V cihlách tikají hodiny

MUDr. R.Honzák  |  Věda
cihlová zeď

Průlom v datování nálezů slibují archeologům britští vědci. Stáří keramiky, pálených cihel, dlaždic a střešních tašek bude možné určit s neuvěřitelnou přesností. Nová technika označovaná jako „rehydroxylace“ by měla pro archeologii znamenat podobnou revoluci, jakou přineslo datování organických látek, např. kostí a dřeva, pomocí radiouhlíkové metody. Keramika i cihly začínají ihned po vypálení reagovat se vzdušnou vlhkostí.

Hmotnost zdiva i keramiky tak pomalu, ale jistě narůstá. Pro potřeby rehydroxylačního datování vědci odeberou malý vzorek materiálu a zahřejí jej v peci zhruba na 500 °C. Tím je z keramiky či cihly odstraněna voda, která se na její materiál v průběhu věků navázala. Poté vědci umístí vzorek na velice citlivé váhy a sledují tempo, jakým keramika opět „přibývá na váze“. Z naměřených údajů se dá spočítat, jak dlouho vzorek reagoval se vzdušnou vlhkostí.

Nejčtenější