Utopený ráj

Petra Mondscheinová  |  Příroda
Utopený ráj

Ulicemi se valí zpěněná mořská voda, po celém ostrově se rozléhá ohlušující rámus. Po několika minutách po něm zbude jen pár střech nejvýše položených budov a všudypřítomné trosky pohupující se na zkalené hladině moře. To není scéna z katastrofického filmu z budoucnosti, ale realita v Indickém oceánu roku 2004. Dva a půl metru vysoká vlna tsunami vymazala několik ostrovů Malediv z mapy.

Dva a půl metru nad hladinou

Nejen tsunami však ohrožují 1196 ostrovů, které jsou stálým domovem pro 350 000 Maledivanů a vyhledávaným letoviskem pro miliony sluncechtivých turistů z celého světa. Vývoj klimatu v posledních desetiletích nahání státečku uprostřed Indického oceánu strach. Existuje několik modelů, které se různí v předpovědích budoucnosti. Jedna dává Maledivám 60, druhá 40 a třetí pouhých 20 let času. Otázka však není, jestli se ostrovy bez pomoci potopí, ale kdy se potopí.

Souostroví se v současnosti nemůže pyšnit žádným horským vrcholem, i když jeho rodokmen v sobě ukrývá sopečný masiv. V podstatě vznikl naplavením usazenin na korálové útesy. Nejvyšší bod ostrovů se proto nachází pouze 2,5 m nad hladinou, a pevninu tak ohrožují záplavy při každé větší bouři. Proč si však Maledivy spokojeně vegetovaly několik desítek tisíc let, a najednou jim mořský živel dělá takové problémy?

Mizející ostrovy

Hlavní příčina je v lenosti korálů. S oteplováním mořské vody je drobným živočichům horko, nechce se jim růst a množit se. Nikdo tak neudržuje přirozenou útesovou bariéru, která chrání ostrovy v atolu před nápory vln při bouřích. Na letargii korálů má vliv i zpomalení proudění, které je také důsledkem ohřátí mořské vody. Korálové útesy nestačí zachytit veškeré běsnění, a prudké bouře tak nahlodávají pobřeží se stále rostoucí neurvalostí. Maledivané byli zvyklí i z minulosti, že jim kus jejich rodné země na časzmizel pod hladinou, ale ostrov se po vyjasnění počasí zase objevil. Za posledních 15 let však v důsledku eroze pobřežních naplavenin a zvyšující se hladiny moří mnoho ostrovů svůj boj s oceánem vzdalo natrvalo. Moře si dnes žádá svou daň už i na větších ostrovech, budovy a silnice se hroutí do vln, kokosové palmy jsou podemílány příbojem a spodní voda je mořskou vodou znečištěna natolik, že se na mnoha místech již nedá pít. Ještě hůř dopadly rekreační oblasti, které národu zajišťují třetinu příjmů. Zcela zmizely. Dvacet ostrovů již bylo opuštěno natrvalo.

Koráloví zachránci

Maledivané se však svého domova nechtějí vzdát a zarputile bojují. I když jejich snažení z minulých let možná bylo až příliš zbrklé. Kolem některých ostrovů (včetně hlavního města Male) vybudovali betonové zdi, které mají pevninu chránit před bouřemi. Jenže vlnolamy kromě jiného také zpomalují mořské proudění, a tím znepříjemňují život přirozeným stavitelům – korálům. Zhýčkaný polyp potřebuje neustále načechrávat, a pokud proudění nedosahuje rychlosti 10 m/s, odmítá svou roli podmořského architekta a raději zemře. Podobně nepříjemný dopad má i vybudování desítek nových přístavišť. S novým prezidentem, který se vlády ujal na počátku letošního roku, se změnily i plány o budoucnosti Malediv. Už žádné betonové zdi, ale noví, pracovitější koráli a obnovení pobřežní vegetace.

Kolísání úrovně mořské hladiny v průběhu posledních čtrnácti let.

Ta vzala zasvé, když musela poskytnout surovinu na výstavbu budov nebo uvolnit místo prosluněným plážím. Zatímco vysázení nových palem a mangrovníků, jejichž kořenový systém zpomaluje erozi, vyžaduje jen „trochu“ času, s vysazením nové generace tepluvzdorných korálů je to horší. Genetikům se sice podařilo vyšlechtit polypy, kteří lépe snášejí teplou vodu i pomalejší proudění, nicméně zatím je mohou množit jen v lagunách na ostrovech. Na vysazení na útesovou bariéru chybí technika. „V současnosti dokážeme vypěstovat krásné tepluvzdorné korály pro potěchu turistů, ale nedokážeme je dopravit tam, kde by nám pomáhali zachránit ostrov. A bolestně se nám nedostává času,“ říká maledivský mořský biolog Robert Tomasetti.

Přestěhují se Maledivy do Austrálie?

I to je důvod, proč brát vážně alternativní plány. Byť na první pohled vypadají jako nereálný rozmar. Jedním z nich je vybudování sedmi umělých ostrovů, které možná budou financovány z mezinárodních fondů jako kompenzace za znečišťování všemi státy na planetě. Ostatně jeden takový ostrov pojmenovaný Hulhumale už vyrostl v roce 2004 kousek na severozápad od hlavního města Male. Jelikož byl vybudován tři metry nad hladinou moře, měl by vydržet přinejmenším do konce 21. století, a poskytnout tak Maledivanům více času na další řešení.

Na nejvýše položeném bodě ostrovů v současnosti vznikají nové osady z budov na třímetrových betonových pilířích. Jedna z nich již poskytla domov 4000 lidí z ostrova Kandholhudhoo, který byl po řádění tsunami v roce 2004 zcela zničen. Současný prezident Mohamed Našíd však nesází vše jen na sedm velmi drahých ostrovů. Pro jistotu zřídil vládní fond, do kterého proudí značná část příjmů z turistiky. Chce za něj zakoupit Maledivanům nový domov, až si o ten současný definitivně řekne moře. Zatím se po vhodném území poohlíží na Cejlonu, v Indii a v Austrálii.

Jak se bydlí na vodě

Ačkoli by se mohlo zdát, že umělé ostrovy jsou doménou moderní civilizace, starověké národy na to měly jiný názor. Jedněmi z nejstarších známých umělých ostrovů jsou opevněná sídliště uprostřed močálů a jezer z prehistorického Skotska a Irska zvané crannógy. Jednalo se o dřevěné plošiny budované na mělčinách. Název crannóg je odvozen ze staroirské slova crann, které znamená dřevo. V Irsku je takových pevností známo kolem 2000, ve Skotsku 600.

Středověcí obyvatelé dnešní Mikronésie si už umělé ostrovy představovali trochu bytelněji. Asi nejznámějším takovým místem je Nan Madol, který tvoří 92 malých umělých ostrůvků z čedičové vyvřeliny a několik korálových útesů navzájem propojených plavebními kanály. Nachází se v těsné blízkosti pobřežního města Pohnpei. Archeologové odhadují, že se mořská čtvrť začala budovat mezi 8. a 9. stoletím našeho letopočtu a od počátku 16. století sloužila jako náboženské a mocenské centrum mikronéské saudeleurské dynastie. V časech největší slávy měl Nan Madol kolem 2000 obyvatel.

Nejníže položená místa, která jsou ohrožena potopením

Korálové království

Maledivané za svou domovinu vděčí drobným mořský živočichům, kteří ji pro ně doslova vybudovali. Souostroví čítá 19 korálových atolů s celkovým počtem ostrovů 1196, z toho osídlených je 200. Jde o nejníže položený stát naší planety. Pro zbytek světa tento tropický ráj objevili rybáři ze Srí Lanky a Indie už 500 let před naším letopočtem. Souostroví v Indickém oceánu sloužilo jako letovisko už v 2. st. př. n. l. Jako místo k odpočinku je tehdy navštěvovali arabští obchodníci. Až do poloviny 20. století byly Maledivy vyjma krátkých období portugalské okupace a britského protektorátu svrchovaným sultanátem. Od roku 1965 je jejich státním zřízením republika.

Pojedete se ještě podívat na místa, která brzy zmizí pod hladinou moře? Hlasovat v anketě můžete zde

Nejčtenější