Svět se dvěma slunci

MARTIN PETRÁSEK  |  Vesmír

Nejnovější zprávy z vaší galaxie i hlubokého vesmíru

Podivná supernova americké školačky

Čtrnáctiletá americká školačka Caroline Moorová

Čtrnáctiletá americká školačka Caroline Moorová je členka astronomického kroužku Puckettovy observatoře a žačka 9. třídy střední školy ve Warwick Valley v Atlantě. Když si všimla zjasnění v galaxii UGC 12682, nemohla tušit, že se stane nejmladším astronomem, který objevil supernovu. Nejdříve byla označena jako typ Ia, tedy pozůstatek po výbuchu bílého trpaslíka. Jenže na něj byla příliš slabá, dosahovala 50krát menší svítivosti než běžné supernovy tohoto typu. Nyní přišli s vysvětlením vědci z Královniny univerzity v Belfastu. Podle nich je Carolinina supernova spíše typu II. Tedy pozůstatek po kolapsu masivní hvězdy. Svárem je absence atomárního vodíku v jejím spektru. Když vodík chybí, jde pravděpodobně o typ Ia. Když chybí ionizovaný křemík, jde spíše o typ II. Jenže v supernově SN2008ha chybí obojí. Je možné, že některé hvězdy mohou být tak hmotné a svítivé, že ještě před výbuchem jejich stelární vítr odfoukne celou vodíkovou vrstvu.

Betelgeuse se zmenšuje

Betelgeuse je rudý veleobr vzdálený 650 světelných let

Na obloze je nápadnou oranžovou hvězdou v noze souhvězdí Orion. Betelgeuse je rudý veleobr vzdálený 650 světelných let. Jenže nyní vědci zjistili, že se velmi rychle zmenšuje. Za posledních 15 let sledování se jeho průměr zmenšil o 15 %. Ostatně představte si to sami. Jeho poloměr je tisíckrát větší než poloměr Slunce. Kdyby byl ve sluneční soustavě na místě Slunce, sahal by až k oběžné dráze Jupiteru. Otázka, proč se Betelgeuse zmenšil, je nejasná. Tým kalifornských astronomů vedený 94letým Charlesem Townesem, držitelem Nobelovy ceny, prostě svorně odpovídá: „My nevíme.“ Aktuálně se diskutuje o dvou možnostech. Buďto je hvězda v důsledku silných konvekčních proudů zdeformována (její doba rotace je 17 let), anebo se nabízí ještě jedno, avšak zatím zcela nepodložené tvrzení – že se Betelgeuse chystá explodovat jako supernova. Ostatně některá světová média už takovou zprávu skutečně přinesla. O druhé možnosti je však zcela předčasné uvažovat, a tak si raději počkejme na další pozorování a měření týmu i jeho revize.

Hvězdná mláďata v centru Mléčné dráhy objevena

Hvězdná mláďata v centru Mléčné dráhy objevena

Američtí astronomové potvrdili objev nově narozených hvězd v centru naší Galaxie, v Mléčné dráze. Tento objev je jedním z důležitých milníků výzkumu centra Galaxie. Máme totiž první hmatatelný důkaz o existenci něčeho, co jsme sice předpokládali, ale nemohli pozorováním potvrdit. Prostředí v blízkosti centra Galaxie leží mimo běžné modely interstelárního mračna, ze kterého vznikají ty „obyčejné“ hvězdy. Galaxie je v rozměru 600 světelných let napěchována nepředstavitelným množstvím prachu, plynu i hvězd a v jeho centru sedí obří černá díra. Objev mladých hvězd se podařil pomocí Spitzerova vesmírného dalekohledu spektrografem v infračerveném oboru spektra a své výsledky publikovali na 214. setkání Americké astronomické společnosti.

Svět se dvěma slunci

Planety, nad jejichž obzorem vycházejí a zapadají dvě Slunce

Znáte to ze sci-fi. Planety, nad jejichž obzorem vycházejí a zapadají dvě Slunce. Právě takový svět objevili astronomové pomocí radioteleskopu v souhvězdí Střelce. Binární systém V4046 totiž obsahuje dvě hvězdy velikostí a typem podobné našemu Slunci, které jsou od sebe vzdáleny jen pět slunečních průměrů. Samotné planety sice prozatím kolem systému nevidíme, víme však, že se okolo hvězd nachází jeden obří planetární disk obsahující plyny, které jsou jasnou stopou vznikajících planet. Disk obsahuje jasné stopy oxidu uhelnatého a kyanovodíku. Jeho rozměr je od 30 do 300 astronomických jednotek, což odpovídá rozsahu, ve kterém se v naší sluneční soustavě nacházejí naše velké plynné planety. Binární systém s planetárním diskem se nachází 240 světelných let daleko, a tak je také dobrá šance, že by v něm astronomové mohli brzy zaregistrovat stopy samotných, nově vzniknuvších planet.

Nejčtenější