Už se někdo pokusil oběhnout nebo objet svět na kole?

Dominik Spudil  |  
Už se někdo pokusil oběhnout nebo objet svět na kole?

Tak jistě, určitě se o to už někdo pokusil. Záleží, nakolik byl úspěšný. V každém případě na kole objíždějí lidé svět vcelku běžně, dokonce nemusíme pro příklad chodit ani moc daleko. V dubnu roku 2005 se z cesty kolem světa na kole vrátila Lucie Kovaříková, první Češka, která něco takového kdy podnikla. Na cestě dlouhé 67 668 km ji provázel její přítel Michal Jon. Zpátky do Česka přijeli na dvanácté sadě řetězů, osmé sadě plášťů a jednou museli vyměnit i kola…

V peruánských Andách se dvojice dostala až do výšky 4565 metrů nad mořem. Tamtéž zaznamenali také nejdelší nepřetržité stoupání – 99 kilometrů. Nejvíce za jediný den ujeli 249 kilometrů, a sice s větrem v zádech na kanadské prérii. Jinak ujeli denně v průměru 120 kilometrů. A s běháním je to podobné. Jak to tak vypadá, je „běh kolem světa“ častá disciplína. Běžců, kteří takto zkoumají lidské možnosti, je opravdu mnoho. Jedny z nich najdete na adrese www.worldrun.org. Podle účastníků – Dána Jespera Olsena (36let) a Australanky Sarah Barnett (32 let) – půjde v případě akce World Run II. o první plně doložené oběhnutí Země. Na cestu se vydali 1. července 2008.

Uběhli sice již téměř 15 000 kilometrů, přibližně 25 000 kilometrů je ale stále před nimi. Proto nebude od věci zde zmínit, jak má vlastně taková „lidskou silou poháněná“ cesta kolem světa vypadat, aby ji člověku uznali do Guinnessovy knihy rekordů: Nejméně musí člověk urazit 36 787,5 km (délka obratníku Raka), musí překročit rovník a každá etapa cesty musí navazovat přesně tam, kde skončila předešlá. (To v případě běhu není zcela možné, protože cesta je přerušena moři a oceány.) Jinak nejsou kladeny žádné další požadavky na to, jak cestovatel vzdálenost od startu do cíle urazí. Délka obratníku Raka je směrodatná i pro cesty kolem světa např. letadlem a dalšími dopravními prostředky.

Nejčtenější