Tady orel, tady orel, volám veverku...

MICHAL ŠKACH  |  
Tady orel, tady orel, volám veverku...

Během posledních několika let se mobilní komunikace stala nedílnou součástí života a mobilní telefony pracující v pásmu GSM bereme jako samozřejmost. Tito moderní pomocníci nabízejí však pouhý zlomek možností. Mnohem starším nástrojem je rádiová stanice neboli hezky česky vysílačka.

Vysílačky sloužily ke komunikaci už během první poloviny minulého století. Vděčíme za ně velikánům vědy, jako byli Marconi, Herz a další. I v současnosti si však bez nich některé činnosti nedokážeme představit, ať už jde o komunikaci v letectví nebo v oblasti záchranných složek. Možná vás napadne, že dnes je pro běžný život vysílačka zcela nepoužitelná a jde pouze o hračku pro děti. Koneckonců, mobilní telefon má dnes každý, tak proč se něčím takovým

JAK SE CHOVAT V ÉTERU

Pravidla pro v jsou celkem komunikaci éteru propracovaná a podrobná. Pokud se rozhodnete vstoupit do světa radiokomunikace, měli byste se s nimi podrobně seznámit. Základním pravidlem je však slušnost, bez ní by celý systém mohl jen stěží fungovat. Vzhledem k tomu, že v jednu chvíli nemůže na stejném kanále hovořit více lidí najednou, je třeba respektovat hovory ostatních a hrubě do nich nevstupovat. Pokud máte potřebu do nějakého probíhajícího hovoru vstoupit, např. z důvodu zavolání někoho, s kým jste si předem domluvili čas a kanál, musíte se trefi t do mezery mezi předáváním dvou aktérů hovoru a vyslovit rychle slovo Break. Následně je vám ze strany komunikujících dána možnost reagovat a vyřešit rychle, co potřebujete. Pokud se někdo snaží narušovat hovor a např. přehlušuje svojí vysílačkou okolí, označuje se jako „gumák“. Být gumákem se ale často nemusí vyplatit. Pokud budete často „gumovat“, brzy si vás ostatní najdou a dají vám co proto. Vystopovat zdroj takového jednání není příliš složité.

vůbec zabývat? Existuje však několik typů radiostanic, jež mají různorodé využití a oproti mobilům i neoddiskutovatelné výhody. Tou hlavní je zcela bezplatný provoz, což z ekonomického hlediska hraje hlavní roli. Ne nadarmo se s vysílačkami setkáte třeba na stavbách nebo v týmech lidí pracujících ve stejné oblasti, kteří tak mohou být v podstatě v nepřetržitém kontaktu bez vynaložení jediné koruny. Navíc je neomezuje dostupnost signálu poskytovatele spojení, a tudíž se dokážou dorozumět i na místech, kam GSM normálně nedosáhne. S tím ale zároveň souvisí i hlavní nevýhoda vysílaček, a tou je jejich dosah. V závislosti na typu vysílačky lze i při nejlepších výsledcích a za předpokladu dodržení všech pravidel dosáhnout komunikace v řádu maximálně desítek kilometrů. Druhým podstatným limitujícím faktorem je skutečnost, že vás během hovoru ostatní slyší, s čímž musíte počítat. Nakonec je třeba vzít v potaz i skutečnost, že nemohou hovořit dva lidé najednou. V jednu chvíli lze buď vysílat, nebo přijímat a skákání do řeči je vyloučeno.

Personal Mobile Radio

PMR neboli osobní přenosné radiostanice se na trhu prosadily zejména během posledních několika let. Jedná se o radiostanice určené spíše pro amatérské využití na kratší vzdálenosti, pracující ve vysílacím pásmu 446 MHz. Výhodou těchto malých kompaktních stanic jsou především malé pořizovací náklady, nízké nároky na napájení i kompaktní velikost. Z těchto pozitiv však automaticky vyplývá i hlavní zápor, kterým je velmi krátký dosah. Vysílací výkon těchto ručních přístrojů se zastavil na hodnotě 0,5 W, což v praxi znamená dosah maximálně v řádu do 5 kilometrů v nezastavěné oblasti a v městské zástavbě pak objektivně kolem kilometru. Rozšíření o kvalitnější antény, než které jsou součástí vysílačky, není dovoleno, tudíž je jakékoli zvyšování výkonu vyloučené. Kvalita výrobku proto hraje podstatnou roli. Radiostanice tohoto typu poskytují ve většině případů osm kanálů a pro každý kanál se u některých typů nabízí ještě deset podkanálů, jejichž význam je však značně omezen shodností použité frekvence.

Komunikaci na dvou různých subkanálech v rámci jednoho kanálu sice navzájem neuslyšíte, hovory se však budou rušit. Využití PMR je tak v praxi omezené právě vysílacím výkonem a dosahem, a nachází proto uplatnění například v rámci firem a pracovních týmů, kde není vzdálenost nejdůležitějším aspektem. Neocenitelným pomocníkem jsou ale také třeba při cestě na dovolenou více auty, kdy je domlouvání s ostatními v koloně tímto způsobem velmi komfortní a hlavně zcela zdarma.Tento typ stanic se dále pod jiným názvem používá i ve formě známých domácích chůviček, které dokážou pohlídat klidný spánek miminek a v případě probuzení začít automaticky vysílat křik do éteru. Princip je každopádně zcela totožný.

CB – občanské radiostanice

vysílačky

Zkratka CB znamená „citizen band“ -v překladu občanské pásmo. Jde o radiostanice s podstatně širšími možnostmi než v případě zmiňovaných PMR, a to díky frekvenčnímu pásmu 27 MHz, délce vlny 11 metrů a také vyššímu povolenému vysílacímu výkonu. Se 4 W se „dovoláte“ mnohem dál a možná se budete divit, až jak vzdálený hovor můžete zachytit. Komunikace, donedávna omezená na 40 kanálů, byla díky uvolnění pásma B před několika lety rozšířena na celkem 80 kanálů.Ostatní pásma A, D a E jsou určena pro zvláštní účely a na běžné vysílačce je najdete jen těžko.

Využití „síbíček“ je už podstatně širší než u PMR stanic s krátkým dosahem a rozdělujeme je do několika typů. Typickým příkladem jsou mobilní stanice určené pro montáž do vozidla. Najdete je nejen ve vozidlech taxislužby, ale také v kabinách kamionů a v dodávkách – prostě všude tam, kde je potřeba být na příjmu i v terénu. Mezi mobilní zařízení patří i ruční přístroje (tzv. ručky), jejichž využití je podobné jako ve vozidlech a najdou uplatnění všude v terénu.Samostatnou kategorii tvoří ještě stabilní radiostanice, umístěné napevno na určeném místě.

Typ radiostanice samozřejmě ovlivňuje její celkový výkon, resp. podmínky pro jeho dosažení. Kromě vysílacího výkonu, jenž se u všech lepších radiostanic pohybuje na horní hranici 4 W, je podstatná zejména anténa. Krátké gumové antény patří mezi méně účinné a daleko lepší jsou teleskopické kovové pruty (čím delší, tím lepší). Anténa umístěná uvnitř automobilu je díky jeho konstrukci téměř nepoužitelná. Princip Faradayovy klece vás ochrání nejen od blesku v případě bouřky, ale výrazným způsobem omezí také signál.Je proto nutné využít externí anténu umístěnou na střeše. Podobně je tomu i uvnitř budov, a proto se montují několikametrové pruty na střechy.

V závislosti na typu radiostanice, použité antény, vysílacím výkonu a poloze se určuje celkový dosah signálu. Z místa s dostatečně vysokou nadmořskou výškou a dobrým výhledem do kraje lze signálem dosáhnout až na vzdálenost přesahující 100 km. Aby na druhé straně mohl někdo odpovědět, musí disponovat stejně kvalitní technikou, jelikož v opačném případě vás sice uslyší, ale jeho odpověď skončí za prvním lesíkem.Mezi standardní funkce patří také Squelch. Jeho nastavením lze určit, co z éteru bude ještě považováno za šum, a co již ne. Tímto způsobem lze snadno ignorovat vzdálené komunikace s nízkou kvalitou.Zajímavou možností je i funkce SCAN, která umožňuje automaticky přepínat kanály, sledovat jejich provoz a v případě zjištění komunikace na tento kanál automaticky přepnout.

Příslušenství k radiostanicím

Kromě samotných radiostanic lze samozřejmě dokoupit i celou řadu příslušenství. V první vlně jsou to antény různých typů, ať už na ruční radiostanice, nebo statické. Vyrábí se nepřeberné množství různých vychytávek – například balkonové antény pro případ, že na střechu nemáte možnost nic připojit. Dále jsou to baterie rozšiřující možnosti přenosných radiostanic v terénu. Spotřeba je totiž zvláště u CB stanic značná a další zásobník se vždycky hodí.

Pro pohodlnější práci s radiostanicí lze dokoupit také tzv. bondovky a handsfree sady. Vyznavači pořádného výkonu si mohou pořídit i zesilovač výstupního výkonu, slangově nazývaný „topení“. Ten může zvednout výkon ze 4 W až na 150 W, jeho použití je však v rozporu s předpisy a pokuty při odchycení takového zařízení sahají až do stovek tisíc korun.Mezi nejzajímavější příslušenství patří také selektiva, jež umožňují přímé propojení dvou uživatelů, aniž by je ostatní rušili v komunikaci, společně s dialerem, který slouží pro vytočení čísla účastníka na druhé straně.

Jak si vybrat radiostanici

Kromě uvedených typů existují ještě radiostanice typu VKV (velmi krátké vlny), které vysílají na frekvenčním pásmu s délkou vlny 2 m, a UKV (ultra krátké vlny) s délkou vlny 70 cm. Tento typ vysílání je určen pro radioamatéry, využívají ho však i veřejné organizace, složky záchranného systému nebo přepravní služby.Radioamatéři pořádají také nejrůznější závody a šampionáty. Oproti CB radiostanicím je již potřeba dodržovat podmínky Českého telekomunikačního úřadu a při výkonu nad 5 W být také držitelem radioamatérské licence vydávané na základě zkoušek.

Při výběru vysílačky je proto nejdůležitější počítat s tím, že jednotlivé typy stanic vysílají na různých pásmech, a vzájemně je tedy nelze propojit. Výběr radiostanice dále samozřejmě ovlivňuje řada faktorů. Předně je to cena a také podmínky, za jakých chcete vysílačky používat. Pokud plánujete uspořádat bojovou hru na táboře nebo jedete více vozidly na dovolenou, postačí jednoduché PMR stanice, které nezaberou mnoho místa a spotřebují málo energie. Jste- li neustále za volantem a chcete si ve volné chvíli pokecat s ostatními řidiči, je ideálním řešením automobilová CB stanice. A pokud se vám komunikace v éteru zalíbí a budete chtít trhat rekordy, jak daleko se „dovoláte“, pořiďte si domácí stanici s desetimetrovou anténou na střeše. Nový koníček tímto způsobem nalezla i řada lidí, kteří byli aktuálně odkázáni na lůžko kvůli nemoci. Přejeme vám mnoho příjemných zážitků i nových přátel v éteru.Pokud se někdo snaží narušovat hovor a např. přehlušuje svojí vysílačkou okolí, označuje se jako „gumák“.

VOLACÍ ZNAKY

Při komunikaci s okolím si musíte zvolit volací znak. Hlásit se stylem „tady orel, tady orel“ není zrovna originální nápad a ostatní by se vám v lepším případě vysmáli. Abyste byli identifi kovatelní a ostatní si vás v případě potřeby mohli zavolat, určují se volačky většinou ve tvaru jméno, město. Ve větších městech by samozřejmě volací znak ve tvaru Honza, Praha znamenal brzy chaos a je potřeba přejít na další doplňující údaje. Volací znak je čistě v kompetenci jeho majitele, musíte však dobře vybírat, aby nebyl shodný již s některým z existujících majitelů stanice. Na řadu pak přicházejí přezdívky a různé doplňky jmen. Ve větších městech by samozřejmě volací znak ve tvaru Honza, Praha znamenal brzy chaos a jsou potřeba další doplňující údaje.

ROZDĚLENÍ CB KANÁLŮ

vysílačka

Ačkoli je většina kanálu zcela volných pro soukromou komunikaci, existují výjimky, se kterými je třeba počítat. První kanál se všeobecně považuje jako svolávací a rozhodně byste se na něm neměli vybavovat. CBčkáři mají tento kanál zapnutý pouze v režimu poslechu a čekají na výzvu. Tu může učinit kdokoli, pouze však oznámí, s kým chce mluvit, domluví si kanál a frekvenci opouští. Ta pak zůstává volná pro další svolávání. Devátý kanál má také svá omezení, neboť je určen pouze pro tísňová volání a měl by být monitorován složkami integrovaného záchranného systému. Zneužitím tohoto kanálu k jiné komunikaci si koledujete o problémy srovnatelné se zneužitím linky 112 na mobilním telefonu. V USA je tento kanál hojně využíván a ročně je takto přijato tisíce volání. V našich končinách se však na jeho monitoring spolehnout nedá. Desátý kanál je pak zajímavý zejména z pohledu řidičů. Používají jej zejména profesionální řidiči pro informování o dopravní situaci, radarech, objížďkách, dopravních problémech apod. Pokud se však zapojíte do hovoru i jako běžný řidič, nikomu to vadit nebude. Můžete se třeba zeptat na situaci na silnici, komplikace na dálnicích apod. Větší šance ale máte v pracovní dny, kdy jsou profesionálové na silnicích a pochopitelně na hlavních tazích. V určitých oblastech pak mohou být další kanály využívány například taxislužbou, organizátory nějaké akce apod. Při komunikaci je zapotřebí s tím počítat a je-li někde obsazeno, nalézt si jiné místo.

Nejčtenější