Družice NuSTAR odstartovala z letadla

Petr Kubala  |  Vesmír
Raketa Pegasus XL při startu (ilustrační foto). Credit: NASA, Wikipedia

Ve středu 13. června se do vesmíru vydala trochu netypickým způsobem malá družice NuSTAR, která se zaměří mimo jiné na výzkum černých děr.

NuSTAR (Nuclear Spectroscopic Telescope Array) bude zkoumat vesmír v rentgenové části spektra (6 až 80 keV). V jejím repertoáru by měly být mimo jiné černé díry nebo pozůstatky po výbuchu supernov.

Přestože se jedná o malou družici, kterou bylo navíc nutné vměstnat do nepříliš velké nosné rakety, snímky v dané části spektra by měl být mnohem ostřejší a citlivější, než na co jsme byli dosud v rentgenové astronomii zvyklí.

Samotná družice byla během startu ve složeném stavu a její velikost je srovnatelná například s ledničkou. Do vesmíru ji dopravila raketa Pegasus XL, která nestartuje z Mysu Canaveral nebo z jiného amerického kosmodromu, ale z letadla L-1011 „Stargazer“.

Letadlo odstartovalo z atolu Kwajalein a vystoupalo do výšky asi 12 km. Poté došlo k uvolnění rakety a zážehu motorů. Pegasus XL má délku 17,6 m a průměr 1,27 m. Na nízkou oběžnou dráhu je schopna vynést družici o délce 2 m, průměru 1,2 m a hmotnosti až 430 kg.

Z důvodů úspor za stavbu (a zejména za start) nemá družice klasický tubus, ale stožár. Ten byl během startu složen do délky 45 cm a po navedení na oběžnou dráhu roztažen do délky 10 metrů, což je ohnisková vzdálenost mezi zrcadly a detektory. Toto řešení samozřejmě přináší i řadu komplikací. Mimo jiné se předpokládá, že se stožár bude smršťovat a rozpínat s tím, jak bude družice postupně obíhat kolem Země. Aby byla vzdálenost mezi zrcadly a detektory udržována na konstantní úrovni, disponuje NuSTAR laserovými čidly, která budou vzdálenost průběžně měřit a korigovat.

Schéma družice NuSTAR. Credit: JPL, NASA, Wikipedia
Schéma družice NuSTAR. Credit: JPL, NASA, Wikipedia

Na druhou stranu toto řešení přináší i jednu výhodu, o které se příliš nemluví – NuSTAR bude první rentgenovou vesmírnou observatoří, která dokáže zaostřit. Je to logické, neboť jiné slavné rentgenové družice (ROSAT, XMN-Newton, Chandra) měly ohniskovou vzdálenost optiky a detektorů pevně danou.

Družice je vybavena dalekohledem Wolterovo typu I (viz schémata na této stránce). Hlavní zrcadlo je v tomto případě tvořeno ze 133 do sebe vnořených skleněných válců.

NuSTAR obíhá ve výšce okolo 550 km nad zemským povrchem se sklonem 6 stupňů vůči rovníku. Pokud vše půjde podle plánu, měla by vědecká část mise začít v polovině července a trvat dva roky.

Nejčtenější