Co nás čeká v kosmonautice v roce 2014

Petr Kubala  |  Vesmír
Přistání modulu Philae na povrchu komety. Zdroj: ESA

Připravili jsme přehled událostí, které můžeme v kosmonautice očekávat v nadcházejícím roce.

Startovací rampy osiří. Alespoň pokud jde o cesty do vzdálených končin Sluneční soustavy. V posledních letech jsme byli rozmazlování stále novými kosmickými sondami, které se – na rozdíl od počátků kosmonautiky – přitom vydávaly téměř pokaždé jinam.

Díky tomu teď máme vyslance u Merkuru, Venuše, pořádnou sestavu na Marsu a také jednu sondu u Saturnu. A další vyslanci jsou na cestě. V roce 2015 dorazí New Horizons k Plutu a Dawn k trpasličí planetě Ceres.

Hayabusa 2

Nových startů se však moc nedočkáme. Pod vlajkou NASA dokonce neodstartuje žádná sonda celé dva roky. Do vzdálených končin se tak chystá jen Japonsko se svou sondou Hayabusa 2. Země vycházejícího slunce chce napravit dojem z poněkud adrenalinové a jen částečně úspěšné mise sondy Hayabusa.

Její dokonalejší nástupce si to v létě zamíří k jedné z planetek. V roce 2018 na její povrch vysadí přistávací modul s výbušninami, který se odpálí v okamžiku, kdy bude sonda schována na druhé straně planetky. Ta se následně vrátí na místo činu, odebere vzorky ze vzniklého kráteru a vrátí se s nimi zpět na Zemi.

Rušno u Měsíce

Po dobytí Měsíce zájem o našeho souseda opadl. V 90. letech se k němu vydalo jen pár sond, ale o trvalém průzkumu hovořit nelze. Teprve v poslední době se nám pomalu rozjíždí další závody o Měsíc.

Na LRO a několik dalších menších zřejmě NASA jen tak nenaváže. Otěže místo toho přebírají jiní. Čína v polovině prosince úspěšně přistála se svou sondou a pojízdným robotem. K Měsíci se příští rok sice žádná nová sonda nevydá, ale v dalších letech by mohly své průzkumníky poslat Japonci, Indové a po delší odmlce také Rusko. Chystá se vzkřísit legendární program Luna.

Historický den pro Evropu

Nejvýznamnější událostí minimálně v oblasti výzkumu Sluneční soustavy bude přílet sondy Rosetta ke kometě 67P/Churyumov–Gerasimenko. Rosetta létá vesmírem už bezmála deset let. Za tu dobu stihla několikrát prolétnout kolem Země, setkala se s Marsem i dvojicí planetek. To hlavní ji ale teprve čeká.

Dne 20. ledna v 11:00 našeho času bude sonda probuzena z dlouhého spánku. Evropská kosmická agentura při té příležitosti připravila poměrně solidní mediální kampaň „Wake Up Rosetta“. Po nezbytné kontrole přístrojů se začne Rosetta přibližovat ke svému hlavnímu cíli.

Primárním úkolem pro období od ledna do května je postupné snížení vzájemné rychlosti. Někdy od srpna začne průzkum jádra komety z jeho oběžné dráhy ve vzdálenosti jen 25 km. Kromě vědeckého výzkumu bude pečlivě vybráno pět možných lokalit k historicky prvnímu přistání na kometě. K němu dojde v listopadu, kdy bude modul Philae vysazen z výšky asi jednoho kilometru.

Přistání modulu Philae na povrchu komety. Zdroj: ESA
Přistání modulu Philae na povrchu komety. Zdroj: ESA

Rosetta pak ještě nějakou dobu zůstane poblíž komety a bude zkoumat, jak se postupně zvyšuje její aktivita na cestě ke Slunci. Nakonec se od ní vzdálí, aby v prosinci 2015 vítězoslavně prolétla okolo Země.

Astrosat

Indický výzkum vesmíru nabírá na obrátkách. Indie hodlá v průběhu roku vypustit astronomickou družici Astrosat. Zaměří se na výzkum vesmíru v celé plejádě spektrálních oborů: od viditelného přes celé ultrafialové až po rentgenové záření. V hledáčku šesti vědeckých přístrojů budou černé díry nebo jádro naší Galaxie.

Restart Keplera

Pokud návrh projde schvalovacím procesem, mohla by v průběhu roku začít mise K2. Jedná se o restart slavného lovce exoplanet – dalekohled Kepler. Ten je od poloviny letošního roku mimo provoz kvůli poruše jednoho ze setrvačníků, které udržují jeho orientaci v kosmickém prostoru.

Vědci chtějí chybějící setrvačník nahradit tlakem slunečního větru (respektive protonů). To bude vyžadovat natočení dalekohledu rovnoběžně s jeho oběžnou dráhou. Jedno zorné pole proto bude nahrazeno hned několika oblastmi na obloze. Každých 83 dní bude Kepler svou pozici a tedy i pozorovanou oblast měnit. Poklesne také jeho přesnost, na hledání super-zemí u červených trpaslíků by to však stačit mohlo.

Schéma mise K2 dalekohledu Kepler. Zdroj: NASA
Schéma mise K2 dalekohledu Kepler. Zdroj: NASA

Pilotovaná kosmonautika a Orion bez posádky

V září by měly zaburácet motory nesilnější současné rakety Delta IV Heavy, která se vydá na misi Exploration Flight Test 1 (EFT-1). Na jejím vrcholku bude poprvé a naposledy kosmická loď Orion, která po dvou obletech kolem Země přistane na hladině oceánu.

Kosmická loď Orion s posledním stupněm rakety Delta IV Heavy. Zdroj: NASA
Kosmická loď Orion s posledním stupněm rakety Delta IV Heavy. Zdroj: NASA

Cílem je samozřejmě test nové americké kosmické lodě a to napoprvé bez posádky. Při dalším startu na vrcholu nové rakety SLS vyrazí Orion na oblet Měsíce. Nejdříve bez posádky a následně kolem roku 2019 i s astronauty.

Schéma prvního letu lodě Orion. Zdroj: NASA
Schéma prvního letu lodě Orion. Zdroj: NASA

Mezinárodní kosmická stanice

K ISS dnes létá velké množství kosmických lodí. Kromě Sojuzu s posádkou by se příští rok měly ke stanici vydat automatické lodě se zásobami. Podle předběžného harmonogramu půjde o:

  • Cygnus (soukromá, USA): 2×
  • ATV- (ESA): jednou, zřejmě v létě (17. června)
  • Dragon (soukromá, USA): možná až 4×, poprvé v únoru
  • Progress (Rusko): 4×
  • HTV-5 (Japonsko): v létě

Ke stanici by mohl zamířit také nový ruský modul Nauka, jehož start se ale neustále posouvá.

V tradičních půlročních intervalech bude probíhat také výměna členů posádky. Nás může těšit, že se na stanici podívají také dva Evropané. Nejdříve Němec Alexander Gerst a ke konci roku Italka Samantha Cristoforetti.

Nejčtenější