Vodík z moči

J. PETR  M. Tůma  |  

Geny rozhodují

Co je lepší? Dvacetiprocentní vyhlídka na prohru, anebo osmdesátiprocentní vyhlídka na výhru? Matematika velí, že je to prašť jako uhoď. Ve skutečnosti ale lidé reagují na výhružku prohrou jinak než na příslib výhry. Zvláště náchylní jsou k sázce při „výhrůžce“ ztrátou lidé, kteří nesou v dědičné informaci zvláštní variantu genu pro bílkovinu, jež v mozku zajišťuje přenos molekuly serotoninu. Serotonin zprostředkovává signalizaci mezi nervovými buňkami a podílí se na funkci tzv. amygdaly, která je v mozku centrem pro řízení emocí.

Luk a šíp jsou starý 100 000 let

Vynález luku a šípu je připisován našim předkům – lidem Homo sapiens. Neměl by být starší než 20 000 roků. Američtí antropologové vyrobili repliky 100 000 let starých drobných hrotů nalézaných v sídlech pravěkých lidí. Připevnili hroty k dříkům a takto vyrobenými šípy stříleli na cíl. Šípy dobře létaly a dalo se s nimi celkem přesně zasáhnout. Osvědčily se i při střelbě na těla mrtvých zvířat. Hroty vydržely náraz a bylo možné je použít opakovaně. Zdá se, že luk a šíp mají mnohem delší historii a vynalezli je naši dávnější předci.

Akustická čočka

Oproti rentgenovému vyšetření zatím bohužel sonografie (vyšetření zvukem) nedosahuje potřebné rozlišovací schopnosti. Týmu vedenému Nicolasem X. Fangem z univerzity v americkém Illinois se podařilo sestrojit akustickou superčočku z metamateriálu. Zde se konkrétně jedná o síť prvků tvořených kapalinovými Helmholtzovými rezonátory. Díky nim se podařilo zkonstruovat zobrazovací jednotku, která má oproti doposud užívaným zařízením mnohem vyšší rozlišení i kontrast. Využití této technologie sahá daleko za hranice medicíny.

Vykrádač pavučin

Roboti čerpající svoji energii z mikrobiálních palivových článků nejsou žádnou horkou novinkou, tento nápad je vskutku podivný a potěší každého milovníka černého humoru. Designéři James Auger a Jimmy Loizeau postavili robota, jehož základem je deska přímo lákající různé druhy pavouků upříst na ní pavučinu. Kořist jim ale dopřána není, protože nad deskou bez přestání hlídkuje robotické rameno s kamerou. To si počká, až se lapená kořist po pavoučím uštknutí přestane hýbat, poté ji pavoukovi ukradne a vloží do palivového článku. Výrobce neuvádí, kolik pavouků omylem postihne stejný osud, pouze to, že celé zařízení bude generovat dostatek energie jak pro vlastní chod, tak pro klasický ultrafialový lapač hmyzu. Z další produkce těchto designérů stojí za zmínku kávový stolek lapající myši stejně jako masožravé hodiny napájené rolující mucholapkou.

Vodík z moči

Auta na vodík jezdí už dnes, ale má to jednu vadu. Nejlépe dokážeme vodík vyprodukovat ze zemního plynu. Druhá v pořadí je výroba rozložením vody na vodík a kyslík. Ale Gerrardine Botte z univerzity v Ohio přišla s postupem, který za zlomek nákladů na elektrolýzu vody dokáže získat vodík z nejrozšířenějšího odpadu na zemi – z močoviny. V alkalickém článku dokáže elektrolýzou rozložit močovinu a získat tak vodík, dusík a potaš (uhličitan draselný). I když prozatím pokusy prováděla pouze se syntetickou močovinou, domnívá se, že jako vhodnou surovinu bude možno použít třeba lidskou moč. Bruce Logan z Pensylvánské univerzity, expert na získávání energie z odpadních vod, ale upozorňuje na omezení tohoto procesu, protože bakterie velmi rychle přemění močovinu v amoniak, který je pro elektrolýzu nepoužitelný.

Nejčtenější