Dopad ruského meteoritu není selháním astronomie

Petr Kubala  |  Vesmír

Přesně před týdnem v Čeljabinsku spadl meteorit. Otázka, k čemu je dobrá astronomie, byla zodpovězena.

Málokterá vesmírná událost za poslední roky vzbudila větší pozornost než dopad meteoritu v Rusku 15. února. Vše bylo umocněno ještě mnohdy až hysterickou mediální kampaní v souvislosti s průletem asi čtyřicetimetrové planetky 2012 DA14 ve vzdálenosti necelých 28 tisíc kilometrů od Země ve stejný den.

Mimochodem planetka 2012 DA14 shodou okolností vstoupila do systému Země-Měsíc téměř ve stejnou dobu, kdy meteoroid v Rusku rozbíjel okna. Je to vidět na následujícím videu:

Ruský meteorit

Kolem meteoritu se později rozjela vlna spekulací. Některé sdělovací prostředky i několik dní po události přicházely s pohádkou, že ruské úřady o blížící se hrozbě věděly nebo dokonce, že na meteoroid v atmosféře střílela protivzdušná obrana.

Veřejnost samozřejmě dychtila po informacích. V záplavě otázek vyčnívala zcela suverénně jedna jediná. Proč astronomové planetku předem nenašli? Selhala snad astronomie?

Řekl bych, že nikoli. NASA již krátce po dopadu odhadla parametry původního objektu. Neposloužily k tomu videa z youtube.com ale data ze senzorů, které hlídají „jaderný klid“ v souvislosti se zákazem jaderných testů v atmosféře.

Než objekt vstoupil do atmosféry, měl velikost 17 metrů a hmotnost 7 až 10 tisíc tun. Do zemské atmosféry vstoupil pod poměrně malým úhlem 20° a rychlosti 18 km/s. Jen asi půl minuty trvalo, než se těleso prodralo atmosférou a ve výšce 14 až 20 km explodovalo s ekvivalentem 500 kilotun TNT.

Rusové zatím našli v jezeře Čebarkul asi padesát fragmentů o hmotnosti sotva pár gramů. Díky nim se ale již podařilo se určit, že šlo o poměrně obyčejný chondrit.

Ale bylo možné objekt objevit předem? Ve světě existují přehlídky oblohy, které se zaměřují na hledání zejména blízkozemních a potencionálně nebezpečných planetek a objektů. V jejich sítích však obvykle uvíznou jen větší tělesa, jako byl například 2012 DA14. Vzhledem k velikosti našeho meteoritu by pravděpodobnost nalezení podobného tělesa byla velmi malá. Ale na druhou stranu pokud se podíváte na blízké průlety planetek v dohledné době, naleznete na seznamu objekty o velikosti i deseti metrů.

Pád meteoritu zachytilo mnoho kameramanů. Pusťte si sestřih nejpovedenějších videí:

Pozor spadne!

Astronomům se v roce 2008 přesto povedl husarský kousek. Dne 6. října toho roku objevila přehlídka oblohy Catalina Sky Survey objekt o velikosti jen asi čtyř metrů a hmotnosti osmdesát tun.

Jak se později ukázalo, objekt s označením 2008 TC3 si to mašíroval přímo do zemské atmosféry. O pouhých dvacet hodin později meteoroid explodoval nad súdánskou pouští. Později bylo nalezeno asi 600 fragmentů o celkové hmotnosti 10 kg.

Astronomové měli tehdy dvojnásobné štěstí. Nejenže o meteoroidu věděli před vstupem do atmosféry, ale jak ukázaly nálezy, šlo o dosti vzácný urelit.

Fragmenty meteoritu, který byl v roce 2008 objeven ještě před vstupem do atmosféry. Zdroj: NASA

Přehlídky oblohy

V 90. letech vévodil statistikám zejména projekt s vojenskými kořeny LINEAR. V poslední době ho však zastínily jiné – zejména Catalina a PAN-STARRS. O těchto projektech se více dočtete v loňském článku Jak si dnes vede vesmírná policie? 

V roce 2012 bylo objeveno 991 blízkozemních planetek. Jednotlivé přehlídky oblohy si je rozdělily takto:

  • LINEAR: 54
  • Spacewatch: 26
  • Catalina: 630
  • PAN-STARRS: 251
  • Ostatní: 33

Budoucí projekty

Samozřejmě ani všechny přehlídky oblohy nestačí na objev všech těles, která mohou při průletu atmosférou či dopadu napáchat nějaké škody. Ve vesmíru platí obecně trend, že s klesající velikostí tělesa stoupá počet objektů dané velikosti. Pozorujeme to u hvězd, exoplanet, ale také u planetek, o čemž svědčí nejen jejich objevy, ale rovněž studium kráterů na Měsíci či Merkuru.

Podle odhadů může Zemi ohrožovat až milion těles o průměru menším než 100 metrů, dnes přitom známe asi jen procento z nich.

Pro astronomy bylo a je prioritou nacházet především objekty větší než ten, který zaúřadoval nad Ruskem. Rozbitá okna, škody v řádech stovek milionů korun a stovky zraněných jsou samozřejmě velmi nepříjemné, není to však nic ve srovnání s dopadem objektu o velikosti 2012 DA14 nebo dokonce většího.

Na druhou stranu existuje několik plánů na hledání i malých těles. NASA schválila pět milionů dolarů na havajský projekt ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System). Mělo by jít o systém osmi malých dalekohledu se 100megapixelovými kamerami, které budou dvakrát za noc pročesávat oblohu. Do konce roku 2015 by tak měl být v provozu systém, který by Zemi varoval před dopadem tělesa o velikosti zhruba 50 metrů týden předem a o velikosti 150 metrů tři týdny předem.

Zatímco větší objekty je vhodné odklonit, asteroidy v řádu desítek metrů by bylo teoreticky možné rozbít už pouhou kinetickou energii proti letící rakety. Bohužel kromě teoretických úvah neexistuje žádný konkrétní akční plán ani na rozbití ani na odklonění čehokoli, co letí naším směrem.

Nezisková organizace B612 Foundation se snaží získat peníze na kosmický dalekohled Sentinel, který by obíhal po dráze podobné Venuši. Mohl by tak vyřešit jeden z klíčových problémů – odhalování těles přilétajících od Slunce.

Některé firmy pak navrhují nebo výhledově připravují celé flotily dalekohledů pro hledání blízkozemních planetek. Cílem je nejen ochránit Zemi, ale především objevit vhodné cíle pro budoucí těžbu.

Vhodným pomocníkem může být také dalekohled LSST (Large Synoptic Survey Telescope), který má vyrůst v Chile někdy ke konci desetiletí. Výhodou tohoto obřího osmimetrového dalekohledu je velikost zorného pole 3,5 stupně. Díky tomu bude moci zmapovat celou oblohu za několik dní. Cílem je nejen lov nov, supernov, gravitačních čoček apod., ale rovněž blízkozemních planetek a těles Kuiperova pásu.

Další informace

Nejčtenější