Spousta vody na Měsíci

MARTIN PETRÁSEK  |  Vesmír

Ještě více vody ve sluneční soustavě

Ještě více vody ve sluneční soustavě

Po dlouhé době se podařilo potvrdit tušení astronomů, že planety mají a nesou zásoby vody a organických molekul. Tyto prvky byly objeveny pečlivým teleskopickým pozorováním planety 24 Themis. Jde o 160 km širokou planetku, která obíhá ve vzdálenosti 3,2 AU od Slunce (3,2× dále než Země). Tento objev také potvrzuje domněnku, že se organické molekuly a voda dostaly na Zemi posléze právě prostřednictvím komet a planetek. Vědci nyní zjišťují, jak se rezervoár vody na planetce udržuje. Ve hře jsou dvě možnosti. První počítá s hutnými zásobami vody v hornině planetky nebo v jejím nitru, druhá připomíná sousední článeček o Měsíci. Podle této druhé verze se voda na planetce tvoří interakcí slunečního větru s oxidy v horninách.


Další planeta s životodárnými molekulami

Další planeta s životodárnými molekulami

Díky datům z Hubbleova a Spitzerova kosmického teleskopu bylo rozluštěno chemické složení planety HD 209458b, která obíhá kolem Slunci podobné hvězdy v souhvězdí Pegase. Zajímavé na tomto objevu je, že atmosféra planety obsahuje organické molekuly. Spektrální pozorování odhalila silné zastoupení oxidu uhličitého, metanu a vodních par. Planeta samotná zřejmě nebude příhodným místem pro život, protože jde o plynného obra velikosti Jupitera, který navíc obíhá svou hvězdu s periodou pouhých 3,5 dne. Tento objev je ale důležitým mezníkem v hledání potenciálních Zemi podobných planet ve vesmíru.

Máme nyní kvalitní cvičnou laboratoř, na které můžeme ladit své přístroje a mnohému se přiučit. Planeta HD 209458b je již druhou objevenou planetou s organickými molekulami v atmosféře (první byla H 189733b, objevená dvěma stejnými dalekohledy), ale tato planeta má větší zastoupení metanové složky, což ukazuje na jiný vývoj. Astronomové s ohledem na tempo pokroku v hledání exoplanet odhadují, že jsme tak desetiletí od objevu první Zemi podobné planety ve vesmíru s podmínkami vhodnými pro vznik života.

Evropský HARPS již objevil 36 exoplanet

Evropský HARPS již objevil 36 exoplanet

Relativně drobeček, pozemský dalekohled se 3,6 metru v průměru, umí doslova zázraky. Jde o spektrograf měřící změny radiálních rychlostí hvězd. Za své působení objevil 36 exoplanet a povýšil číslo na 406 celkem známých extrasolárních planet. Jeho doménou je ale hledání superzemí. Tedy planet o velikosti větší, než je planeta Země, ale menší než 21 zemských hmot. U nich je pravděpodobné, že mají pevný povrch. Úspěch HARPS je vidět právě u hledání superzemí. Celkem jich známe 28, přitom 24 jich má na kontě tento dalekohled. Jeho přesnost je pro člověka nepředstavitelná -rozlišovací schopnost v detekci radiálních rychlostí má 3 km/h. Což odpovídá lidské chůzi.

Spousta vody na Měsíci

Spousta vody na Měsíci

Zajímavé výsledky ukazují analýzy dat z indické lunární sondy Chandrayaan-1. Podle nich se na povrchu Měsíce dá v horninách objevit velké množství vody. A dokonce sonda odhaluje její původ. Voda se na Měsíci vytváří díky slunečnímu větru, který atakuje oxidy na povrchu Měsíce. Základním stavebním kamenem jsou protony ve slunečním větru, které dopadají na prašný povrch Měsíce. Celkem 4/5 této dávky protonů končí absorbovaných v měsíčním prachu, kde mohou s atomy kyslíku a uvolněnými elektrony vytvořit molekuly vody a hydroxylové radikály.

Zbylá pětina protonů se z povrchu odráží, vytváří vazbu s elektronem za vzniku atomu vodíku. Vodíkové atomy pak opouštějí povrch Měsíce rychlostí 200 km/s, a tak je slabé gravitační pole Měsíce nestíhá ovlivnit. A protože jsou atomy vodíku elektricky neutrální, nemá na ně vliv ani pole magnetické. Pokud bychom tedy prováděli systematickou detekci těchto vodíkových střel, umíme přesně vypočítat, ve kterých oblastech Měsíce je odrazivost protonů větší a kde menší, a vystopovat místa s většími zásobami vody.

Nejčtenější