Psychosvět

redakce  |  Věda
psycho

Řeč těla

Za základ komunikace často považujeme pouze slova, ale z výzkumů psychologa Alberta Mehrabiana, který zkoumal v letech 1971 moc neverbální komunikace, vyplynulo, že slova mají při komunikaci jen nepatrný vliv.

Tvoří jen 7 % celkové komunikace, 38 % má tón, výška, hlasitost, přízvuk a tempo naší řeči a 55 % tvoří vizuální vjemy, jako je výraz tváře a pohyby těla. Je nutné si uvědomit, že aniž bychom promluvili, vysíláme zprávy o sobě samých a děláme si závěry o jiných lidech podle zevnějšku, výrazů obličeje, postojů, způsobů pohybů, sezení, podle gestikulace pažemi a rukama. Řeč těla má schopnost naše slova zdůraznit a posílit, ale také může vyřčená slova vyvrátit, aniž bychom si to uvědomili. Má-li být naše komunikace efektivní, je důležité, aby naše verbální i neverbální informace, které sdělujeme, byly v souladu.

Gen chrání zneužívané děti

Počátkem roku 2008 byla v časopise Archives of General Psychiatry publikována studie amerických vědců pod vedením Kerryho J. Resslera, ve které poukazují na neočekávaný fakt, že osud v mládí zneužitých dětí se může lišit v závislosti na jejich genetické výbavě.Každý z nás má ve své DNA zakódováno přibližně 30 000 různých bílkovin.

A jedna z nich, označovaná jako CRHR1, má na chování dramatický dopad. Jde o bílkovinu vyskytující se na povrchu buněk některých tkání, zejména pak na některých nervových buňkách, ve vaječnících, či na povrchu buněk placenty. V tomto případě nám jde zejména o výše zmíněnou nervovou tkáň. A co že vlastně ona bílkovina CRHR1 umí? Je receptorem pro hormon kortikoliberin, což znamená, že je schopna vázat tento hormon a předávat signál o jeho navázání dál do nitra buňky. Hormon kortikoliberin je uvolňován naším mozkem v odpovědi na stimulaci nejrůznějšími stresovými faktory a je znám jako hormon řídící rozhodování se mezi stavy označovanými jako „boj“ a „útěk“. Již dříve se tedy vědělo, že CRHR1 ovlivňuje okamžitou odpověď jedince. Dlouho skryta zůstávala skutečnost, že CRHR1 umí ovlivňovat nálady jedince i dlouhá léta po vystavení traumatu tak, jako je tomu právě u lidí, kteří si v dětství prošli obdobím týrání či zneužívání. Celý gen pro CRHR1 je tvořen desetitisíci takových písmen – nukleotidů. Záměna jediného z nich je tedy schopna významně zvýšit sklony k depresivnímu chování u mužů a žen, kteří byli v dětství vystaveni týrání či zneužívání.

Nejčtenější