Také Saturnův Enceladus může hostit mimozemský život

MARTIN PETRÁSEK  |  Vesmír

Psychedelické snímky Marsu

Psychedelické snímky Marsu

Již dříve jsme vám v této rubrice přinesli zprávu, že se sonda Spirit na povrchu Marsu chová „senilně“. Nyní k tomu všemu ještě přibyly tyto snímky, které vypadají, jako by měla i psychedelické vize. Ale nebojte se, nemá ani halucinace, ani nekouří nějaké marťanské bylinky. Jde jen o snahu vytěžit maximum z panoramatických snímků, na kterých vědci z NASA objevili písečná tornáda. Těmto bouřím se přezdívá marsovští ďáblové a během své mise jich Spirit již zaznamenal na 650. Tento obrázek vznikl tak, že Spirit pořizoval barevný panoramatický snímek a každou barvu spektra snímal zvlášť. Jak se bouře po povrchu pohybovala, byla tedy na snímku zachycena vždy jiným filtrem. V místě, kde se právě Spirit pohybuje, přichází jaro. Země je ohřívána Sluncem, a to otepluje atmosféru u povrchu, která v důsledku nižší hustoty stoupá vzhůru a bere s sebou i částečky nejjemnějšího prachu z povrchu – a marsovský ďáblík je pak na světě.

Obří černá díra jako Kyklopovo oko

Kyklopovo oko

Zajímavý snímek se podařilo pořídit Spitzerovu dalekohledu. Na snímku je spirální galaxie NGC 1097 vzdálená 50 milionů světelných let. Zajímavá je však její centrální oblast, která obsahuje extrémně hmotnou černou díru, již obklopuje prstenec nově se rodících hvězd. Celý útvar astronomům připomínal Kyklopovo oko, a tak mu dali také takovou přezdívku. Černá díra v centru této galaxie má hmotu 100 milionů Sluncí, což je 30krát více než černá díra v centru naší Galaxie. Jak na černou díru padá materiál z okolních spirálních ramen a příčky, je plyn zahříván a stlačován až do takové míry, že se v určité oblasti začnou lavinovitě tvořit nové hvězdy. Tou oblastí je právě prstenec, který díky tomu dává celé galaxii tak zajímavý vzhled.

Jupiter má modřinu po nárazu komety nebo asteroidu

Jupiter má modřinu

Nový útvar objevil 19. července australský amatérský astronom Anthony Wesley. Jeho objev ještě tentýž den potvrdily dalekohledy na Mauna Kea na Havaji, a ty také určily příčinu nové skvrny. Je jí náraz komety nebo nějakého podobného kosmického tělesa. Infračervený dalekohled ITF detekoval zvýšenou teplotu troposféry Jupiteru a pravděpodobnou přítomnost čpavku, který se obvykle vyskytuje v mnohem nižších vrstvách. To jednoznačně ukazuje na dopad tělesa. Událost tak připomněla srážku komety Shoemaker-Levy 9 s Jupiterem v roce 1994. Tehdy ovšem šlo o předpovězenou událost. S postupem hodin a dní se však skvrna začala měnit. Ve viditelném spektru jde stále o černou skvrnu. V infračervené oblasti se však začíná zbarvovat. Studii impaktové skvrny se nyní intenzivně věnuje také dalekohled Gemini na Havaji, který přináší zprávu o měnících se barvách, jež v infračerveném spektru připomínají vybarvování klasické modřiny. Skvrna je na hranici viditelnosti malými amatérskými přístroji. Za dobrých podmínek se dá zvládnout dobře seřízeným a ustaveným dalekohledem s minimálně 200násobným zvětšením.

Také Saturnův Enceladus může hostit mimozemský život

Enceladus

Na konci roku 2008 pozorovali vědci z jižního pólu Saturnova měsíce Enceladu neobvyklý gejzír. Podle spektroskopického rozboru obsahoval vodní páry, kousky ledu a další prvky a pohyboval se rychlostí 2000 km/h. Mezi planetology se okamžitě rozpoutal boj o hledání příčiny, protože intuitivně to nasvědčovalo tomu, že voda pochází zpod povrchu měsíce. Tím by se potvrdila již dlouho spekulovaná domněnka, že Enceladus by mohl mít také tekutý oceán jako Jupiterovy měsíce Europa nebo Ganymed. Ve smršti článků v prestižním Nature však nakonec vyhrál s precizním spektroskopickým rozborem tým amerických vědců ze San Antonia v Texasu, který objevil přítomnost nejen již dříve detekovaných solí, ale také sodíku a čpavku. Záhada je tak vyřešena. Prvky jako sodík nebo čpavek se v takovémto zastoupení nemohou vyskytovat v povrchovém ledu a musí pocházet buďto z vody pod povrchem, nebo z ledu, který s ní přišel minimálně do styku. Pokud tedy můžeme potvrdit přítomnost tekuté vody, byť pod povrchem měsíce, musíme také připustit, že je splněna nejzákladnější podmínka pro možnou existenci života.

Nejčtenější