Strach z Dračí brány

Jaroslav Petr  |  Věda
Rok po katastrofě se tisíce lidí, kteří ji přežili, sešli u pomníku za 70 000 obětí zemětřesení.

Mysleli jsme si, že známe princip vzniku velkých zemětřesení. Katastrofa, která v loňském roce postihla Sečuán, ale přišla bez varování. Seismologové dodnes nevědí, kde ve svých předpovědích udělali osudnou chybu. Na peklo, které se rozpoutalo 12. května 2008 ve 14 hodin 28 minut, nikdo z obyvatel čínské provincie Sečuán nezapomene.

V tomto okamžiku udeřilo zemětřesení, které připravilo o život nejméně 70 000 lidí. S odstupem jednoho roku vědci stále ještě nechápou, kde udělali chybu. Zemětřesení vyvolal pohyb masy hornin podle zlomů v zemské kůře. Zlomy v Sečuánu dlouhou dobu zkoumali čínští i zahraniční geologové a seizmologové. Nikoho nenapadlo, že tady v hloubi země dřímá děsivá síla, která se vybije v nevídané katastrofě. Sečuánské zemětřesení odhalilo, jak velké mezery máme ve znalostech o příčinách zrodu podobných tragédií.

Nikdo to nečekal

Sečuánské zemětřesení vzniklo v oblasti, která je z geologického hlediska v mnoha směrech zcela jedinečná. Tyčí se tu pohoří, kterému Číňané říkají Hory dračí brány. Na jedné straně je ohraničuje rozsáhlá Sečuánská nížina, na druhé straně přiléhají k Tibetské náhorní plošině tyčící se do výšky 5000 metrů nad mořem. Hory dračí brány šplhají na pouhých padesáti kilometrech do výšky přes čtyři kilometry. Je to bezkonkurenčně nejstrmější oblast světa. Svahy spadají od nebetyčných vrcholků hor do hlubokých kaňonů řek.

Celá oblast je velice náchylná k obrovským sesuvům půdy. Ty by velmi brzy divoký reliéf „zabrousily“. Příkré vysoké svahy se tu udržují jen díky působení gigantických sil. A ty jsou pro vědce obrovskou záhadou. K vytvoření a udržení Hor dračí brány by bylo zapotřebí, aby se Tibetská náhorní plošina a Sečuánská nížina přibližovaly rychlostí 10 milimetrů za rok. Skutečně naměřené hodnoty posunu jsou mnohem menší – 1 až 2 milimetry. Tak malý pohyb nevzbuzoval obavy, protože obvykle platí, že velká zemětřesení vznikají v místech, kde je pohyb v zemské kůře nejintenzivnější.

Přesto bylo sečuánské zemětřesení ničivé. Na zlomech došlo k posunu masy hornin bezmála o pět metrů a zemětřesení dosáhlo stupně 7,9 Richterovy škály. Při zemětřesení se uvolnila energie, která se hromadila na zlomech nejméně 2000 let. Nelze však vyloučit, že se střádala posledních 10 000 let. Proto se vědcům nepodařilo najít stopy po předchozích ničivých zemětřeseních. Nejvíce poničené město Beičuan je staré asi 1500 let a za svou existenci tak silné zemětřesení nezažilo. V roce 1958 a 1970 jej postihla zemětřesení o síle 6,2 Richterovy škály.

Ta však byla ve srovnání se zemětřesením z května 2008 „zanedbatelná“. Pokud v této oblasti došlo ke srovnatelným nebo snad ještě silnějším zemětřesením, odehrála se v dávné minulosti a intenzivní eroze po nich důkladně „uklidila“. Čínští i zahraniční seizmologové se shodují: „Nebyl důvod si myslet, že by v této oblasti mohlo dojít k tak ničivému zemětřesení.“

Co umí zemětřesení?

Další zemětřesení čeká?

Po bitvě je každý frajtr generálem. Dnes je jasné, že sečuánské zemětřesení je ukázkou ničivé katastrofy, k jaké sice dochází jen velmi vzácně, ale neznamená to, že k ní nedojde vůbec. Zlomy pod hřebeny Hor dračí brány hromadily obrovskou energii. Nikdo je zevrubněji nestudoval jen proto, že v jiných oblastech docházelo k silným zemětřesením podstatně častěji, třeba jednou za několik staletí. Kapacity a prostředky seizmologických týmů jsou omezené.

Vědci se musejí rozhodnout, na které lokality se soustředí. Všechny sledovat nemohou. Volba celkem logicky padá na místa, kde jsou silná zemětřesení běžná. Sečuán k nim nepatří. Čínští odborníci mají například plné ruce práce s důkladným pohledem nad zlomy, kde je pohyb hornin desetkrát rychlejší než pod Horami dračí brány. Důvodů ke klidu bylo v podhůří Hor dračí brány víc. Tamější zlomy netvoří dlouhé souvislé linie. Jsou rozlámány do poměrně krátkých úseků. Vědci předpokládali, že se každý z těchto úseků bude chovat jako malý samostatný zlom neschopný vyvolat větší zemětřesení. Jenže v květnu roku 2008 se většina segmentů hnula najednou a zachovala se jako jeden velký zlom. V Beičuanu se uvolnilo najednou 240 kilometrů zlomu.

Další druhotný zlom se uvolnil v délce 72 kilometrů. Výsledné zemětřesení bylo mnohonásobně silnější, než naznačovaly odhady. Dnes geologové svůj názor na „rozlámání“ zlomu přehodnotili. Zdá se, že do segmentů je rozdělen jen na povrchu. V hlubších vrstvách se všechny segmenty spojují do jediné souvislé linie. Se strukturou zlomu pod Beičuanem se pojí i další velká obava. V květnu 2008 se napětí „nevybilo“ na celém zlomu, ale jen na jeho severní části. Jižní část zlomu zůstala i nadále zaklesnutá a napětí na ni pořád ještě roste.

Pod Horami dračí brány může bez nejmenšího varování udeřit další velké zemětřesení. Ani zpětné vyhodnocení všech záznamů ze seizmologického ústavu v desetimilionovém středisku Čcheng- tu neodhalilo žádnou předzvěst blížící se katastrofy. Říká se, že se den před zemětřesením objevilo v ulicích města velké množství žab, ale souvislost „žabí invaze“ se zemětřesením není jasná. Stejně tak zřejmě nebyly předzvěstí zemětřesení slabé otřesy zachycené seizmologickou stanicí vzdálenou více než 600 kilometrů od epicentra zemětřesení. Stanice, které byly ohnisku zemětřesení mnohem blíže, nezaznamenaly nic.

Vraždící sesuvy

V Číně si za číslicemi 5/12 každý vybaví zemětřesení z 12. května 2008 se stejnou jistotou, s jakou Američané spojují číslice 9/11 s teroristickým útokem na New York z 11. září 2001. Ve městě Yingxiu, které bylo nejblíže epicentru, zahynulo 80 % všech obyvatel. Tváří v tvář tomuto děsivému mementu hledá Čína ponaučení. Obnova oblasti probíhá hektickým tempem. Přesto jsou mnohé z nouzových táborů víc než rok po zemětřesení stále ještě plné. Příliš velký spěch by mohl mít tragické následky. Stavební předpisy určovaly, že v Čcheng-tu smějí být stavěny jen budovy projektované na zemětřesení síly 7 Richterovy škály.

Zemětřesení 12. května bylo desetkrát silnější. Dnes by se měly stavět jen budovy vzdorující zemětřesení do síly 8 Richterovy škály. Z města úplně mizí cihlové domy, které se při zemětřesení mění na smrtící pasti, a nahrazují je mnohem pevnější stavby z betonu. Hrozí však, že předpisy nebudou dodržovány a domy se při příštím velkém zemětřesení opět zřítí. Další preventivní opatření musí být zaměřena na nejstrmější svahy světa na úbočích Hor dračí brány. Vědci odhadují, že po zemětřesení z nich sjelo asi 100 000 bahenních lavin a sesuvů půdy. Na jejich vrub padá plná pětina obětí celé katastrofy.

V městě Wangjiayan pohřbil jediný sesuv zaživa 1600 lidí. V Beičuanu zasypal sesuv univerzitní budovu se 400 studenty. Další sesuvy zabíjejí a budou zabíjet zprostředkovaně. Někde například zřícené skály a hlína přehradily říční údolí a vytvořily dočasná jezera. Jejich přírodní chatrné hráze se mohou kdykoli provalit. Údolím se pak bude valit smrtící vlna vody, kamení, stromů a bahna a smete vše, co se jí postaví do cesty. Odborníci se shodují, že kdyby přišlo zemětřesení o dva měsíce později, uprostřed období dešťů, byly by následky mnohem horší právě proto, že by vyvolalo na podmáčených svazích mnohem více lavin a sesuvů.

Se strmostí svahů Hor dračí brány toho čínské úřady mnoho nenadělají. Přesto nejsou lidé proti sesuvům bezbranní. Úředníci už například mnohem pečlivěji zvažují, kde se budou otevírat povrchové doly a lomy. Ty mohou vážně narušit stabilitu horských úbočí. Stejně tak jsou k sesuvům podstatně náchylnější svahy, které jsou na rozsáhlých plochách zbaveny lesních porostů. Proto by mělo kácení probíhat uváženě a obnažené svahy by se měly co nejdříve opět osázet stromy.

Byla na vině přehrada?

Byla na vině přehrada?

Jen 15 kilometrů od epicentra ničivého sečuánského zemětřesení se tyčí na řece Min obří hráz přehrady Zipingpu. Jezero za touto hrází bylo napuštěno dva roky před zemětřesením. Na horniny tak začalo působit 300 milionů tun vody z přehradního jezera. Podle některých geologů byla tato zátěž příčinou katastrofy. Právě ona měla uvolnit nahromaděné napětí na zlomu pod Beičuanem. Další odborníci však namítají, že zátěž vodní masy může spustit jen menší zemětřesení, nikoli zemětřesení o síle 7,9 Richterovy škály s ohniskem 19 kilometrů pod zemí. Někteří geologové dávají přednost kompromisu. Podle nich napuštění přehrady zemětřesení nevyvolalo, ale pouze urychlilo.

Co s sebou nese zemětřesení?

Otřesy země a vznik trhlin

Přímo při zemětřesení dochází k poškození budov a dalších staveb, jako jsou silnice nebo železnice. Otřesy na povrchu země mohou být velmi silné, i když otřesy v hloubce, kde zemětřesení vzniká, nejsou tak intenzivní. Tomuto jevu se říká lokální amplifikace. Dochází k ní například, když jsou v hloubce velmi pevné horniny a na povrchu naopak horniny a půdy měkké. Trhliny vzniklé při zemětřesení mohou být široké i několik metrů.

Sesuvy půdy a toky bahna

Na narušených svazích ztrácejí půda i horniny stabilitu. Můžou zavalit lidi, budovy, silnice. To komplikuje transport pomoci do postižených oblastí a evakuaci osob z míst zničených zemětřesením. Sesunutá půda a horniny můžou přehradit vodní toky a vytvořit dočasná jezera. Protržení hráze je s to i po mnoha letech vyvolat další katastrofu.

Požáry

Ve městech dochází při zemětřesení k poškození plynového potrubí, zásobníků s pohonnými hmotami i elektrického vedení. To vše mění město v zápalnou bombu. V roce 1906 postihlo San Francisco zemětřesení a následně vypukl ve městě obrovský požár. Oheň si vyžádal více obětí na životech než vlastní zemětřesení.

Povodně

Sesuvy půdy do vodních nádrží, jezer, řek nebo mořských zátok mohou zvednout obrovskou vlnu, která pak zalije břehy. Při zemětřesení mohou prasknout umělé hráze přehrad nebo přírodní hráze jezer. Výsledkem jsou opět ničivé záplavy.

Tsunami

Pohyb mořského dna při zemětřesení uvede do pohybu vodní masu vlny tsunami. Na otevřeném moři není tsunami nijak nápadná. Loď ji může přejet, aniž by ji zaznamenala. Jak se tsunami blíží k břehu, zvedá se do stále větší výše. Na pobřeží pak udeří strašlivou silou a ničí vše, co jí přijde do cesty. Značné škody může tsunami napáchat i několik kilometrů ve vnitrozemí.

Pandy v ohrožení

Pandy v ohrožení

Sečuánské zemětřesení krutě postihlo národní rezervaci Wolong, která patří k vyhlášeným útočištím pand velkých a dalších vzácných zvířat. Rezervace se rozkládá na 200 000 hektarech jen pár kilometrů od epicentra zemětřesení. Sesuvy půdy, zřícení skal, bahenní laviny a záplavy zničily asi 15 % její plochy. Nejhůře jsou postiženy bambusové lesy, které obývalo celkem 143 pand. V rezervaci žila zhruba desetina všech pand nacházejících se dnes ve volné přírodě.

Zemětřesení srovnalo se zemí i Středisko na výzkum a ochranu pand, kde běžel největší program na odchov pand. Naštěstí se podařilo většinu z 63 chovaných pand přemístit do 300 kilometrů vzdáleného střediska v Ya´nu a do několika zoologických zahrad. Nové centrum pro odchov a výzkum pand by mělo vzniknout v údolí Gengda asi 10 kilometrů od Wolongu. Lokalita byla zvolena především s ohledem na bezpečnost při dalších zemětřeseních.

Myslíte si, že už je svět připraven na podobné katastrofy? Hlasovat v anketě můžete zde

Nejčtenější