Co nás čeká v kosmonautice v roce 2012

Petr Kubala  |  Vesmír

Rok 2012 bude v kosmonautice ve znamení nástupu soukromé sféry a přistání Curiosity na Marsu.

První letošní významnou událost v kosmonautice jsme si odbyli na samotném přelomu roku. Na Silvestra a Nový rok byly na oběžnou dráhu Měsíce navedeny sondy GRAIL.

Dráha obou sond bude postupně upravována na finálních 50 km nad povrchem s periodou oběhu 113 minut. Vzdálenost mezi sondami by v tu chvíli měla být asi 180 až 200 km. Vědecká část mise započne v březnu a potrvá necelé tři měsíce.

Během této doby budou obě sondy vysílat a přijímat signály ze Země a zároveň budou intenzivně komunikovat mezi sebou. Proměnlivá vzdálenost a vzájemná rychlost mezi sondami bude využita k vytvoření podrobné mapy gravitačního pole Měsíce. Z výsledků bychom se měli dozvědět podrobnosti o struktuře měsíční kůry, jádru, vnitřní stavbě, ale také o mechanismech tvorby planet zemského typu.

Sondy GRAIL. Zdroj: NASA
Sondy GRAIL. Zdroj: NASA

Přicházejí soukromé lodě

Když jsme před rokem psali podobný článek, zmínili jsme, že v roce 2011 bude stále více vystrkovat růžky soukromý sektor. Nakonec se tak oficiálně nestalo a celá sláva byla odložena na letošní rok.

Poté, co kosmická loď Dragon od společnosti SpaceX obletěla v prosinci 2010 dvakrát Zemi a úspěšně přistála v Tichém oceánu, očekávalo se, že v roce 2011 zamíří k Mezinárodní kosmické stanici. Start k ISS byl ovšem postupně odkládán, až nakonec sklouzl do roku 2012.

Dragon už je na Mysu Canaveral, a pokud SpaceX dodrží aktuální termín, měl by k vesmírnému komplexu s nákladem a bez posádky zamířit 8. února. Do vesmíru vynese loď nosná raketa Falcon 9, kterou vyvinula stejná společnost.

Kresba kosmické lodě Dragon zachycené staničním manipulátorem. Zdroj: NASA
Kresba kosmické lodě Dragon zachycené staničním manipulátorem. Zdroj: NASA

Původně se předpokládalo, že se Dragon pouze přiblíží ke stanici a k samotnému spojení dojde až při dalším letu. Obě mise však byly nakonec sloučeny, takže už v únoru by mohla u stanice zakotvit historicky první soukromá kosmická loď.

Nepůjde ale o klasické připojení, z bezpečnostních důvodů byl zvolen postup, který využívá japonská zásobovací loď HTV. Dragon se k ISS přiblíží na vzdálenost třiceti metrů a zůstane „stát“ – obě plavidla poletí ve formaci. Některý z členů posádky následně loď uchopí staničním manipulátorem a připojí ji ke stykovacímu uzlu.

Na rozdíl od ruských, japonských a evropských automatických lodí má Dragon jednu výhodu. Je vybaven tepelným štítem, padákem a vůbec vším potřebným pro návrat na Zemi. K přistání by mohlo dojít už zhruba po dvoutýdenním pobytu u ISS.

???

Vlastní nosnou raketu i kosmickou loď vyvíjí také firmy Orbital Sciences Corporation a Thales Alenia Space. Raketa Antares má výšku 40 metrů, skládá se ze dvou stupňů (později bude rozšířena o třetí) a na nízkou oběžnou dráhu bude schopna vynést až sedm tun nákladu.

Raketa Antares by měla k ISS vynášet kosmickou loď Cygnus. Ta se k vesmírnému komplexu připojí stejným způsobem jako Dragon při svém prvním ostrém pokusu.

Jedna z verzí lodě Cygnus. Zdroj: Orbital Sciences Corporation
Jedna z verzí lodě Cygnus. Zdroj: Orbital Sciences Corporation

V přípravě jsou dvě verze. První vychází z italského logistického modulu MPLM, ve kterém se na ISS vozily zásoby raketoplánem a je hermetizována. Druhá verze je nehermetizována a podobá se spíše paletám, pomocí kterých se v kosmickém prostoru přepravují nejrůznější náhradní díly. Cygnus nemá žádný tepelný štít, takže po odletu od ISS bude navedena do atmosféry podobně jako jiné zásobovací lodě.

V průběhu října a prosince či spíše později by mohly proběhnout dva lety. Jeden na oběžnou dráhu v rámci testu, druhý pak k ISS.

Další zásobovací lety k ISS

K ISS odstartují v průběhu roku již osvědčené zásobovací lodě:

  • Japonská HTV: červen 2012
  • Evropská ATV: ke stanici odstartuje nejspíše v březnu. Po dvou exemplářích, které k ISS zamířily v letech 2008 a 2011, bude „trojka“ pojmenována po italském fyzikovi Edoardu Amaldim
  • Ruské Progressy: Progress M-14M (25. ledna), Progress M-15M (duben), Progress M-16M (červen), Progress M-17M (říjen), Progress M-18M (prosinec)

Pilotované lety

Pouze dva státy v současné době disponují kosmickou lodí, která je schopna dopravit člověka do vesmíru a zpět. Rusko vozí svými Sojuzy posádky na palubu ISS. V roce 2012 jsou v plánu čtyři starty Sojuzů, v závorce uvádíme předpokládané složení posádky.

  • Sojuz TMA-04M: konec března (Rusko, Rusko, USA)
  • Sojuz TMA-05M: konec května (Rusko, Japonsko, USA)
  • Sojuz TMA-06M: konec září (Rusko, USA, Rusko)
  • Sojuz TMA-07M: konec listopadu (Rusko, Kanada, USA)

Kromě Sojuzů by se do vesmíru mohla vydat v roce 2012 i čínská kosmická loď Šen-čou 9, která by se následně připojila k orbitální stanici Nebeský palác 1 (Tchien-kung 1). Teoreticky by koncem roku mohl proběhnout i start lodi Šen-čou 10.

Kosmické sondy

Pokud pomineme vstup sond GRAIL na oběžnou dráhu Měsíce, bude patrně rok 2012 na dění v této oblasti poměrně chudý. Nejvýznamnějším okamžikem bude nepochybně přistání vozítka Curiosity na Marsu dne 6. srpna (viz starší článek). Krátce předtím by měla sonda Dawn opustit oběžnou dráhu planetky Vesta a zamířit k trpasličí planetě Ceres, kam přiletí v roce 2015.

Výzkum Sluneční soustavy však i tak zažívá velký boom. Sondy operují u Merkuru (Messenger), Venuše (Venus Express) a Saturnu (Cassini). Měsíc je pod drobnohledem sondy LRO a u Marsu se dveře netrhnou. Povrchem rudé planety stále statečně brouzdá vozítko Opportunity, na oběžné dráze pak pracují Mars Express, MRO a Mars Odyssey. Kromě toho sonda Juno směřuje k Jupiteru (přílet 2016), New Horizons k Plutu (přílet 2015) a Rosetta ke kometě 67P/Churyumov–Gerasimenko (přílet 2014).

U Saturnu stále pracuje sonda Cassini, která pořídila tento úchvatný snímek měsíců Dione a Titan. V pozadí jsou pak vidět Saturnovy prstence i samotná planeta. Foto: NASA
U Saturnu stále pracuje sonda Cassini, která pořídila tento úchvatný snímek měsíců Dione a Titan. V pozadí jsou pak vidět Saturnovy prstence i samotná planeta. Foto: NASA

Družice

V průběhu roku čekáme desítky startů družic. Kromě telekomunikačních či vojenských by se v červnu měla do vesmíru vydat i další dvojice družic navigačního systému Galileo.

Zajímavou družicí bude NuSTAR (Nuclear Spectroscopic Telescope Array). Její start je naplánován na 14. března a zaměřit by se měla na výzkum vesmíru v rentgenové části spektra.

Nejčtenější