Růžová chapadla ohrožují Japonsko

Martin Gajdošík  |  Příroda
Růžová chapadla ohrožují Japonsko

Ráno v Jihočínském moři, další malá rybářská loď s potrhanými sítěmi. Poslední dobou je to zde poměrně běžný jev. Rybáři mohou být vlastně ještě šťastní, že nedopadli jako posádka lodi Diasan Šinsó-maru. Tu medúzy potopily….

Japonský rybářský trawler Diasan Šinsó-maru byla loď o výtlaku 10 t, registrovaná v domovském přístavu Čiba ve stejnojmenné prefektuře. Při lovecké plavbě u pobřeží Číny se do jejích vlečných sítí chytilo tak veliké množství přemnožených obřích medúz, že se loď převrátila a potopila. Tříčlenná posádka však byla naštěstí zachráněna jinou rybářskou lodí. Zdejší pobřežní stráž informovala tisk, že počasí bylo ve chvíli nehody dobré a moře klidné, díky čemuž se vše obešlo bez ztrát na životech.

Záhadná obří medúza

Její až 2 metry velké tělo o váze až 220 kg je tvořeno zejména bílým vakovitým zvonem, pod nímž ční bledá ramena, posetá savými kanálky. Masově červená jedovatá žahavá vlákna, plná baterií žahavých buněk, lemují okraj zvonu i spodní část ramen. Nejdelší z vláken jsou bílá, stejně jako ramena i zvon, a medúza je za sebou při plavání vleče. Žahavé baterie při přiblížení kořisti vystřelují zvláštní vlákna, zakončená drobnými bodci, do nichž se okamžitě vylévá nervový jed. Studenokrevní živočichové, například ryby, které jsou typickou kořistí medúz, jsou jedem paralyzováni, poté jsou vtaženi do trávicí dutiny medúzy a zde zaživa stráveni.

Obří medúza však patří do řádu kořenoústek, které do své kořisti pouze vypustí velmi agresivní trávicí šťávy, a pak ji pomocí savých kanálků na svých ramenech vysají. Nemají totiž na rozdíl od všech ostatních medúz ústa. Toto sání však trvá mnohem kratší dobu, než by jim zabralo trávení celé kořisti, a kořenoústka tedy může za stejnou dobu ulovit a využít mnohem více potravy než jakákoli jiná medúza. Aby byla schopna kořist využít ještě rychleji, je její trávicí dutina složitě rozdělena a rozvětvena, a tím je dosaženo co největšího aktivního povrchu, na němž probíhají další chemické reakce zpracovávání tráveniny. Je to vlastně takový stále hladový mořský upír.

Medúzy mají dokonalé smysly, tvořené statocystami vnímajícími polohu, které mají podobnou funkci jako naše uši. Na rozdíl od svých příbuzných nezmarů, sasanek a korálů mají některé druhy vyvinuty i oči. Ty jsou umístěny na osmi smyslových útvarech zvaných ropalia, které lemují zvon, a kromě očí jsou posázeny ještě orgány vnímajícími chemické složení vody čili mnoha velmi citlivými nosy. Oproti ostatním příslušníkům kmene žahavců, kam všechny jejich příbuzné zoologové řadí, mají medúzy i pokročilejší nervovou soustavu, umožňující jim rychlé a přesné reakce. Ta z nich spolu s jejich dravostí a jedem dělá opravdu nebezpečné predátory.

Slizká katastrofa

K přemnožení kořenoústek Nomurových došlo poprvé v roce 1958, a jelikož nezpůsobilo větší problémy, kromě zájmu několika specialistů uniklo pozornosti. První problémy nastaly v roce 2005, ale zdálo se, že jde o ojedinělý jev. V posledních letech se však přemnožení každoročně opakuje a každá následující sezona je horší a horší. Letošní přemnožení kořenoústek začalo už ve druhé polovině srpna, a v září byla v okolí ostrova Cušima pozorována jejich tisícová hejna. Při společném odchycení do sítí medúzy svým jedem zabíjejí ryby a snižují i jakost cenných ulovených olihní a sépií tím, že změní jejich barvu, takže ty pak při prodeji vypadají, jako by už nebyly čerstvé.

Jako všechny medúzy i kořenoústky Nomurovy jsou jedovaté, naštěstí pro člověka dotek této medúzy většinou končí pouze vyrážkou a svědivým podrážděním kůže. Mnohem horší je, že se v obrovských počtech chytají do vlečných sítí, které pak nelze ani vytáhnout. Pokud se sítě malých lodí stanou neovladatelnými a loď se jich nedokáže zbavit, může dojít i k jejímu převrácení. V nejhorším případě je schopno se do jediné sítě chytit okolo tisíce medúz, což může být hmotnost okolo 200 t. Běžně bývá do jediné sítě o rozměrech 20×30 m chyceno 100–200 medúz současně, což obnáší 22–44 t.

Již v roce 2007 bylo v japonských vodách napočítáno na 15 500 případů takového poškození vybavení rybářských lodí, a ztráty letošní sezony ještě nikdo nevyčíslil. Kořenoústky už způsobily i výpadek jaderné elektrárny tím, že ucpaly svými těly čerpadla chladicího okruhu jejího reaktoru. Naštěstí byla tato situace zvládnuta. Mnozí rybáři medúzy ze sítí zpočátku buď házeli zpět do moře, čímž se nic neřešilo, neboť je vylovila zase další loď, nebo je rozsekávali na kousky. Dnes se je pokoušejí udržet mimo své sítě pomocí zábran z ostrých drátů, ale výsledky jsou nevalné.

Kořenoústka

Medúzí politika

Každý, kdo sleduje mezinárodní politiku v oblasti Dálného východu, bude asi překvapen, že přemnožené medúzy dokázaly více než celá OSN – dostat ke společnému jednacímu stolu vládní úřady Japonska, Číny a Severní Koreje. A to i přes problémy okolo severokorejského jaderného a raketového programu. Byl pro to nejeden dobrý důvod. Japonsko je na rybářství životně závislé, pro Čínu je to komerčně důležitá záležitost a Severní Korea je již dlouho země potácející se na pokraji hladomoru. Uvádí se, že došlo ke snížení úlovků ryb o 80 %, jinými slovy, mnoha lidem hrozí smrt hladem. Jedním z nejdůležitějších odvětví rybářství je pro Japonsko lov lososů v severních vodách poblíž Honšú.

Je pravda, že losos, jehož si koupíte v Tesku, je většinou z Atlantiku a nebyl uloven do sítí, ale vypěstován na lososí farmě, většinou v Norsku. Ovšem evropské lososí farmy se poslední léta potýkají s mnoha problémy, například se šířením velmi agresivního žábrohlísta, napadajícího společně chované ryby, a Japonci vsadili na ekonomicky méně náročný lov lososů na volném moři, který se více vyplácel. Nyní však místo lososů trawlery z moře vytahují sítě nacpané jen obřími medúzami. Sezona lovu tichomořských lososů v roce 2009 byla narušena tak, že mnoho rybářů mělo jediný úlovek – poškozené lodi a ztrátu kilometrů sítí, což znamená pro obyvatele pobřežních oblastí zničené živobytí.

Každá z obřích medúz v síti japonské rybářské lodi může vážit i více než 200 kg.

Kdo za to může?

Oceánologové se dosud nejsou schopni shodnout na příčině přemnožení. Jak je dnes již v módě, jedna z prvních odpovědí byla, že na vině je globální oteplování. Je však prokázáno, že zvýšená teplota vody stimuluje medúzy k rozmnožování. Teplá voda urychluje dozrávání jejich pohlavních buněk. A sezony posledních tří let byly v postižené oblasti skutečně výrazně teplejší, přičemž nejteplejší je tato. Druhá teorie si všímá souvislosti životního cyklu kořenoústek se záplavami v Číně. Souvislost mezi množstvím živin ve vodě a početností populací planktonu je v hydrobiologii dávno známá věc, kterou využívají například naši rybáři vyhnojující rybníky.

Dojde-li k náhlému zvýšení množství živin ve vodě, namnoží se jednobuněčné rostliny, zvané fytoplankton, a ten je zase využit masou zooplanktonu, který je kořistí buď přímo ryb, či organismů, jimiž se ryby živí. Celé to krásně funguje, dokud to jednou s přísunem živin nepřeženete a váš rybník se nezmění v zahnívající nádrž potaženou zeleným povlakem, kde nedostatek kyslíku jako první zabije právě ty vaše ryby. A pokud si myslíte, že si vše ohlídáte – je znám stav, kdy je teplá voda schopna pojmout menší množství kyslíku než studená, a stačí tedy jen extrémně teplé počasí po několik dní, které způsobí ve vodě kyslíkový deficit.

Do čínských řek se dostává více a více splachů z půdy. Ve sledovaných sezonách mohutné letní deště v Číně splavily zejména v povodí Jang-c‘-ťiang do moře velké množství živin. Zvýšení koncentrace fosforu a dusíku tohoto původu pak v moři způsobilo přemnožení některých mořských skupin fytoplanktonu, které vytvořily oblasti kyslíkového deficitu. V těch hynou ryby, ale kořenoústky, daleko odolnější vůči nedostatku kyslíku, přežívají.

Navíc je přemnožený fytoplankton loven zooplanktonem, který je kořistí mladých vývojových stadií kořenoústek. Vliv kyslíkového deficitu na přemnožení medúz byl prokázán v případě menších příbuzných kořenoústky Nomurovy z oblastí jihovýchodní Asie, Černého moře, Mexického zálivu a Severního moře, kde se však díky malým rozměrům těchto druhů přemnožení obešlo bez katastrofálních následků.

Je libo medúzí jogurt?

Je známo, že asijská kuchyně dokáže využít téměř cokoli. Podle hesla „medúza nám snědla rybu – sníme medúzu“ jsou v pobřežních oblastech Japonska a Číny kořenoústky Nomurovy již pojídány. V Číně je suší a nakládají do soli. V Japonsku se z kořenoústek, zvaných zde ečizen kurage, vaří polévka a hlavně, japonské tradiční jídlo – sašimi. To v doslovném překladu znamená propichované maso. Kořenoústky jsou nakrájeny na velmi tenké, podlouhlé plátky a servírovány se sójovou omáčkou, japonským zeleným křenem zvaným wasabi, na plátky nakrájeným zázvorovým kořenem či citrusovou omáčko nazývanou ponzu. Vznikly už i výrobny sójového sýru – tofu a jogurtu s příchutí medúz.

Kořenoústek Nomurových si všimli také farmakologové, kolagen z nich vyráběný je stejně kvalitní a mnohem levnější než známý kolagen z chrupavek žraloků. Očekává se, že s poklesem teplot v závěru roku kořenoústky začnou hynout, a situace se tedy zlepší, ovšem je otevřenou otázkou, zda se jejich přemnožení nebude v dalších letech opět opakovat. Pokud se bude opakovat velmi teplá sezona a do moří Dálného východu poteče voda bohatá na živiny, nejspíše se s růžovými chapadly brzy znovu setkáme…

Odveta v japonském stylu: medúzy nám snědly ryby - my sníme medúzy.

Další obr z rosolu

Pro Stomolophus nomurai, dříve nazývanou Nemopilema nomurai, se živelně používá český název medúza Nomura, anglický název Nomura‘s Jellyfish by měl být správně česky překládán jako kořenoústka Nomurova. Jejím domovem jsou vody Žlutého a Jihočínského moře, ale od roku 2005 bývá mořskými proudy stále častěji zanášena i do Japonského moře. Přes své úctyhodné rozměry není největší medúzou. Tou je talířovka obrovská, Cyanea capillata, dříve zvaná Cyanea arctica, obývající vody severního Atlantiku, Arktidy a Severního moře.

Její modravý zvon se žlutě prosvítajícími pohlavními orgány dosahuje až 230 cm v průměru a je po obvodu obklopen hustými žahavými vlákny, která mohou být dlouhá až 36,5 m. Na rozdíl od talířovky Nomurovy má prudký jed, který je nebezpečný nejen rybám, ale i člověku. Tento druh dokonce s oblibou loví jiné, menší medúzy, a často se objevuje u pobřeží. Čtenáři případů Sherlocka Holmese si jej jistě pamatují z povídky Lví hříva, kdy je záhadným krutým zabijákem právě tento živočich – a Arthur Conan Doyle zde jeho schopnosti ani příliš nepřehání.

medúza Nomura

Podivný sex medúz

V kmeni žahavců, kam se medúzy zoologicky řadí, se setkáváme se zajímavým jevem zvaným metageneze, což je střídání nepohlavního a pohlavního stadia ve vývoji. Nepohlavním stadiem je přisedlý polyp, pohlavním volně plovoucí medúza. U třídy medúzovců, kam patří i kořenoústky, je stadium polypa potlačeno. Medúzy jsou odděleného pohlaví a pohlavní buňky se z nich uvolňují ven ústním otvorem. K oplození dojde ve vodě, kde vznikne pohyblivá larva planula, která za několik dnů přisedne a mění se v polypa. Ten začne odškrcovat svou vrcholovou část s chapadly, čímž vzniká mladá, jednoduchá medúza, efyra. Polyp při procesu zvaném strobilace odškrtí celý řetězec takovýchto efyr. Efyra je malá a jednoduché stavby a teprve postupně dorůstá v dospělou medúzu.

Tragédie igelitových sáčků

Někteří vědci pak mají za to, že k přemnožení kořenoústky Nomurovy přispěl pokles početnosti populací jejích predátorů. Jedná se zejména o kriticky ohroženou mořskou želvu kožatku velkou, Dermochelys coriacea. Ta je největší želvou světa, dosahuje hmotnosti až 1 t a délky okolo 250 cm. Živí se výhradně medúzami a trubýši a takový tunový cvalík jich denně spořádá pěkné množství. Tělo medúz tvoří z více než 95 % pouhá voda, kožatka jich tedy musí ulovit velký počet, aby se nasytila. Tento dlouhověký mořský obr má k lovu své slizké, jedovaté potravy zajímavě přizpůsobenou ústní dutinu a jícen. V nich jsou řady až 1 cm dlouhých, ostrých, dozadu směřujících trnů, aby jí kluzká kořist už nevyklouzla.

Měsíčník Molidae

Bohužel stejně tak z něj kožatce nevyklouznou ani igelitové sáčky, které želva často zamění za medúzu a jimiž se udusí. Navíc se rozmnožuje daleko pomaleji než medúzy a v současnosti je již jedním z nejohroženějších plazů Země. Dalšími přirozenými nepřáteli kořenoústek je pět druhů ryb čeledi měsíčníkovitých Molidae, které medúzu roztrhají svými ostrými destičkovitými čelistmi, přičemž proti jejím žahavým vláknům je chrání velice silná lysá kůže. Měsíčníků však také ubývá, i když ne tak rychlým tempem jako kožatek.

Ochutnali byste sušenku z obří medúzy? Hlasujte na www.vtm.cz/ankety

Nejčtenější