Vybíravé samičky špatně vidí

redakce  |  
samice

Špatný zrak může být pro většinu cichlid osudný, zároveň mu ale vděčíme za množství barevných variant těchto rybek. V říjnu roku 2008 otiskl časopis Nature překvapivou zprávu. Ke vzniku a stabilizaci nových druhů nemusí docházet jen následkem oddělení jejich populací – například na izolovaných ostrovech, ani vývojem navzájem nekompatibilních pohlavních orgánů, jako je tomu u některých druhů hmyzu. Někdy stačí jen změnit barvu svých tělních pigmentů, popřípadě vytvořit nové formy genů pro barevné vnímání a donedávna solidní živočišný druh se nám rozdělí na několik nových – podle toho, nakolik se kteří jedinci dokáží spolu navzájem identifi kovat. Mezinárodní skupina vědců pod vedením Oleho Seehausena k tomuto objevu přišla při studiu ryb ve východoafrických velkých jezerech. Studovali konkrétně cichlidy, rozsáhlou skupinu pestrobarevných ryb.

Zjistili, že v různých hloubkách zkoumaných jezer žijí různé druhy, které vznikly následkem různé propustnosti vody pro jednotlivé vlnové délky slunečního záření. Jedno a totéž zvíře tedy vnímá barvu jinak, je-li těsně pod hladinou, a jinak, je-li v hloubce. Totéž by platilo samozřejmě i pro člověka – vnímání barev pod vodou je při přirozeném osvětlení pozměněno, potopí-li se člověk níže. Samice, která preferuje červené samce, má tedy problém. Těsně pod hladinou je považuje za červené, zatímco potopí-li se takoví samci hlouběji, je jejich barva vnímána jinak. Jak na to cichlidy reagovaly? Původně šlo o jeden či několik málo druhů, které si však v různých hloubkách vytvořily oddělené populace. Tyto se v různých hloubkách pářily jen mezi sebou. Svou roli hraje i tzv. imprinting: mláďata cichlid okoukají, jak vypadají jejich rodiče, a hledají si stejně vyhlížející partnery. Ve výsledku tam existují stovky velmi podobných druhů, které se liší jen barevným odstínem samců, preferencemi samic, anebo odlišnou citlivostí buněk sítnice pro různé vlnové délky viditelného záření. Pozorování změnilo názory na vznik nových druhů.

IMPRINTING Mláďata zvířat, která jsou vychovávána rodiči, si v prvních hodinách svého života vtisknou podobu prvního živého tvora, kterého vidí. Považují jej doživotně za svého rodiče a jemu podobné jedince za potenciální sexuální partnery. K imprintingu dochází i u cichlid, neboť na rozdíl od běžných ryb většina cichlid své potomstvo nechává po řadu dnů vyrůstat v tlamě samice.

Nejčtenější