Skoro 2000 mrtvých si vyžádala exploze

PAVEL VACHTL  |  Věda

Skoro 2000 mrtvých si vyžádala exploze v přístavu města Halifax na poloostrově Nové Skotsko, Kanada, 6. 12. 1917. Příčinou byla srážka francouzské muniční lodě Mont Blanc s více než 2600 tunami výbušnin na palubě a norské lodě Imo, která jela na pomoc válkou postižené Belgii.

Kolem 2500 lidí zemřelo během požáru kostela Ježíšova společenství (Iglesia de la Companía de Jesús) v Santiagu de Chile 8. 12. 1863. Téměř stejný počet obětí měl požár v městečku Peshtigo (Wisconsin, USA) 8. 10. 1871.

300–500 milionů životů mají na svědomí pravé neštovice pouze v průběhu 20. století(!). Dnes jsou prakticky vymýceny. Dýmějový mor (černá smrt) od 6. do 17. století zahubil 137 milionů lidí (100 milionů v letech 1300–1720). Dokonce i spalničky mají na svědomí za posledních 150 let asi 200 milionů obětí. Hranici 100 milionů úmrtí v posledních 100 letech překonávají i malárie, tuberkulóza a španělská chřipka (s maximem v letech 1918–1919).

číslo 7

Přes obětí si 830 000 vyžádalo velké zemětřesení v čínské provincii Shaanxi v roce 1556 které proběhlo na přelomu ledna a února. Méně prokázané jsou zprávy o ještě větším zemětřesení z roku 1201, které zasáhlo hlavně Horní Egypt a Sýrii a jež mělo mít za následek přes 1 milion mrtvých. V posledních 100 letech bylo nejsilnějším zemětřesení v Chile 22. 5. 1960 v městě Valdivia, s magnitudou 9,5. Počet obětí dosáhl 5700.

3000–4000 pasažérů našlo svou smrt při plavbách civilních lodí Doňa Paz (přetížený trajekt, který se srazil s tankerem Vector u Filipín 20. 12. 1987) a Kiangya (čínský parník, plující ze Šanghaje, pravděpodobně najel na minu, 4. 12. 1948). Námořní katastrofy při válečných operacích tyto předchozí však ještě předčí – následkem torpédování německých transportních lodí Wilhelm Gustloff a Goya ruskými ponorkami v roce 1945 mělo zahynout pokaždé asi 6–9 tisíc lidí.

7 kosmonautů přišlo o život jak při startu raketoplánu Challenger (1986), tak během přistání raketoplánu Columbia (2003). Nicméně největší katastrofa, spojená s kosmickými lety a raketovou technikou, se odehrála již 24. 10. 1960 na ruském kosmodromu Bajkonur (tzv. Nedělinova katastrofa) – při pozemní explozi mezikontinentální balistické rakety na startovací rampě zemřelo 126 lidí.

Nejničivějšími přírodními katastrofami, které nezpůsobil úmyslně člověk, jsou epidemie, hladomory a sucha, povodně, tsunami, cyklony a zemětřesení.

1426 muslimských poutníků, vykonávajících hadždž k posvátným místům, bylo ušlapáno v přeplněném pěším tunelu v Mekce 2. 7. 1990.

4000 ušlapaných byl zase výsledek hromadné paniky v protileteckém krytu během japonského bombardování města Čchung-čching (Chongqing, Čína, 1941).

Kolem 300 000 mrtvých byla bilance přílivové vlny tsunami, která se rozlila v Indickém oceánu 26. 12. 2004. Zdrojem bylo zemětřesení o síle magnitudy 9,0 (nové momentové stupnice, ne staré Richterovy) s epicentrem u západního pobřeží Sumatry, během kterého se uvolnila jen na povrchu energie o velikosti asi 1500 jaderných bomb hirošimského typu.

Vždy přes jeden milion lidských obětí si vyžádaly obrovské povodně čínské Žluté řeky (Chuang-che, Huang-he) v letech 1887 (září-říjen) a 1931 (červenec-listopad). Podle některých odhadů mohlo být obětí ještě daleko víc (2, resp. 4 miliony, v roce 1931 se rozvodnila i řeka Jang-c’-ťiang). Jde pravděpodobně o největší živelní pohromy v dochované historii lidstva.

92 000 lidí zemřelo na následky výbuchu indonéské sopky Mt. Tambora na ostrově Sumbawa, který nastal ve dnech 10.- 12. 4. 1815. Erupce měla i globální klimatické následky („rok bez léta“). Výbuch peruánské sopky Huaynaputina roku 1600 zapříčinil ochlazení v příštích letech mj. i v Rusku, kde v letech 1601–1603 následoval hladomor, který si vyžádal 2 miliony obětí.

37 500 životů si vzala nedávná vlna veder v Evropě (červen-srpen 2003). Hlad, hladomor a sucha zabíjejí desetimiliony lidí. I dnes celosvětově zhruba 20 milionů lidí ročně umírá kvůli vyhladovění. 25 milionů lidí měly na svědomí hladomor a sucho v Indii v letech 1876– 1878, 25–35 milionů životů si vyžádal hladomor v Číně během let 1958–1961, ten byl však z velké části způsoben chybami managementu.

Podle neofi ciálních zpráv které nebyly potvrzeny z jiných nezávislých ani z ofi ciálních pramenů údajně mělo: celkem více než 200 lidí zemřít na následky nemoci z ozáření poté, když v sovětském jaderném komplexu Maják v Čeljabinské oblasti údajně vybuchla nádrž, shromažďující jaderný odpad. Mělo se tak stát 29. 9. 1957. Nehoda by tímto číslem překonala dokonce i klasifi kačně závažnější černobylskou katastrofu u níž se uvádí 56 mrtvých.

Nejčtenější