Neandrtálci možná došli až k polárnímu kruhu

Jaroslav Petr  |  Historie
Pohoří Ural

Na Urale objevili archeologové kamenné nástroje staré 32 000 let. Kdo dokázal v pravěku přežít peklo ledových dob v polárních krajích? V podezření jsou neandrtálci.

Jen kousek od polárního kruhu leží uralská vesnice Byzovaja (mapa). Ruští a francouzští vědci tu od roku 1996 vyzvedli ze země víc než tři sta kusů kamenných nástrojů a čtyři tisíce zvířecích kostí.

Vedle kamenných čepelí našli archeologové i velké kusy horniny, ze kterých si pravěcí lidé odštípávali základní surovinu pro výrobu nástrojů. Kosti patřily mamutům, jelenům, medvědům a dalším zvířatům. Mnohé nesou na svém povrchu rýhy, jež dokazují, že z nich pračlověk ořezával maso.

Nejasné autorství nástrojů

Stáří nálezu z lokality Byzovaja bylo určeno několika metodami na 31 tisíc až 34 tisíc roků. Tvar nástrojů je velice jednoduchý. Mnohem jednodušší než u nástrojů používaných moderními lidmi Homo sapiens, kteří přišli do Evropy a Asie z Afriky před víc než čtyřiceti tisíci roky. Kdo tedy nástroje vyráběl a používal?

Tvar a stáří kamenných nástrojů naznačuje, že by jejich dávnými majiteli mohli být neandrtálci. Pokud je to pravda, pak tito robustně stavění pravěcí lidé dokázali proniknout nečekaně daleko na sever a vypořádat se s tamějšími drsnými podmínkami. Nebyla to ale jediná překážka, kterou by museli zvládnout.

Před 36 tisíci roky přišli do stejných lokalit z jihu také vývojově pokročilejší pravěcí lidé Homo sapiens – naši přímí předkové. Ti měli podle některých vědců s neandrtálci poněkud „napnuté vztahy“. Zdá se, že oba druhy člověka v sobě viděly nepříjemnou konkurenci.

Na druhé straně však analýzy dědičné informace izolované z kostí neandrtálců jasně dokázaly, že se naši předci s neandrtálci křížili. Dnešní obyvatelé Evropy a Asie si z těch dob nesou asi 4 % neandrtálské dědičné informace.

Dokument BBC ukazuje těžký život neandrtálců:

Neandrtálci nebo děnisované?

Protože se v lokalitě Byzovaja nenašly žádné lidské kosti, zůstává otevřena i možnost, že v lokalitě Byzovaja žili moderní lidé Homo sapiens. Pro přijetí této teorie je ale nezbytné vysvětlit jednu záhadu. Lidé Homo sapiens se objevili na jihu dnešního Ruska už před 45 tisíci lety a vyráběli si zcela typické kamenné čepelky a hroty oštěpů. Nic takového se však v lokalitě Byzovaja nenašlo.

Nástroje se mnohem spíše podobaly nástrojům mnohem starších forem lidí označovaných jako archaický Homo sapiens, který žil před 200 tisíci roky v severní Africe a v jihozápadní Asii. Je možné, že na pomezí Arktidy pronikli tito archaičtí lidé Homo sapiens ze severní Afriky a na severním Uralu si i nadále vyráběli nástroje, na jaké byli zvyklí ze své africké pravlasti.

Video o genomu neandrtálců z produkce National Geographic:

Tým francouzských archeologů vedených Ludovicem Slimakem, který publikoval okolnosti nálezů z lokality Byzovaja ve vědeckém týdeníku Science, upřednostňuje teorii o neandrtálcích neohroženě pronikajících daleko na sever. Jestli má Slimak pravdu, ukáže další výzkum.

Někteří vědci spekulují, že na severním Uralu mohli žít lidé, jejichž ostatky byly nedávno nalezeny v horách Altaje v Děnisovově jeskyni. Ti žili před 40 tisíci roky a nepatřili ani k našim předkům druhu Homo sapiens ani k neandrtálcům. Vědci je označují jako děnisovany. O jejich vzhledu ani kultuře nemáme zatím bližší představu. Můžeme si být jisti jen jedním: i s děnisovany se naši předci stačili zkřížit. Dnešní obyvatelé Malajsie nesou až 5 % děnisovanské dědičné informace.

Nejčtenější