Semena i bez opylení

M. Tůma  P.Prošek  |  Technika

Kvantový procesor

Vědci z univerzity v Yale představili první „solid- state“ kvantový procesor. Jedná se o dvojqbitový supravodivý modul podobný klasickému počítačovému čipu, schopný vykonávat jednoduché algoritmy. Kvantové výpočty umožňují použití algoritmů, které jsou jenom těžko pochopitelné. Procesor je založen na dvou uměle vytvořených atomech, prezentujících jednotlivé qbity. Každá z těchto částí se skládá z miliard hliníkových atomů, ale navenek se chová jako jeden atom, který může být na dvou různých energetických hladinách. Qbity mezi sebou komunikují pomocí kvantové sběrnice, tedy pomocí přenosu informace fotonem přes vodivé spojení mezi oběma qbity, to je dalším objevem vědců z Yale. Zařízení je unikátní jak v délce zachování qbitu, která se počítá v mikrosekundách, zatímco předchozí zařízení pracovala řádově v nanosekundách. A také podobou qbitů – všechny předchozí pokusy pracovaly s částicemi anebo s jednotlivými atomy.

Semena i bez opylení

Francouzští biologové donutili modelovou rostlinu huseníček rolní, aby při tvorbě pohlavních buněk využívala stejný postup, jakým se dělí ostatní buňky rostlinného organismu. Pohlavní buňky těchto huseníčků jsou dokonalou kopií rostliny, na níž vznikly. Nedochází u nich k „míchání“ dědičné informace a jsou to klony mateřské rostliny. Zatím tyto huseníčky nevytvářejí životaschopná semena, ale i na tom už vědci usilovně pracují. Zemědělci touží po plodinách schopných klonovat svá semena. Zbavilo by je to velké komplikace. Většina současných výkonných odrůd obilí jsou hybridy. Ty své vynikající vlastnosti nepřenášejí na potomstvo, protože při vzniku semen opylením dojde ke smíchání dědičné informace dvou jedinců do zcela nové kombinace. Jedinečná genetická konfigurace hybrida se tak „rozhází“. Výnosné hybridy musí šlechtitelé v potu tváře vytvářet znovu a znovu. Semena vzniklá bez opylení by nesla stejnou dědičnou informaci jako mateřská rostlina a hybridy by pak neztrácely své vynikající vlastnosti. Klimatický model vytvořený Franckem Lefevrem a Françoisem Forgetem z Univerzity Pierra a Marie Curie v Paříži ukazuje, že metan mizí z atmosféry Marsu 600krát rychleji než z pozemské.

Nejčtenější