Slovem a obrazem

PETR TOMEK  |  
Petr Tomek

Zbourat! Rozkázal ve 12. století kalif Málik al-Azíz a ukázal na pyramidy. Co mu na nich vadilo? Byly moc velké na to, že je postavili nearabové! Po osmi měsících usilovného bourání mu naštěstí došly peníze. Nepovedlo se mu sice strhnout ani tu nejmenší, ale něco z ducha káhirského kalifa v nás žije stále. Znáte to – pokaždé, když se vyskytne nějaký objev, nebo odvážný projekt, rozpoutá se kolem něj úplná bitva o to, kdo dokáže, že je nevěrohodný a špatný. A chudák odvážlivec se stane veřejným nepřítelem. Ale proboha co za emoci k tomu lidi vlastně žene? Říká se jí „malá česká závist“, ale rozhodně to není vlastnost ryze česká, není malá a vlastně to není ani závist. Závist totiž znamená „touhu po něčem, co vlastní někdo jiný a snahu získat to i za cenu zavrženíhodných činů“. Jenže cílem útoků odůvodněných „malou závistí“ není získání něčeho výjimečného pro sebe, ale zničení takové výjimečnosti. Jde o druh xenofobie – nenávist k výjimečným. Napadající většinou není ani přímým konkurentem napadeného. Dílo vynálezce, umělce nebo vědce má potřebu odsoudit leckterý prodavač, autobusák, úředník nebo regionální politik. Výjimečný člověk totiž už svou existencí obviňuje ostatní z neschopnosti. Zničení výjimečnosti je vnímáno jako odstranění nebezpečí. Co tím můžeme ztratit je jasné, ale co tím vlastně opravdu získáváme? My v redakci VTM Science o tom máme přinejmenším alespoň nějakou představu. Díky téhle vlastnosti totiž máme obrovskou zásobu neskutečně hloupých citátů.

Nejčtenější