Uhlovodíkové slejváky vytvářejí na Titanu nová jezera

MARTIN PETRÁSEK  |  Vesmír
Uhlovodíkové slejváky vytvářejí na Titanu nová jezera

Uhlovodíkové slejváky vytvářejí na Titanu nová jezera

Počasí na Titanu, největším měsíci Saturnu, se mění a na severní polokouli začíná léto. Tuto změnu provází vývoj silné oblačnosti a ještě silnějších přeháněk. Uhlovodíkový déšť v podobě silných dešťů vytváří na povrchu severní polokoule rozsáhlá metanová jezera, z nichž je to největší srovnatelné s Kaspickým mořem, největším jezerem na Zemi. Soustavné mapování sondou Cassini ale také odhaluje celkovou klimatickou nestabilitu měsíce.

Uhlovodíkové slejváky vytvářejí na Titanu nová jezera

Vědci si například aktuálně lámou hlavu s tím, zda se jim atmosféra Titanu nerozplývá téměř před očima. Podle měření klimatických změn, vývoje oblačnosti a i množství jezer na Měsíci se totiž zdá, že tento klimatický systém nemůže být stabilní. Pokud by byla atmosféra zásobována pouze z metanových jezer, pak životnost atmosféry Titanu odhadují vědci maximálně na 10 milionů let. Tekutých metanových ploch je totiž příliš málo na to, aby dokázaly atmosféru zásobit. Zda je atmosféra sycena dodatečně například z geologických zdrojů pod povrchem, zatím vědci netuší.

Zemi pronásleduje asteroid

Podivného stalkera má planeta Země.Neustále ji totiž pronásleduje 10metrová planetka. A to doslova! Planetka 2009 BD byla objevena na začátku ledna 2009 a nejblíže se k Zemi dostane na vzdálenost 644 tisíc kilometrů. Z analýzy její dráhy bylo zjištěno, že se okolo Slunce pohybuje po naprosto stejné trajektorii jako Země.

Jen o něco pozadu za Zemí. Jednoduše řečeno, Zemi pronásleduje. Jedná se o vůbec první „usvědčenou“ se Zemí koorbitální planetku. K případnému většímu přiblížení zřejmě nedojde a ani se nemusíme bát srážky s tímto tělesem. Pronásledovat nás planetka pravděpodobně bude minimálně několik následujících měsíců nebo let. Pak bude zajímavé studovat, zda a jak opustí svou oběžnou dráhu, například v důsledku gravitačního nakopnutí planetou Země.Podobně se to stalo v případě „druhého měsíce“ naší Země, 20metrové planetky 2003 YN107, která Zemi obíhala stejně jako náš Měsíc, avšak jen po dobu 1 roku. Nutno taky podotknout, že se v případě obou planetek jedná o lehkou nadsázku s ohledem na obecně akceptovanou hranici mezi planetkou a meteoroidem. Tato hranice totiž činí 10 metrů.

Sonda Spirit na Marsu se stává senilní

Problémy s pohybem, pamětí a zmatenost se projevily během několika posledních lednových dní u sondy Spirit na povrchu Marsu. Skutečně, symptomy podobné lidskému stáří a senilitě mohou občas postihnout i stroje. V neděli 25. ledna 2009 vozítko během svého 1800. marsovského dne (neboli solu) obdrželo úkoly a instrukce pro příslušný den, ale nepohnulo se.Záhadnější bylo, když pro daný den nezaznamenalo do své paměti ani informace o své denní aktivitě. Vše ostatní se však zdálo být s vozítkem v pořádku.

sonda

V pondělí se proto tým rozhodl přikázat Spiritu najít v úterý, tedy během 1802. Solu na planetě Mars, Slunce. Tento test se používá pro ujištění se, že sonda funguje a neztratila orientaci. Sonda sice Slunce našla, ale informovala o tom, že je v jiné poloze, než je přístroje sondy očekávaly.I když vědci stále diagnostikují problém, o příčinách se mohou jen dohadovat. Je možné, že vadu způsobila srážka s vysoce energetickým kosmickým zářením, které dočasně poškodilo elektroniku Spiritu.Následující den již Spirit zase fungoval a informace do paměti správně ukládal.

Bouřlivá galaxie v Kentaurovi

Jednu z nejjasnější aktivních galaxií Kentaurus A si vzala na mušku Evropská jižní observatoř. S pomocí 12metrového radioteleskopu APEX (Atacama Pathfinder Experiment) v Chile pozorovala v submilimetrových vlnových délkách tuto galaxii, aby odhalila její bouřlivé pozadí. V nitru galaxie totiž sedí supermasivní černá díra, která způsobuje, že je galaxie tak dobře viditelná v rentgenovém i rádiovém oboru. Na snímcích zkombinovaných s dalšími světelnými obory se najednou jeví celý region mnohem zřetelnější. Z centra galaxie Kentaurus A je v důsledku akrečních procesů vyvrhován obrovský proud nabitých částic. Vysoce energetické elektrony se v těchto výtryscích pohybují poloviční rychlostí světla a vytvářejí při srážkách s mezihvězdným plynem nejen silné rádiové a rentgenové zdroje, ale také šokové vlny.

Snímek je složením viditelného, rentgenového a rádiového spektra. Ve viditelném oboru je to charakteristický pás přes galaxii a hvězdné pozadí, v rtg oboru jsou to modré šokové vlny v polárních oblastech (zvláště vpravo dole) a rádiový obor zvýrazňuje samotné výtrysky nabytých částic dotvářející charakteristický vzhled polárních jetů.

Nejčtenější