Svět proměnlivých barev

PAVEL HOUSER  |  Věda

Ledacos se nám už brzy pěkně vybarví díky barvám citlivým na teplo. Francouzská společnost Eurovia nedávno testovala bezbarvý pigment, který by měnil barvu s teplotou a kolem 1 stupně by zrůžověl. Nápad to byl zaměřený čistě prakticky: kdybychom takovou barvou natřeli dálnice, řidiči by ihned poznali, že hrozí nebezpečí námrazy. Šlo by o způsob rozhodně přesnější než předpovědi počasí nebo měření teploty uvnitř vozu.

barvy

Zbývá samozřejmě dořešit celou řadu praktických problémů: nátěr musí být mechanicky odolný, barva zřetelná i v noci při umělém osvětlení a v neposlední řadě musí být pigment také dostatečně levný. Představa růžových dálnic s pozadím zasněžené krajinky je rozhodně půvabná. (Po pravdě řečeno, růžové by měly být jen bílé bezpečnostní čáry, ale nekažme si radost.)V téhle souvislosti se ovšem nabízejí aplikace mnohem revolučnější, které by mohly zcela proměnit naše přesvědčení o barvě jako o čemsi relativně stabilním. Říkejme tomu třeba termochromika. Celkem běžně se dnes obdobné jevy uplatňují u piva nebo jiných nápojů, kdy vám štítek dává najevo, že věc je dostatečně vychlazená. Nebylo by ale zajímavé přidávat podobná barviva i přímo do potravin? V současnosti existují různé vesměs pošahané „barevné diety“. Tady by ale proces změny barvy byl přímo součástí konzumace: čaj nebo polévka by měnily barvu, jak by před našima očima chladly, zmrzlina zase s tím, jak by se roztékala. Už z chemie pro základní školy známe indikátory, které mění barvu při změně pH, zde by prostě barva byla funkcí teploty.Jsou ale určitě vážnější aplikace než jídlo. Ať už si o klimatických změnách myslíme cokoli, faktem je, že současná města se v létě nepříjemně přehřívají.

Určitě by pomohly povrchy natřené světlými barvami, v zimě by ale naopak mohly automaticky ztmavnout.Takové materiály by pochopitelně musely být nějak odolné proti dešti a dalším atmosférickým vlivům, to by však v době rozvíjejícího se nanopovrchového inženýrství neměl být zásadní problém (už existují třeba nesmáčivé materiály na bázi oxidu titaničitého pro automobilová skla nebo dlaždice). Zpět k myšlenkám spíše hravým: k čemu dalšímu by se tyto technologie mohly používat? Napadají mě barevné orgie v koupelně, kdy by voda ve vaně podle přilévání teplé a studené měnila barvu. Vznikly by různé přístupy, celé filozofie koupele – někdo by se domníval, že barva vody má odpovídat její teplotě, jiní by soudili, že by ji měla naopak „vyvažovat“, takže při chladnutí by se měnila z modré na červenou. Slečna vcházející ze sjezdovky do vyhřátého baru by mohla zaujmout společnost náhlou změnou barvy vlasů, šperků, šatů i make-upu. Efektní by to jistě bylo i u psí srsti. Velmi radikální barevné variace by našly uplatnění v sauně. Milenci by kvůli chybě termostatu mohli ráno v hrůze zjistit, že se probudili vedle někoho úplně jiného, než s kým večer ulehli na lože. Reklama by podle teploty mohla volit sdělení tak, aby na potenciální kupce udělala co nejpříznivější dojem. Nedaleká restaurace bude podle proměn počasí lákat hosty buď na pivo a chlazené koktejly, nebo naopak na svařené víno a grog; na plakátu budou prostě oba texty, jeden však vždy bezbarvý.Podobně by se mohla měnit i barva stěn v místnostech, nábytku či umělého osvětlení. A nakonec – proměnlivá by mohla být i barva vzduchu samého.

Kapičky aerosolu rozprášené po celém městě by nám umožnily obejít se bez teploměrů a zjistit teplotu jediným pohledem z okna. Jistě významné ulehčení života!Důležité samozřejmě je, aby podobně jako u indikátorů pH byla barevná změna vratná a nemuselo se tedy stále přisypávat nové barvivo. Řada takových látek se již dnes běžně používá – třeba žlutý anil, který při zahřátí červená (vratnou chemickou změnou).U některých kovových slitin dochází s teplotou ke změnám krystalové mřížky, což se zase projeví na optických vlastnostech. Kouzla se takto dají dělat se slitinou mědi, hliníku a niklu (austenit). Barvu mění s teplotou i některé kapalné krystaly, „inteligentní plastelíny“ a objevují se i první „inteligentní textilie“ (např. potřené barvivem zvaným Sway), to všechno jsou však jen náznaky ukazující revoluční vizi bizarního světa, kde by proměnlivé byly barvy úplně všechny. Termochromika, to zní chytře, ne? Nebo snad raději kolorotermie?

Nejčtenější