Curiosity: první projížďka a úžasné video z přistání

Petr Kubala  |  Vesmír

Laboratoř Curiosity už téměř tři týdny operuje na povrchu Marsu. Za sebou má nejen první projížďku, ale i první technické problémy.

Ve středu 22. srpna podnikla Curiosity první testovací projížďku. Výlet to nebyl dlouhý. Laboratoř popojela necelých 5 metrů, poté se otočila o 120 stupňů a nakonec 2,5 metrů zacouvala, aby mohly být pořízeny snímky prvních stop na povrchu Marsu. Animaci první projížďky naleznete na webu NASA.

První stopy na Marsu na fotografii z navigační kamery. Credit: NASA, JPL
První stopy na Marsu na fotografii z navigační kamery. Credit: NASA, JPL

První data

Velká část přístrojů má už za sebou testy nebo přímo pracuje. V našem minulém článku jsme zmínili měření kosmického záření přístrojem RAD, jehož data byla zveřejněna přesně 100 let poté, co bylo kosmické záření objeveno rakouským fyzikem Victorem Franzem Hessem při letu balonem z Ústí nad Labem.

Tip: Test kol (animovaný gif). Credit: NASA, JPL

Údaje už ale posílá i sada přístrojů pro studium marsovského počasí. Pokud vás zajímá, jaká je zrovna na Marsu maximální a minimální teplota, vlhkost, tlak vzduchu a vítr, tak se podívejte na tuto stránku s denně aktualizovanými informacemi z přístroje REMS.

Právě tento přístroj, na němž spolupracuje USA, Finsko a Španělsko, se postaral o první drobný technický problém. Kvůli vadnému vodiči nebude možné měřit směr a rychlost větru z jednoho směru.

Robotické rameno už je také vyzkoušeno. Credit: NASA, JPL
Robotické rameno už je také vyzkoušeno. Credit: NASA, JPL

Laser už pálil

Curiosity má za sebou i první měření přístrojem ChemCam, který je vybaven laserem. Nepředstavujme si to jako dlouhý laserový svazek, který pálí na cílový objekt několik sekund. Jeden pulz trvá jen několik nanosekund! První obětí ChemCamu byl kámen s označením N165 nebo také Coronation. Ten se stal nepochybně nejslavnějším kamenem na Marsu, dokonce mu byl vytvořen profil na Twitteru. Poté, co laser odpálil během 10 sekund několik pulzů, se nepatrná část horniny odpařila, což pečlivě měřily přístroje Curiosity. Ze spektra vyplývá, že N165 je podobný pozemskému bazaltu.

Na povrchu N165 byl přítomen vodík a částečně hořčík. Pod tenkou vrstvou (v dalších pulzech) byly objeveny mimo jiné železo, vápník, sodík, draslík, kyslík a křemík.

První spektrum z přístroje ChemCam. Credit: NASA, JPL
První spektrum z přístroje ChemCam. Credit: NASA, JPL

Video z přistání

Většina fanoušků kosmonautiky se asi nejvíce těšila na snímky z kamery MARDI, která zaznamenávala přistání Curiosity od okamžiku odhození tepelného štítu. Fotografie z kamery jsou zasílány postupně, datový tok z rudé planety je omezen a přednost mají jiná data. Jak ovšem na Zemi přicházely stále nové snímky, rozhořel se fanouškovský boom. Na YouTube tak můžeme nacházet stále lepší a delší videa. Jedno z těch posledních naleznete níže a věřte, že je na co koukat…

NASA vybrala další sondu

NASA také vybrala další sondu pro výzkum Marsu. Z několika návrhů v rámci programu Discovery nakonec vyhrál ten zřejmě nejjednodušší. Sonda InSight se podobá Phoenixu, který před pár lety zkoumal polární oblasti rudé planety.

InSight se zaměří na nitro Marsu. K dispozici bude celkem trojce vědeckých přístrojů. NASA dodá geodetický přístroj pro výzkum pohybu rotační osy, Francie seismometr a Německo podpovrchovou sondu pro měření teploty. Čtvrtou sadou přístrojů budou kamery na robotickém rameni, které se ovšem zaměří pouze na blízký průzkum okolí a sledování činnosti ostatních přístrojů. Cílem sondy je zjistit, proč se Mars vyvinul odlišně od Země, proč mu chybí tektonické desky apod.

Start je naplánován na březen 2016. Po příletu v září téhož roku zahájí InSight asi dvouletý průzkum nitra čtvrté planety Sluneční soustavy.

Další tipy:

Nejčtenější

Další weby Mladé fronty