Virus trpí virózou

J. PETR  Kateřina Damborská  Mgr. P. Částková  Z. ODEHNAL  |  
Vir

V nitru jednobuněčné měňavky Acanthamoeba castelanii, jež obývá vodní nádrže jedné pařížské chladírenské věže, žije obří virus. Měří v průměru skoro půl tisíciny milimetru a je viditelný i obyčejným světelným mikroskopem. Tým francouzských mikrobiologů zjistil, že gigantický mamavirus je napadán desetkrát menšími viry, jež si vysloužily jméno Sputnik. Na první pohled je Sputnik zcela běžným virem. Do představ o standardním viru zapadá velikostí kolem 50 nanometrů i dědičnou informací tvořenou 18 343 písmeny genetického kódu. Sputnik se nemnoží v měňavce. Pro množení potřebuje „mateřský“ mamavirus.

Částice Sputniku lze najít uvnitř mamaviru, který je tak Sputnikem skutečně „nakažen“. Nemocný mamavirus chřadne, špatně se množí a jeho částice mají ztluštělý obal.

Nákaza virem byla doposud výsadou živých organismů a viry nebyly mezi opravdové organismy počítány.

Nejčtenější