude potřeba použít atomové výbuchy, protože hloubka ukrytých zařízení byla na obyčejné bomby příliš veliká. Ale zkušenosti při ničení komplexu jeskyň Tora-Bora se promítly do konstrukce nové zbraně – Massive Ordance Penetratoru (MOP).

Tato přes třináct tun těžká bomba dokáže proniknout až šedesát metrů hluboko skrze železobetonový poklop. Vejde se do neviditelného bombardéru B-2 a má přesnost obvyklou pro řadu laserem naváděných bomb GBU. A až MOP otevře přístup do podzemí, je tu další ničitel, termobarická bomba BLU-118/B. Pokusné výbuchy vyčistily tunely až až do kilometrové vzdálenosti od místa exploze na holý, žárem spečený beton.

Pokud tedy někdy dojde k eskalaci krize kolem íránského jaderného programu, tak by HAARP možná mohl posloužit pro hledání podzemních továren, ale ne jako ničivá zbraň. Jako obvykle bude muset nastoupit U.S. Air Force.


Tip: Přečtěte si i další články, které jsme na téma HAARP připravili

Nejčtenější