Co plánuje kosmonautika pro rok 2013

Petr Kubala  |  Vesmír

Nové sondy k Marsu, čínské přistání na Měsíci i start dlouho očekávané družice Gaia.

Největší událostí loňského roku v kosmonautice bylo nepochybně přistání roveru Curiosity na Marsu. Také v roce 2013 nás ovšem čeká spousta událostí.

Ve Sluneční soustavě je pořádně rušno. Alespoň jeden vyslanec lidstva se pohybuje kolem Merkuru, Venuše, Marsu a Saturnu a Měsíce. Další sondy pak letí k Jupiteru, pásu hlavních planetek, Plutu nebo kometě.

Kosmické sondy

Někdy ke konci roku 2013 by se k Měsíci měla vydat čínská sonda Chang'e 3. Jedná se o nástupce předešlých dvou sond (2007, 2010). Zatímco Chang'e 1 a 2 kolem Měsíce pouze obíhaly, trojka programu ponese i přistávací modul a rover. Je to neuvěřitelné, ale mělo by se jednat o první měkké přistání na Měsíci od roku 1976.

Číňané neponechávají nic náhodě, přistávací modul bude provádět výzkum nezávisle na roveru. K dispozici bude sedm vědeckých přístrojů a kamery, které by měly pořídit nejen snímky povrchu, ale také Země a dalších nebeských objektů. K dispozici bude kamera pro ultrafialovou část spektra. Do značné míry se modul sondy Chang'e 3 stane první „hvězdárnou“ mimo Zemi. Šestikolový rover o hmotnosti 120 kg by mohl urazit vzdálenost až 10 km a přinášet živé záběry z povrchu našeho kosmického souseda.

Kosmická sonda MAVEN. Credit: Wikipedia
Kosmická sonda MAVEN. Credit: Wikipedia

NASA hodlá patrně v srpnu vyslat na oběžnou dráhu Měsíce malou sondu LADEE (Lunar Atmosphere and Dust Environment Explorer). Trojce vědeckých přístrojů se zaměří zejména na studium měsíčního prachu a atmosféry.

Ke konci roku (listopad / prosinec) se otevírá další příhodné okno pro cestu k rudé planetě. Vstříc Marsu se vydá americká specialista na výzkum atmosféry MAVEN. Sonda bude obíhat po protáhlé eliptické dráze a čeká ji pět „ochutnávek“ marsovské atmosféry, kdy se dostane do výšky jen 150 km nad povrchem.

Podobné plány má také Indie s malou asi půltunovou sondou Mangalyaan, která bude provádět výzkum Marsu z oběžné dráhy. Na palubě by měla mít deset přístrojů včetně kamery.

Kromě startů nás čeká i několik drobných událostí. K Zemi se 9. října vrátí sonda Juno, která odstartovala v srpnu 2011 vstříc Jupiteru. Ne, že by si snad něco zapomněla; těsný průlet kolem Země ve vzdálenosti jen 500 km zafunguje jako gravitační prak k další cestě. Přílet k Jupiteru je naplánován na léto 2016.

Družice IRIS. Credit: NASA
Družice IRIS. Credit: NASA

Od března 2011 obíhá Merkur sonda MESSENGER. Její mise byla postupně prodlužována a aktuálně by měla vypršet v březnu 2013. Svou derniéru by měla mít v záři teoreticky také sonda LRO na oběžné dráze Měsíce.

Pilotované lety k ISS

Stejně jako vloni, budou mít v roce 2013 pilotované lety dva cíle. Ruské lodě Sojuz budou dopravovat mezinárodní posádky na ještě mezinárodnější kosmickou stanici, Číňané by pak měli létat ke svému Nebeskému paláci.

V průběhu roku se dočkáme čtyř startů Sojuzů:

  • Sojuz TMA-08M (start 28. března 2013): Pavel Vinogradov, Aleksandr Misurkin (oba Rusko) a Christopher J. Cassidy utvoří Expedici 35 společně s třemi astronauty, kteří se k ISS vydali před Vánocemi a tvoří dnes Expedici 34. Velitelem bude poprvé v historii Kanaďan (Chris Hadfield).
  • Sojuz TMA-09M (start 28. května 2013): Fjodor Jurčichin (Rusko), Karen L. Nyberg (USA) a Luca Parmitano (Itálie, ESA).
  • Sojuz TMA-10M (start koncem září 2013): Oleg Kotov, Sergej Rjazanskij (oba Rusko), Michael S. Hopkins (USA).
  • Sojuz TMA-11M (start koncem listopadu 2013): Michail Ťurin (Rusko), Richard Mastracchio (USA) a Kóiči Wakata (Japonsko).

Pilotované lety – Čína

Šen-čou 10 se v létě vydá se třemi členy posádky na stanici Tchien-kung 1. Čína by ke konci roku mohla vyslat do vesmíru také druhý „Nebeský palác“ Tchien-kung 2.

Zásoby na ISS

Také letos očekáváme několik startů ruských automatických lodí Progress. Půjde o lodě Progress M-18M až Progress M-20M, které by měly startovat v polovině února, dubna a v červenci.

Pokračovat budou i lety soukromé lodě Dragon od firmy SpaceX. Poslední let neproběhl zcela dle představ firmy (mimo jiné byly problémy s motorem rakety Falcon 9), což trochu posunulo termín dalšího letu. Celkem bychom se letos mohli dočkat dvou startů v březnu a v záři.

Družice LANDSAT. Credit: NASA
Družice LANDSAT. Credit: NASA

V březnu by měl proběhnout první let nové automatické kosmické lodě Cygnus. Na něj by ještě mohly navázat další jeden až dva lety v průběhu roku.

Evropa připravuje už čtvrtý start své automatické kosmické lodě ATV, která ponese jméno Alberta Einsteina. K ISS se ATV-4 vydá patrně v dubnu.

Svou loď HTV vyšle také země vycházejícího slunce a to zřejmě v červenci.

Družice

Jestli je něco ve vědě ceněno zlatem, je to kontinuita dat. Flotila satelitů LANDSAT sleduje změny na naší planetě nepřetržitě od roku 1972. Ve vesmíru stále fungují družice 5 a 7, ke kterým letos v březnu přibude další. Data z družic LANDSAT jsou využívány v kartografii, geologii, zemědělství apod.

Koncem dubna by se na oběžnou dráhu měla vydat družice IRIS. Společně s dalšími slunečními observatořemi bude sledovat dění na naší mateřské hvězdě. Jejím úkolem bude sledovat tok energie a plazmatu do koróny a heliosféry.

Družice Gaia. Credit: ESA
Družice Gaia. Credit: ESA

Astronomové po celém světě si už delší dobu kousají nehty netrpělivostí nad startem družice Gaia. Evropská družice se snad vydá do vesmíru v říjnu 2013. Gaia zpřesní údaje o více než miliardě hvězd v naší Galaxii. Zaměří se na zjištění vzdálenosti hvězd a také na přesné měření jejich polohy. Kromě toho přinese například objevy nových exoplanet prostřednictvím astrometrie (sledování vlastního pohybu hvězd) a tranzitní metodou (přechody planet před hvězdou). Zásadní budou ovšem především informace o samotných hvězdách, které umožní zpřesnit parametry již objevených planet. V jistých ohledech může být přínos družice Gaia pro výzkum planet mimo Sluneční soustavu ještě větší než u kosmického dalekohledu Kepler.

Evropa bude pokračovat v budování navigačního systému Galileo. Raketa Sojuz by s dvojicemi družic měla odstartovat v červenci, září a prosinci.

Ostatní

Otazníky zatím visí nad startem modulu Nauka. Jednalo by se o další ruský díl do skládačky Mezinárodní kosmická stanice. Pokud se start uskuteční, stane se tak nejspíše až koncem roku. Modul Nauka o délce 13 a průměru 4 metrů bude připojen k modulu Zvezda a jeho využití bude velmi pestré: od vědeckých experimentů, přes zálohu některých systémů, odpočinku posádky až po připojení přilétajících lodí. Do vesmíru vynese Nauku ruská raketa Proton-M.

Nejčtenější