Ztracený kus Evropy

redakce  |  Historie
Snímání dna moře pomocí sonaru odhalilo koryta řek kdysi protékajících Doggerlandem.

Před osmi tisíci lety, na konci poslední doby ledové, bylo naposledy možné přejít ze skandinávie na úze mí dnešní británie po pevné zemi.

Vlečné sítě rybářů křižujících Severní moře nejednou vytáhnou vedle ryb i věci, které držela lidská ruka naposledy před mnoha staletími. Jedním z prvních takových nálezů byl až 10 000 let starý hrot harpuny vyrobený z parohu. V roce 1931 jej vytáhla s úlovkem ryb ze dna Severního moře rybářská loď Colinda. Podobné objevy připomínaly vědcům fakt, že v ledových dobách byla hladina moří mnohem níže než v současnosti a rozsáhlé oblasti dnešních moří byly součástí pevniny.

Rostly tu stromy a byliny, žila tu zvířata a za nimi přicházel pravěký lovec. Jeden z takových „ztracených světů“ vědci označují jako Doggerland. Doggerland dostal jméno podle písčin Dogger, které dnes na neopatrné kapitány všemožných plavidel číhají v Severním moři jako smrtící nastražená past. Doggerland pojil dnešní Británii s Evropou širokým pevninským mostem, který začínal v oblasti kanálu La Manche a vybíhal daleko na sever.

Jeho nejsevernější pobřeží zasahovalo až na úroveň jižního Norska. Od dnešního Dánska a Británie dělily Doggerland zálivy. U britského pobřeží se zařezával záliv až k dnešní zátoce Wash a u evropského pobřeží sahal „dánský“ záliv až do míst poblíž dnešního Hamburku. Britské ostrovy pojil Doggerland s evropským kontinentem až do doby před 8000 roky, kdy stoupající hladina moří zalila kanál La Manche.

Virtuální Doggerland

Britští vědci vytvořili na základě několikaletých průzkumů mořského dna trojrozměrnou mapu dávného Doggerlandu. Ta zatím zachycuje detaily do 10 metrů na výšku a 25 metrů na šířku. Některé její části jsou však podrobnější. To se týká například okolí řeky Shotton, jež Doggerlandem kdysi tekla a měla průtok srovnatelný s dnešním Rýnem. Počítačoví experti už vytvořili simulaci krajiny v údolí Shottonu včetně vegetace a zvířeny. Rekonstrukce je založena na nálezech ze dna Severního moře. Podobné mapy pomáhají vědcům pochopit souvislosti mezi jednotlivými nálezy z mořského dna. Odhadnout, kde se nacházely lovecké tábory, kudy putovali lidé na svých výpravách za zvěří. Jedno velké tábořiště by mohlo ležet v oblasti označované nizozemskými rybáři jako De Stekles, kde kryjí dno ostré písečné duny. Písek podmořských dun se nahromadil v ústí dávno zaniklé řeky. Mapa umožnila vědcům rekonstrukci postupu stoupajícího moře. Mohou nyní velmi přesně určit, ve které době se určitá část Doggerlandu potopila.

Doggerland dostal jméno podle malých rybářských plachetnic zvaných dogger.

Smrt v době kamenné

Před 10 000 roky se dalo z jihu Dánska do dnešní Británie přejít suchou nohou přes široký pevninský most Doggerlandu. Lovci doby kamenné byli zdatní cestovatelé a putovali za zvěří na dlouhé vzdálenosti.

Mohlo by se zdát, že lidé z Doggerlandu měli k praobyvatelům Británie a Dánska velmi blízko. Tuto představu však bourá kontrast mezi pohřby na severu Evropy a na Britských ostrovech. Na území dnešního Dánska najdeme výpravné hroby, do kterých byli mrtví ukládáni s bohatou výbavou. Nebožtík dostal s sebou na cestu do záhrobí často svého psa, potraviny a ozdoby. Dánští mrtví byli pohřbíváni v různých polohách. Někdy byli lidé pochováni vleže na zádech, ale výjimkou nejsou ani těla uložená do hrobu vleže na břiše, nebo dokonce nebožtíci pohřbení vsedě na zkřížených nohou.

V bažině na sever od Kodaně bylo objeveno tělíčko novorozence položené na labutí křídlo. Leželo vedle své matky, jež zemřela při porodu. V Británii však podobné hroby ze stejné doby nelezeny nebyly. Jedinou výjimkou je jeskynní pohřebiště z jeskyně Aveline´s Hole v hrabství Somerset, kde bylo v roce 1797 objeveno asi 50 koster starých zhruba 10 000 roků. Je možné, že další podobná pohřebiště zůstávají neobjevena. Archeologové však dávají přednost teorii, podle které se dávné britské pohřební rituály od rituálů dodržovaných na evropském kontinentu dramaticky lišily. Světlo do této záhady by mohl vnést archeologický průzkum potopené pevniny Doggerlandu. Pokud by bylo objeveno tamější pohřebiště, poznali bychom, s jakými rituály vyprovázeli obyvatelé Doggerlandu své blízké na poslední cestu. Nálezy z pobřeží Dánska naznačují, že tamější pravěcí lidé často ukládali nebožtíky do člunů a ty nechali potopit na moři. Někteří historici jsou proto naklonění myšlence, že doggerlandské pohřby probíhaly podobně.

Doggerland jako místo trvalého pobytu

Podle ustálených představ se lidé usadili teprve s nástupem zemědělství. Pěstování obilí je uživilo a navíc nemohli nechat pole bez dozoru. Lovečtí předchůdci prvních zemědělců měli žít kočovně. Mnohé však nasvědčuje tomu, že lidé z Doggerlandu byli usedlé nátury a daleké cesty nepodnikali. V oblastech, jež se zaniklým Doggerlandem sousedí, našli archeologové řadu důkazů o tom, že tu lidé žili dlouho na jednom místě.

Dvě pravěká sídla na území Bretaně vzdálená od sebe pouhých třicet kilometrů obývali zjevně lidé s velmi odlišným jídelníčkem. Svědčí o tom rozdílné zastoupení izotopů v kostech obyvatel obou sídel. Jedny živilo z valné části moře, druhým skýtala obživu především pevnina. V britském Howicku objevili vědci zbytky pravěké chatrče a při jejím průzkumu zjistili, že chýše stála na troskách dvou podobných stavení. Zdá se mimo jakoukoli pochybnost, že tu na jednom místě žilo několik generací po dobu nejméně 150 let.


-1,8 milionu roků – Rýn teče na sever. Dno dnešního Severního moře je z valné části suché a řeky tu hromadí velká množství usazenin. Ty vytvořily masy hornin dnešní jihovýchodní Anglie a francouzského pobřeží kanálu La Manche.

-1 milion roků – ledovce ze Skotska a Skandinávie vytvořily obrovskou bariéru, za kterou vzniklo gigantické jezero z vody přicházející ze severu Evropy a západu Ruska. Opakované prolomení ledové bariéry vyhloubilo kaňon v místě dnešního kanálu La Manche.

-110 000 roků – nástup poslední doby ledové.

-18 000 roků – vyvrcholení poslední doby ledové. Hladina moří klesla o 120 metrů, mnoho vody je vázáno v ledovcích. Doggerland má největší rozlohu, kryje ho tundra, žijí na něm pravěcí lovci.

-10 000 roků – konec poslední doby ledové. Vzestup hladiny moří a postupné zaplavování Doggerlandu.

-8000 roků – stoupající moře oddělilo Britské ostrovy od evropského kontinentu.

Nejčtenější