Spravedlivé dělení zvldádáme v osmi

redakce  |  
dělení

Tým Ernsta Fehra z univerzity v Curychu zkoumal vývoj nezištného chování u dětí. Malé účastníky pokusu nechali vědci rozhodnout, co provedou s darovanými bonbony. Výsledky byly celkem očekávané. Tříleté děti se chovaly zcela sobecky. Odmítaly dát někomu jinému sladkost, i když to nemělo žádný vliv na to, kolik bonbonů jim zůstane. Osmileté děti už měly vyvinutý smysl pro spravedlivé dělení. Ochota podělit se o pamlsky u všech dětí stoupala, když byl obdarovaným někdo, koho znaly. Učení nezištnosti významně ovlivňuje několik faktorů. Jedináčci jsou o poznání nezištnější než děti, které mají sourozence.Mladší z dvojice sourozenců se obvykle chová sobečtěji než starší sourozenec. Výsledky pokusů mají svou logiku, i když odporují obecné představě o sobeckých jedináčcích. „V početnějších rodinách se musíte o své místo na výsluní tak trochu poprat. Jedináček si může nezištnost dovolit, protože nežije v konkurenci s ostatními sourozenci,“ říká Ernst Fehr.

Nejčtenější