Vliv rodičů na děti

J. HORČÍK  J. PETR  Kateřina Damborská  |  Věda

Mandala v psychoterapii

Mandala má své místo od nepaměti v různých náboženských rituálech, především v Indii a Tibetu. Představuje mystický diagram buď ve tvaru kruhu, nebo mnohoúhelníku, ve kterém všechny vzory směřují do jednoho centra. Psychoterapie objevila léčivou moc těchto obrazců ve dvacátých letech tohoto století díky psychologovi C. G. Jungovi.

mandala

C. G. Jung začal s kreslením kruhových tvarů sám v krizové fázi svého života, která trvala dlouhých deset let. Tyto kruhy odrážely stav jeho duše. Tehdy ještě nevěděl, že se jedná o mandaly, to zjistil až postupem času. Ze svých zkušeností, které při malování získal, vytvořil vlastní teorii individualizačního procesu, která je platná dodnes. Zjistil, že tvořivá kresba mandal se projevuje v symbolu a skrze tento symbol se dostává do vědomí. Umožňuje experimentovat se svým bytím a tvořivě zacházet se svými problémy a zvláštnostmi své povahy, zmírňovat vnitřní rozpory a léčit rány duše.

Vliv rodičů na děti

Jako rodiče si mnohdy neuvědomujeme, jak naše projevy a emocionální reakce působí na naše děti. Dítě je po celou dobu dětství značně zaměřené samo na sebe, proto vše, co se o něm řekne, bere velmi vážně a jako soud o své osobě. Například úsudky o dítěti vyjádřené při nervozitě, smutku, strachu či podrážděnosti jsou z naší strany často přehnané a bez hlubšího přesvědčení a objektivity. Dítě je ale může při častém opakování prožívat jako trauma a mohou u něj vyvolat nepřiměřené emoce jako zármutek, pocity méněcennosti nebo hněv, které mohou velmi ovlivnit jeho život v dospělosti. Je proto důležité projevovat své emoce vhodným způsobem. Dokázat například říci dítěti o svém smutku, se kterým nemusí mít dítě vůbec nic společného, vyjádřit hněv v situaci, kdy jsme čekali od dítěte jiné chování, projevit radost z jeho pokroků a úspěchu a umět pozitivně vyjádřit své obavy a strach o ně.

Nejčtenější